V lednu seli pěstitelé, kteří chtěli mít náskok. S příchodem února by si měli semínka a sadbovače chystat všichni, kdo si přejí vlastní papriky, lilky, lobelky či petúnie ze semínek. A venku začíná čas prořezávek.
Zatímco v teple na okenním parapetu nebo pod zářivkou s denním spektrem klíčí první semenáčky, většina zahradních rostlin ještě spí. Ovšem jaro se blíží a nastává vhodný čas pro prořezávku mnohých ovocných i okrasných dřevin.
semenáčky paprikyAutor: Shutterstock.com / Nastassia Svechka
Předpěstování sazeniček
Paprika
Zatímco v lednu se předpěstovávají především skleníkové odrůdy, v únoru již nastává čas i pro polní papriky určené k pěstování na venkovních záhonech. Od zasetí semínka do sklizně zralých plodů totiž potřebují půl roku – a pokud první plody zrají až na konci léta, nevyužijeme potenciál rostliny naplno. Papriky jsou teplomilné, ochotně klíčí až při teplotě nad 22 °C, optimum je 25 °C. Teplo od spodu je ideální, buď od topení, nebo elektrické vyhřívací dečky. Při růstu semenáčků může teplota klesnout, ale měla by se i nadále pohybovat nad 20 °C.
Mochyně peruánská
zrající plody mochyně peruánskéAutor: Shutterstock.com / konjaunt
Jedlé mochyně se pěstují podobně, jako papriky – ke klíčení také vyžadují teplotu nad 20 °C, ideálně 25 °C. Jedná se o pohledné rostliny s vynikajícími plody, jejichž sazenice nejsou běžně k dostání – proto se vyplatí si je vypěstovat ze semínka.
Rajče
Rovněž semena rajčat potřebují alespoň 20 °C, aby dobře klíčila, a nejrychleji klíčí při teplotě 25 °C. Později může teplota klesnout na 15-20 °C, sazeničky budou zdravější. Stejně jako u dalších druhů je zásadní dostatek světla, aby se nevytahovaly a nebledly. Časně předpěstovat se vyplatí především rajčata do skleníku, polní odrůdy stačí vysít koncem února až v březnu. Pokud však vzešlé semenáčky umístíme na světlé, chladnější místo (15 °C i méně), porostou pomaleji a můžeme proto začít již v únoru.
semenáčky okurekAutor: Shutterstock.com / Tortoon
Okurka
Již počátkem února si můžeme předpěstovat sazenice skleníkových odrůd okurek. Při teplotě 20 – 25 °C vyklíčí do týdne, při teplotě 15 °C do dvou týdnů. Poté, co sazenice vytvoří 4 pravé listy, je můžeme přesadit do pařeniště nebo skleníku. Další možností je přesadit rostoucí okurky do větších květináčků, nadále pěstovat při teplotě 10-15 °C a hnojit, a do pařeniště je vysadit až poté, co sklidíme první saláty a ředkvičky.
Celer
Celeru trvá až devět měsíců, než ze semínka doroste kvalitní bulva. Proto je třeba začít s předpěstováním sazenic nejpozději počátkem února. Při teplotě kolem 20 °C vyklíčí do týdne, rostoucím sazeničkám poté stačí 10-16 °C. Vegetační doba řapíkatého a listového celeru je o něco kratší, pokud si však přejeme zpestření jídelníčku již v létě, zasejeme ho také.
Květák
Pro sklizeň koncem května a začátkem června předpěstováváme sazeničky již počátkem února. Pro klíčení semen potřebuje květák nejlépe 20-25 °C. Poté by měla teplota klesnout na 12-15 °C, abychom získali kvalitní, silné sazenice. Ty můžeme zjara vysadit do pařeniště, skleníku nebo na záhon pod netkanou bílou textilii. Na výběr jsou, stejně jako u brokolice, i odrůdy nezvyklých barev.
Květák i brokolici můžete pěstovat v atraktivně zbarvených odrůdáchAutor: Shutterstock.com / Curioso
Brokolice
Pokud nyní vysejeme rané odrůdy, sklízet budeme již v květnu. Sazenice dorostou v pařeništi i skleníku, v teplejších oblastech a za příznivého počasí je budeme moci vysadit i ven, nejlépe pod netkanou bílou textilii. Semena rychle klíčí při teplotě nad 20 °C, po vyklíčení sazeničky pěstujeme při teplotě 10-16 °C.
Kedlubna
Vegetační doba raných odrůd kedluben a odrůd určených pro rychlení je přibližně 80 dní. Zvláště pro výsadbu do pařeniště a skleníku si je předpěstujeme již nyní. V teplejších oblastech můžeme časně předpěstované rané odrůdy vysadit i ven, nejlépe pod netkanou bílou textilii. Semena ochotně klíčí při teplotě 18-20 °C, sazenice poté pěstujeme při teplotě 12-16 °C.
Aksamitník
Pokud si přejeme veselé květy oblíbené letničky již počátkem léta, vysejeme ji pro předpěstování sazeniček počátkem února. Semena nejlépe klíčí při teplotě 20 °C (postačí však i 15 °C), později sazeničkám vyhovuje 12 – 15° C.
Petúnie
seazeničky petúniíAutor: Shutterstock.com / Ian Grainger
Pokud je vysejeme hned na začátku února, kvést mohou již koncem května a v červnu (a při dobré péči pokračovat až do podzimu). Semínka nejlépe klíčí při teplotě 22 °C. Po dvou týdnech semenáčkům vyhovuje 16-18 °C a poté, co rostlinky dosáhnou 5 cm, stačí teplota okolo 15 °C. Miniaturní semena se snažíme rovnoměrně rozptýlit na substrát, pouze je k němu přitlačíme, nezasypáváme, a rosíme rozprašovačem. Pokud jsou peletkovaná, obalena kaolinem, je třeba rosit důkladně – voda obal změkčí a teprve pak může semínko klíčit.
