Máte chuť vyzkoušet si pletení z vrbového proutí? Vysaďte si na zahradě některé z druhů košíkářské vrby a pusťte se do toho. O vrbách se říká, že rostou jako z vody, takže zakrátko budete mít spoustu materiálu, ze kterého můžete splétat nejrůznější ploty a plůtky, hatě, ale i zahradní altánky nebo lemy pro vyvýšené záhony ve vaší zahradě.
Na základě dlouholetých zkušeností našich předků se dospělo k výběru několika druhů vrby, které se v košíkářství nejlépe uplatní. Kvalita materiálu měla a má zásadní vliv jak na užitkové vlastnosti, tak na výsledný vzhled výrobku. Jednotlivé košíkářské techniky se pak odvíjejí od délky, síly a jakosti prutu anebo jeho zbarvení.
S vrbovým proutím si můžeme na zahradě vyhrát. Autor: Shutterstock.com / Jiri Vaclavek
Výhody pěstování vrby
Pro vrby je charakteristický rychlý růst. Ideálním prostředím pro jejich pěstování jsou nížinné pozemky, kde se nedaří jiným rostlinným druhům. Hlinitopísčitá půda, která je v letním období dostatečně vlhká, nikoli ale trvale zamořená, nebo s vysokou hladinou spodní vody vyhovuje většině druhů. Kořeny vrby musí mít přístup ke vzduchu, takže trvalé zamokření jim škodí.
Nevýhody pěstování
Je-li pozemek pro pěstování vrby příliš vlhký, je třeba jej odvodnit, a to alespoň jednoduchými příkopy. Pro pěstování vrb nejsou vhodné svahovité prudké pozemky a přehnojené půdy. Přehnojení pro vrby znamená rychlý růst silných a dlouhých prutů, které pak nelze v košíkářství využít.
Jak a kdy připravit pozemek
Pozemek pro pěstování vrb (prutník) musí být připraven již na podzim. Zoraný se nechává přes zimu v hroudách. Rytí je nutné hluboké a tráva na hroudách se musí obrátit dolů, jinak by zaplevelila sazenice vrby. Po jarním srovnání půdy se začíná se sadbou řízků z prutů. Řízky si předem připravíme z prutů sklizených v období vegetačního klidu (listopad – únor). Ideální jsou 25 cm dlouhé. Sadbu můžeme zakoupit i přes internet. Sázíme v březnu až v dubnu, ale sadba nesmí být narašená. Řízky se dolním koncem zapíchnou do půdy. Jen v těžkých půdách je necháváme čnít nad povrch. Řízky vytvářejí řádky s průměrnou vzdáleností 60 cm a s 15 cm vzdáleností mezi jednotlivými sazenicemi.
Péče o výsadbu v prutníku
Prutník je třeba 3x v prvním roce okopat a zbavit veškerého plevele, který by sazenice dusil. V následujících letech stačí jedno okopání, a to na jaře. Pruty vyhnané v prvním roce nelze využít pro pletení, avšak sklidit se musí. Ostříháme je v zimě v prvním roce. K pletení stříháme pruty až od druhého roku. Řežeme je u země, kde vzniká pahýl zvaný babka. Ten pak každým rokem znovu obráží. Na jednom místě vydrží prutník přibližně 15 let.
Nejčastěji využívané druhy vrb v košíkářství
Vrba košíkářská.Autor: Archiv ireceptar.cz
- Vrba košíkářská (Salix viminalis) – dává středně silné proutí, pevné hladké a dlouhé, barvy proutí: hnědozelené, žlutozelené, tmavozelená. Po vyloupání má bílé pruty, po vaření červené.
- Vrba červená (Salix rubra) – proutí je vespod žluté, nahoře žlutočervené s nahodilými skvrnkam platinového odstínu. Roste pomalu a dává malé množství proutí, které je hladké, tenké, dobře ohebné a dostatečně pevné. Neloupe se.
- Vrba trojmužná (Salix triandra) – sází se hustěji, aby se zabránilo rozvětvování. Jedná se o vyhledávaný druh pro skvělé košíkářské vlastnosti. Proutí se skvěle loupe a po vyloupání má krásnou bílou barvu, vařené pak zlatavo hnědou barvu. Dává přednost hlinitým těžkým půdám anebo půdám hlinitojílovitým. Napadá ji větší počet škůdců a více ji ohrožují jarní mrazíky.
- Vrba rakytníkolistá(Salix molissima) – proutí má žlutohnědé až žlutočervené, stejnoměrně silné, hladké, pevné a nelámavé. Špatně se loupe. Daří se jí v přiměřeně vlhkých naplavených půdách hlinitopísčitého charakteru.
- Vrba americká (Salix cv. Americana) – má vynikající vlastnosti, proto je hojně rozšířená a velmi oblíbená. Proutí se dá velmi dobře loupat, vyloupané z mízy je krásně bílé a lesklé, vařené má zlatožlutou až zlatohnědou barvu. Pro svou vynikající kvalitu se uplatní ve všech druzích košíkářských prací. Má ráda dostatečně hluboké hlinitopísčité nebo hlinitojílovité půdy.
- Vrba nachová (Salix purpurea) – dává zelenožluté až červenohnědé proutí střední délky. Proutí je sice tvrdé, ale dosti ohebné, tenké a hladké. Za čerstva se loupe špatně, vařené dobře. Pro nepěknou barvu proutí je vhodné jej využít na tvorbu různých hospodářských a průmyslových košů. Zpracovává se často surové (zelené). Má ráda lehké půdy hlinitopísčitého složení, ale poroste i ve štěrkovitých nebo těžkých půdách.
- Vrba bílá (Salix alba) – roste do střední délky. Proutí se rozvětvuje, má hnědozelenou nebo hnědočervenou barvu a využívá se spíše pro hrubé košíkářské práce. Nehodí se k loupání, neboť po vyloupání má špinavě bílou barvu. Hlinité, hlinitojílovité až jílovité půdy jsou pro ni nejvhodnější.
Vrba jako větrolam za zahradním posezením. Autor: Shutterstock.com / Peter Turner Photography
Využití vrbového proutí v zahradě
Detail splétaného vrbového plotu. Autor: Shutterstock.com / Niakris6
Vrby ve vaší zahradě mohou sloužit jako účinné větrolamy, dělící stěny a další dělící prvky, ekologické ploty, splétané ohrady na kompost nebo rozličné zahradní konstrukce, které vytvoří příjemný stín pod žhavým letním sluncem. Z vrbového proutí můžete vytvářet treláže pro pnoucí růže anebo opory pro pnoucí letničky nebo trvalky. Vytvořit se z nich dají různé formy živých plotů anebo krytů na popelnice. Vaše děti jistě uvítají pro své hry s kamarády splétané vrbové přístřešky anebo stany. Kdo má se splétáním vrbového proutí větší zkušenosti, může se pustit i do tvorby zvířat splétaných z prutů, které zahradu ozdobí jako neobyčejné přírodní sochy.
Zahradní socha ve tvaru koně spletená z vrbového proutí. Autor: Shutterstock.com / Peter Turner Photography