Pod kterými stromy hledat hřiby, kozáky, křemenáče, čirůvky? Mykorhiza je nesmírně zajímavý přírodní jev, jehož znalost se vyplatí i při sběru hub.
Některé houby vyrostou leckde, třeba na zahradě nebo i na louce, za jinými však musíme do lesa nebo alespoň do parku. Není to náhoda. Zatímco třeba žampiony nebo bedly rozkládají organické látky v půdě a v principu nevyžadují přítomnost stromů, jiné houby jsou na stromech závislé, protože s nimi žijí ve zvláštním vztahu, kterému se říká mykorhiza.
Vzájemná výměna zboží v podzemí
Podhoubí hub, které rostou pouze v blízkosti stromů, v půdě obaluje jemné kořínky stromů a vytváří na nich keříčkovité útvary – mykorhizy. Těch si vědci všimli již v roce 1841, ale považovali je za projev parazitismu. Ve skutečnosti však v těchto koříncích dochází k fascinujícímu procesu výměny.
Zduřelé mykorhizní kořínky na smrku jsou společným orgánem rostliny a houbyAutor: Archiv ireceptar.cz
Podhoubí uvolňuje z půdy důležité živiny, jako jsou dusík, fosfor a další stopové prvky, které pak přes kořeny společně s vodou posílá své symbiotické rostlině, která „na oplátku“ poskytuje houbě organické látky. Zatímco houba bez tohoto symbiotického vztahu nemůže existovat, stromy se bez ní obejdou, rostou však pomalu.
Proč hříbky nelze pěstovat jako žampióny?
obrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz
Bez mykorhizní symbiózy se obejdou
žampiony, bedly, hlívy, pýchavky, václavky, čirůvky májovky.
V přírodě stromy bez mykorhiz prakticky neexistují a už malé semenáčky rostou ve vazbě s jedním nebo i více druhy hub. Nejznámějšími mykorhizními houbami jsou hřibovité houby, muchomůrky, holubinky, ryzce, lišky, některé čirůvky a mnohé další. Jejich symbiotickými dřevinami jsou běžné druhy listnatých i jehličnatých stromů s výjimkou např. jírovce maďalu, ořešáku, akátu a jasanu.
Kozák březový roste výhradně pod břízamiAutor: Archiv ireceptar.cz
Mykorhizní symbióza je klíčovým faktorem, který způsobuje, že houby, jako jsou např. hřiby, nemůžeme pěstovat. Nemohou totiž existovat bez soužití se stromy a vytvořit pro ně vhodné podmínky uměle není možné. Jedinou mykorhizní houbou, u které můžeme hovořit o pěstování, jsou lanýže. Ve Francii a v jiných jižních zemích existují zvláštní plantáže dubů či lísek – lanýžárny; to je však výjimka, běžně pěstované houby mykorhizní symbiózu nevytvářejí.
Sličný klouzek roste pouze pod modřínem
Vazba hub na stromy může být velmi specifická. Některé mohou žít jen s jediným partnerem (např. klouzek sličný jen s modřínem), jiné mohou vytvářet symbiózu pouze s některými listnáči či jehličnany. Řada druhů hub však není vůbec vybíravá a vyroste prakticky všude, např. muchomůrka růžovka. Mnohá česká jména hub přímo naznačují vazbu na příslušnou dřevinu – máme kozák březový, křemenáč osikový, ryzec smrkový…
Křemenáč březový je nápadný černými šupinkami na třeni, roste jen pod břízamiAutor: Archiv ireceptar.cz
Znalosti potřebné pro úspěšný houbařův lov
obrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz
Mezi mykorhizní dřeviny patří smrk, borovice, jedle, douglaska, modřín, dub, buk, habr, bříza, líska, lípa, olše, vrba, kaštanovník.
Všechny tyto faktory ovlivňují naše houbařské výpravy. Znalost vazby hub na stromy nám pomůže zejména při houbaření v neznámém prostředí.
- V mladé smrčině je největší šance na ryzce smrkové nebo hřiby smrkové.
- Travnatý porost bříz nebo osik je nadějné místo na kozáky a křemenáče.
- Na podzim, když už masitějších hub moc není, je dobré porozhlédnout se pod topoly, kde v tu dobu hojně roste jedlá čirůvka topolová.
Čirůvka topolová je jedlá podzimní houba rostoucí pod topoly Autor: Archiv ireceptar.cz
A tak podobně, jen pod vrbami a olšemi mnoho jedlých druhů neroste. Vazba hub na stromy se tvoří všude, takže nemusíme chodit až do lesa. Stejně to funguje ve stromořadích, remízcích, parcích a zahradách. Stromořadí a remízky jsou dokonce výbornými místy, kde můžeme najít jedlé houby, málokdo je tam totiž hledá.
Houby ze zahrady
Pokud máme štěstí, můžeme houby sbírat i na vlastní zahrádce – a symbiotické stromy mohou být klidně až u souseda. Stačí, aby jejich kořeny zasahovaly pod plotem k nám. Pokud však stromy pokácíme, zmizí s nimi i houby. Na zahradách nejčastěji nacházíme klouzky a čirůvky (modřín, borovice), kozáky a křemenáče (bříza, habr, osika). Podle některých „zaručených“ návodů můžeme dokonce houby na zahradě vysadit, když místa pod vhodnými stromy zaléváme vodou s rozmixovanými klobouky např. kozáků. Úspěch vyloučit nelze, ale výsledek je nejistý a může se projevit až za několik let. Takže při výletu do lesa máte větší šanci!