Kolik času od výsevu uplyne, než sklidíte salát, bylinky, ředkvičku, rajče? To je dobré vědět již při plánování. Rychle a pomalu rostoucí zeleninu můžete navíc výhodně kombinovat, rychlou vysévat opakovaně.
Nejčasnější úrody se dočkáte u listové zeleniny, zvláště u otužilých druhů – její sklizeň si můžete dokonce určit sami a seřezávat ještě mladé lístky. Rostliny ochotně dorůstají, ať se jedná o saláty určené k řezu listů, špenát, kopr nebo roketu. I kořenovou zeleninu lze sklízet dřív, než kořen či bulva plně doroste, ale s rostlinou je konec. U plodové zeleniny je většinou třeba počkat, až plody plně vyzrají, u lilkovitých rostlin (papriky, rajčata, lilek) jsou nezralé plody navíc nejen nedobré, ale dokonce jedovaté. Výjimkou jsou například fazolky pěstované pro sklizeň nezralých lusků, nebo cukrový hrášek, u kterých sklízíme plody dříve, než dozrají.
Sklizeň je zasloužená radost pěstiteleAutor: Shutterstock.com / LDprod
Vegetační doba
Vegetační doba je velmi důležitý údaj. Uvádí čas, který rostlina potřebuje od výsevu do sklizně. Počítá s optimálními podmínkami – nižší teploty, například pokles téměř k nule na jarních záhonech, růst zpomalí. Ovšem u plodové zeleniny, kterou předpěstováváme za oknem, neplatí, že čím tepleji, tím lépe. Vyšší teploty jsou přínosné v době klíčení a růstu semenáčků, sazeničkám poté svědčí nižší než pokojová teplota, aby byly silné a zdravé. U rajčat a dalších lilkovitých rostlin dokonce noční poklesy teplot stimulují násadu květů a zrání plodů. Rané odrůdy bývají o něco rychlejší, nežli pozdní.
Vyplatí se v řádcích střídat rychle a pomalu rostoucí druhy, například salát a mrkevAutor: Shutterstock.com / Meryll
Přehled oblíbených druhů zeleniny
- Ředkvičky: Sklízet lze již měsíc od výsevu
- Salát: Odrůdy určené k řezu listů (s atraktivními, červenými nebo svěže zelenými zkadeřenými listy) vytvoří listové růžice do měsíce a půl. Ovšem listy můžete postupně seřezávat již dřív, do měsíce od výsevu. Hlávkový salát vytvoří hlávky do třech měsíců. Listy kozlíčku polníčku můžete sklízet již za dva měsíce.
- Mrkev a karotka: Do plné velikosti doroste mrkev až za 3-4 měsíce od výsevu. Ovšem malé chutné mrkvičky můžete sklízet již dříve.
- Pažitka: Listy můžete sklízet již po měsíci od výsevu. Trsy zesílí do dvou až tří měsíců – pak je lze přesadit na venkovní záhon a seřezávat v průběhu celého léta i podzimu. Při závlaze a přihnojování pažitka rychle obrůstá.
- Roketa: Mladé listy lze sklízet již za měsíc od výsevu.
- Kopr: Sklízet můžete již dva měsíce od výsevu, mladé rostlinky i za měsíc.
- Petržel: Vzrostlých trsů se dočkáte za 3 měsíce od výsevu, petrželka si s klíčením dává na čas. Poté však po seřezávání ochotně obráží. Mladé výhonky můžeme sklízet již dříve.
- Brokolice: Ke sklizni budou připravené za 2-3 měsíce – je třeba je sklízet dříve, než se růžice rozvolní a poupátka se začnou otevírat. Jak výhonkové, tak i květákové odrůdy s hlavní středovou růžicí obrazí menšími růžicemi, pokud je seřízneme a košťál ponecháme.
- Kedlubna: Bulvy dorostou do tří měsíců od výsevu
- Rajčata: Prvních zralých plodů se můžete dočkat za 4 měsíce od výsevu
- Papriky: Plody začínají zrát nejdříve za 5 měsíců od výsevu. Proto je konce února na předpěstování sazeniček nejvyšší čas.