Mrkev, celer, kedlubna i zelí jsou ve skutečnosti dvouletky. Druhým rokem je pěstuje jen ten, kdo propadl domácímu semenaření. Být nezávislý na komerční produkci je vzácná a užitečná dovednost.
Řada našich zelenin jsou druhy botanicky dvouleté. Z běžného, jednoletého pěstování na jídlo je známe jen v podobě konzumních částí – kořenů mrkve, bulev celeru, hlávek zelí a podobně. Jestliže z nich ale chceme získat osivo, musíme je přezimovat a pěstovat i druhým rokem, kdy vykvetou, dokončí svůj životní cyklus a vytvoří semena.
životní cyklus mrkve, dvouletné zeleninyAutor: Shutterstock.com / Kazakova Maryia
Pěstování dvouletek na osivo je v prvním roce podobné jako při běžné kultuře na konzum. Cílem je získat zdravé, odrůdově typické, dobře vyvinuté rostliny na přezimování. Aby nebyly zbytečně příliš velké, pro semenářské účely je vyséváme a vysazujeme zpravidla o něco později než obvykle. Nepotřebujeme totiž úplně největší jedince. Mladší rostliny jsou vitálnější, lépe se přezimují do druhého roku. Obří, přerostlé rostliny se často kazí, navíc mnohdy už praskají nebo jsou duté a pro semenaření tedy nevhodné.
Šetrná sklizeň
K uložení sklízíme dvouleté zeleniny podle polohy a druhu obvykle v říjnu nebo v listopadu. Obecně spíše později, abychom zkrátili dobu přezimování. Se sklizní tedy nespěcháme, dvouleté druhy dobře snesou podzimní mrazíky. Jsou přizpůsobené našim podmínkám, zejména tradiční krajové odrůdy zelí, tuřínu, mrkve či kedluben jsou otužilé.
- Sklízíme, je-li to možné a počasí nám přeje, za suššího počasí. Pokud je ráno mrazík, necháme rostliny před sklizní vždy v klidu rozmrznout.
- Zelí, kapusty, kedlubny a další rostliny vyrýváme šetrně i s kořeny.
- Kořenové druhy zeleniny vytaháme z půdy, u celeru a tuřínu půdu z kořenů opatrně odrolíme nebo oškrábneme dřívkem, bulvami nemlátíme o sebe, podobně u mrkve, petržele a pastináku.
- Zvláště šetrně odlámeme nebo odřežeme nať, a to tak, abychom zachovali zdravé srdéčko, vegetační vrchol, z něhož následující rok vyroste květenství.
Slízení mrkve pro semenařeníAutor: Archiv ireceptar.cz
Výběr semenic
Již při sklizni vybereme semenné rostliny:
- Na uložení a přezimování pro budoucí osivo vybíráme jen nejpěknější, zdravé, odrůdově odpovídající rostliny. Vyřadíme ty, které jsou nemocné, nevyvinuté nebo poraněné. Košťáloviny prohlédneme, zda mají zdravé kořeny, bez známek boulovitosti.
- U zelí a kapusty sledujeme tvar a tvrdost hlávky, její zavinutí, výšku košťálu a podobně. Přezimovat lze jen košťály, hlávky zkonzumujeme, protože i z košťálů získáme dost osiva.
- U kořenové zeleniny má být kořen rovný a hladký, bez rozvětvení a deformací, u mrkve dobře vybarvený, u celeru pokud možno s kořeny jen na spodní straně bulvy. Přednost dáváme rostlinám s jedním vegetačním vrcholem a menší natí.
Při přezimování počítáme raději s určitými ztrátami, které mohou způsobit hlodavci nebo skládkové choroby (některé rostliny shnijí, něco mohou sežrat myši), bereme tedy raději vždy více budoucích semenic, než plánujeme příští rok vysadit na osivo.
Hlízy tuřínu lze uskladnit i v brázdě na poli či záhoněAutor: Archiv ireceptar.cz
Uskladnění v sklepě, přezimování venku
Tradičním místem uložení jsou sklepy, které využijeme na většinu druhů zeleniny. Sklep má být studený a vlhký, obvykle ukládáme kořeny do písku. Staré kamenné sklepy s hliněnými podlahami, které jsou přirozeně vlhké, umožňují mnohdy i volné uložení bez zakrytí. Na osivo určené rostliny skladujeme nejlépe odděleně od těch určených na konzum, abychom je přes zimu omylem nesnědli.
Vedle přezimování ve sklepě se osvědčilo i uložení do půdy. Do brázdy nebo vykopané rýhy uložíme bulvy tuřínu nebo hlávky zelí a zahrneme je půdou. Jsou tak chráněny před holomrazy a v půdě netrpí skládkovými chorobami jako ve sklepě. Jediným rizikem je, že je najdou hlodavci. Některé dvouleté druhy přezimujeme i venku přímo na záhonku tak, jak rostly – jde zejména o kadeřávek, růžičkovou kapustu nebo zimní pórek, které dobře snáší i silnější mrazy. V posledních mírných a teplých zimách bylo možné úspěšně venku přezimovat i některé další druhy, takové zimy však u nás ještě nejsou pravidlem.