Vlčnov: Muzeum lidových pálenic

Slovácký Vlčnov proslul Jízdou králů, folklorní slavností, která se zde koná každý rok během posledního květnového víkendu. Od května roku 2010 je tady k vidění také Muzeum lidových pálenic, bezpochyby zajímavá součást moravského národopisu.

Slivovice se pije, když je, stojí psáno na jedné z cedulek v muzeu.

Zkapalněné ovoce teklo proudem zejména při významných společenských událostech, kterými žila celá vesnice.

Pálená polévka, zalité oči

O hodech bylo pálené nejen součástí pohoštění, ale pálenka měla významnou roli například při vození berana. Ten jí byl opit a poté veden či nesen v hodovém průvodu, než byl obřadně sťat.

Slivovice se samozřejmě významně podílela na svatebním veselí, pila se nejen z kalíšků, ale ještě v druhé polovině 19. století ji při svatebním obědě stolovníci nabírali lžícemi z velké mísy jako polévku.

Jako součást pohoštění nesměla chybět ani na pohřbech – říkalo se, že se mrtvému zalévajú oči.

Přípitek pálenkou také stvrzoval dojednané úmluvy a pálené se tak stávalo součástí závazných právních aktů.

Sílu tradice podomácké výroby pálenky na Hané, Valašsku a Slovácku vystihuje ústně tradovaná historka: Do jedné z obcí na moravsko-slovenském pomezí přijel navštívit svého spolubojovníka ze základní vojenské služby kamarád z Čech. Byv pohoštěn vynikající domácí slivovičkou, celý uchvácený se zajímal, kde ve vsi mají tak skvělou pálenici. Nato ho pantáta domácí přivedl k oknu a pravil: „Kde máme pálenicu, synku? Tož sa podívaj. Vidíš tu věž? To je kostel. Jináč všade.“

muzeum lidových pálenicAutor: Archiv ireceptar.cz

 

Koneckonců nápad na muzeum, které by představovalo tuto stále živou tradici, vzešel právě nad sklenkou nápoje vydestilovaného z ovoce uzrálého pod moravským sluncem.

Jiří Severin a Ivo Frolec nebyli s největší pravděpodobností první, kteří na tuhle ideu přišli, ale jako pracovníci Slováckého muzea v Uherském Hradišti (odborný spolupracovník a jeho ředitel) dokázali bohulibý nápad uskutečnit.

Muzejník dobrodruhem

pálenice z NorskaAutor: Archiv ireceptar.cz

„Bylo to někdy před pěti lety, tehdy jsme s Ivošem u sklenky slivovice vymýšleli, co by přitáhlo lidi. Největší část financí na projekt muzea poskytnul Evropský fond regionálního rozvoje v rámci programu Příhraniční spolupráce Slovenská republika – Česká republika 2007–2013 a Zlínský kraj.

Hodně složité bylo samozřejmě sehnat autentická nelegální zařízení na domácí výrobu pálenky neboli pálenice, jak se v kraji těmto zařízením říká,“ prozrazuje spoluautor projektu i samotné muzejní expozice Jiří Severin.

„Když jsme dávali muzeum dohromady, bylo to občas velmi dobrodružné. Máme tu například i jeden unikát ze zahraničí, pálenici ze Skandinávie, kterou od jeho dárce, krajana usedlého v Norsku, do republiky tajně přivezli brněnští autobusáci. Z Brna ji pak přivezl můj soused z chalupy, herec Městského divadla v Brně Ladislav „Láry“ Kolář – dneska už to vlastně můžu prozradit, protože vlastnit přístroj na výrobu alkoholu není od roku 2009 protizákonné, jen nesmíte pálit. A pokud vás kontrola přistihne, že pálíte, není to již trestný čin, ale přestupek, za který zaplatíte pokutu 3000 korun.“

Přijeďte v září

„Shánění exponátů byla zajímavá práce. Většinou jsem v hospodě objednal chlapům borovičku nebo slivovici, a pak vyzvídal. Ale všichni byli solidární, nikoho neprozradili, zato jsem nasbíral spoustu historek a výroků – mnoho z nich najdete i v muzeu.

Hodně exponátů jsou proto pálenice zabavené policií, i když i policisté byli s nelegálními paliči často solidární: Například jsem měl tip, že na jedné policejní stanici mají zabavenou pálenici. Když jsem tam přijel, počastovali mě vynikající domácí slivovicí, načež následovala prosba, jestli bych nemohl přijet až za tři měsíce, v září.

replika stolní pálenice z rakouskaAutor: Archiv ireceptar.cz

,No, tuhle výbornou slivovičku, co jste koštoval, dělá moc šikovnej chlapík, který je ale v podmínce, protože se pobil v hospodě. Když mu tu pálenici zabavíme teď, tak půjde sedět. Přijeďte v září, to už bude mít po podmínce a vyvázne jen s pokutou.‘

Samozřejmě jsem jim vyhověl,“ dává k dobrému Jiří Severin.