Lobelky
I oblíbené lobelky si lze vypěstovat ze semen, začít je třeba již počátkem února. Drobounká semena rozhodíme a přitlačíme k substrátu, rosíme rozprašovačem. Nejlépe klíčí při teplotě 22 °C, poté může teplota klesnout na 18 °C. Drobounké semenáčky se později nerozsazují jednotlivě, ale po štipečcích.
Pelargonie
Sazeničky muškáty je třeba předpěstovat velmi časně, počátkem února už bychom měli přepichovat sazeničky po rozvití prvních dvou neděložních lístků. Konec ledna je zároveň nejzazším vhodným termínem pro výsev. Pro klíčení je třeba teplota 20-25 °C, poté může klesnout na 18-20 °C.
Salát
Časnou sklizeň poskytnou odrůdy určené k řezu listů – mladé listy můžeme seřezávat již do měsíce od výsevu. Listy kozlíčku polníčku můžeme sklízet již za dva měsíce, hlávkový salát vytvoří hlávky do tří měsíců. Nejrychleji porostou v pařeništi a skleníku, ovšem úrodu přinesou i při přesazení ven, pod netkanou textilii. Je však třeba je předpěstovat doma. Při teplotě 25 °C vyklíčí za pár dní (tuto hranici však nesmíme překročit, s každým dalším stupněm klíčivost opět klesá). Poté semenáčkům a sazeničkám vyhovuje teplota 10-15 °C.
Časné výsevy do skleníku a pařeniště
Ředkvička
Ředkvičky můžeme sklízet již měsíc od výsevu, časné setí se vyplatí. Předpěstování nemá u této rychlé a otužilé kořenové zeleniny smysl. Semena klíčí nejrychleji při 20 °C, do dvou týdnů vyklíčí i při 10 °C. Můžeme je proto vysévat do vytápěného skleníku, za příznivého počasí i do pařeniště, nevytápěného skleníku, v teplejších oblastech i ven pod netkanou textilii.
semenáčky mrkve pod netkanou bílou textiliíAutor: Shutterstock.com / Ruta Saulyte-Laurinaviciene
Mrkev
Do plné velikosti doroste mrkev až za 3-4 měsíce od výsevu, ovšem malé chutné mrkvičky můžeme sklízet již dříve. Předpěstování a přesazování se u mrkve nevyplatí, snadno dojde k poškození kůlového kořínku, pro který ji pěstujeme. Můžeme však vysít již naklíčená semena. Při teplotě 10 °C vyklíčí do tří týdnů, při 15 °C do dvou týdnů. Do týdne vyklíčí při 20 °C. Rané odrůdy mrkve takto časně sejeme do pařeniště i skleníku, v teplejších oblastech za příznivého počasí i ven. Zakrytí netkanou textilií je ochrání jak před chladem, tak později před pochmurnatkou mrkvovou.
Péče o ovocné dřeviny
Jabloň, hrušeň
Za bezmrazých dní začíná vhodný čas k prořezávkám. Mladé stromky vyžadují výchovný řez, starší řez udržovací, přestárlé citlivý řez zmlazovací. Kůru kmenů a silnějších větví chráníme proti praskání. Způsobuje ho střídání teplot, noční mráz a teplé slunce přes den – proto pomáhá natření kůry vápennou barvou nebo stínění pomocí prken či rohoží. Mladé stromky stále chráníme proti okusu zvěří.
Třešeň, meruňka, slíva, ořešák
Peckoviny, na rozdíl od jádrovin, v únoru neprořezáváme. Ovšem kůru proti praskání chráníme stejným způsobem. Praskliny jsou vstupní brankou pro houbové choroby, proto se vyplatí jejich tvorbě zamezit.
Rybíz, angrešt, maliny, ostružiny
prořezávka rybízových keřůAutor: Shutterstock.com / Jurga Jot
Za bezmrazých dní můžeme začít s prořezávkou ovocných keřů. Pokud je pravidelně zmlazujeme a starší výhony odstraňujeme, dočkáme se větší úrody. Prosvětlené keře také lépe vzdorují chorobám. Více v článcích: Přejete si bohatou úrodu rybízu? Prořezejte v zimě rybízové keře, Jak prořezávat maliník, aby byl plodný a zdravý? a Jak prořezávat a vyvazovat ostružiník? Výhony stále chráníme před okusem zvěří – buď koly pletiva kolem celých keřů, nebo válcem z bílé netkané textilie.
Zimní sklizně
Čekanka
Rychlené čekankové puky jsou skvělým zpestřením zimního jídelníčku. Pokud jsme si na podzim založili do kbelíku kořeny zeleninové čekanky, můžeme je postupně sklízet i počátkem února.
Kapusta růžičková, pór, kadeřávek
Kapustové růžičky i listy kadeřávku sklízíme postupně od spodní části rostliny, pór sklízíme celý. Zimní zeleninu využíváme v plné míře, k jaru bude ztrácet na kvalitě a nahradí ji první saláty a ředkvičky. Kvalitu si uchová déle, pokud ji za sucha zalijeme a chráníme před výkyvy teplot a sluncem – netkanou textilií, rákosovou rohoží, slámou, chvojím.
Máta, meduňka a další bylinky
Nenáročnou mátu a meduňku rychlíme na okenním parapetu nebo ve skleníku či pařeništi. Postupně sklízíme mladé výhonky, čímž podporujeme větvení a udržujeme pěkný tvar rostlin – na jaře ochotně obrazí. K rychlení je vhodná i pažitka, roketa či petrželka, jejichž semena můžeme vysít do květináčů.