Velké prádlo, povidla, koupelnová kamna 

sestava na výrobu « lavorovice »Autor: Archiv ireceptar.cz

V chalupách běžně využívali k pálení zděné kotle určené k vyváření prádla nebo k vaření švestkových povidel – před pálením se kotel důkladně vyčistil, dal se do něj kvas, na kotel se nasadil speciální měděný nástavec (klobouk) s trubkou, která odváděla výpary do chladiče, kde kondenzovaly na alkohol.

Z jedné várky 80–100 litrů kvasu tak doma během čtyř hodin získali až 10 litrů pálenky. Při výrobě pálenic se samozřejmě hojně uplatňovala kutilská tvořivost – mezi exponáty je například pálenice vyrobená z koupelnových kamen či z elektrické pračky.

Nejjednodušší sestavě na pálení se říká lavorovice, kdy se na kamna postavil hrnec s kvasem, dovnitř hrnce se umístil stojánek s nádobkou a celé se to zakrylo smaltovaným umyvadlem neboli lavorem naplněným studenou vodou.

„Lihové výpary ze zahřátého kvasu kondenzovaly na dnu lavoru a skapávaly do nádobky. Vznikala tak pálenka velmi problematické kvality a chuti. Chtěl bych ještě podotknout, že jako cti dbalí muzejníci si zakládáme na tom, že většina exponátů je stále funkčních,“ pyšní se Jiří Severin.

Zážitek pro všechny smysly

Muzeum se nachází ve stodole za domkem patřícím obci Vlčnov, která v něm chce zřídit informační centrum a malou expozici Jízdy králů. Muzeum lidových pálenic tedy nemá definitivní podobu.

„V zahradě u stodoly chceme umístit ještě další exponáty jako například staré kameninové třistalitrové nádoby, ve kterých menší lihovary uchovávaly slivovici.

Máme i kompletní starou zahrádkářskou pálenici, kterou chceme dát na zahradě pod přístřešek a hodláme v ní pálit, aby návštěvníci měli z prohlídky co nejkomplexnější zážitek. Video, které v muzeu promítáme, je sice velmi vydařené, ale není nadto, když si člověk může něco sám vyzkoušet všemi smysly,“ plánuje Jiří Severin.   

Muzeum lidových pálenic, Vlčnov č. p. 65

Návštěvní doba

duben–červen, září–říjen

Od ponděli do pátku po domluvě na tel. 572 675 130 mezi 9.–17. hodinou 
V sobotu a neděli od 13 do 18 hodin. 

červenec, srpen

V pondělí a ve čtvrtek po domluvě na telefonu 572 675 130 mezi 9.–17. hodinou

Úterý, středa, pátek, sobota, neděle od 13 do 18 hodin.

Další informace  

zděný kotel na velké prádlo se občas proměnil na páleniciAutor: Archiv ireceptar.cz

Trocha alchymie aneb příprava kvasu

Ušlechtilé mikroorganismy, kvasinky, jsou schopny proměnit přírodní cukry na alkohol. Stačí tedy cukerný roztok vystavit působení kvasinek, vzniklý kvas obsahující alkohol zahřát a výpary pak vést do chladiče, kde z nich při nižší teplotě zkondenzuje koncentrovaný alkohol – pálenka.

Kvasy se připravují zejména z ovoce, ale i z vykvašeného cukru získaného z obilného či bramborového škrobu, z melasy – odpadu při výrobě řepného cukru.

V minulosti se alkohol destiloval i ze zkaženého piva či vína.

Pálí se také z vylisovaných hroznů (matolin), které se nechají prokvasit v cukerném roztoku – na Balkáně tak vyrábějí rakiji, v Itálii se této pálence říká grappa.

Na Moravě jsou nejrozšířenější surovinou k přípravě kvasu plody slivoně, což jsou švestky (v kraji též nazývané trnky), slívy či pro účely pálení obzvlášť vhodné durancie (kadle). Plody slivoně mají kromě vysokého obsahu cukru tu výhodu, že nejsou náchylné k hnilobě.

Základem každé kvalitní slivovice je dobře založený kvas.

Po sklizni by se švestky měly nechat asi pět dní odležet na stinném místě na zahradě a teprve poté naložit do nádob (nejlépe dřevěných).

Dodnes existují tři názory, jak švestky před založením kvasu upravit.

• Jedna skupina ovoce drtí i s peckami,
• druhá švestky nechává neporušené,
• třetí ovoce pouze pomačká a pecky nechává vcelku.

Obvykle nezakryté nádoby s kvasem se umístí na zastřešené teplé místo. Kvas je hotov, když se na jeho povrchu prolomí tzv. koláč.

Poté se nádoby s kvasem umístí do chladu, aby kvas nezoctovatěl. Švestkové kvasy se obvykle vypalovaly kolem Vánoc.

Příprava kvasu z dalších druhů ovoce (jablek, hrušek, třešní, jalovčinek pro borovičku) vyžaduje specifické postupy.

Foto autor