Představíme vám zeleninu, kterou moc lidí nezná. Jsou to u nás méně známé, ale přesto zajímavé druhy. Někdy není na škodu obohatit si zkušenosti s pěstováním a také si dopřát zajímavou změnu v jídelníčku. Rajčata a salát známe každý, ale co třeba zkusit vypěstovat vignu nebo jedlý ibišek?
Vigna čínská
Vigna čínská (Vigna sinensis, syn. Vigna unguiculata subsp. sesquipedalis) je rostlina z čeledi bobovitých. Občas se setkáváme se jménem dlouhatec, které si vysloužila pro své dlouhé štíhle lusky. Například u odrůdy Metro dorůstají délky 40–100 cm. Italové tuto odrůdu někdy označují jako špagetovou, a to jak pro délku, tak pro štíhlost lusků. Nicméně označení dlouhatec patří jiné rostlině. V angličtině tuto luštěninu znají jako cowpea, to prý proto, že se využívala především jako krmná plodina pro krávy.
vigna čínskáAutor: Roman Kváč / Foto
Ačkoli do podle jména nevypadá, vigna pochází z Afriky. Pěstování nečiní problémy, má ráda slunné stanoviště s propustnou zeminou. Hnojíme ji jako běžnou zeleninu, zaléváme bohatě, pokud chceme sklízet semena, tak v srpnu zálivku umírníme a v září již nezaléváme a sklízíme suché lusky, z nichž semena vyjmeme.
vigna čínská má plody podobné fazolímAutor: Roman Kváč
V rámci osevního postupu se jedná o výbornou předplodinu. V chladnějších oblastech je dobré předpěstování, vyséváme v polovině dubna a vysazujeme v polovině května. V nížinách vyséváme začátkem května přímo na stanoviště. Rostlina dorůstá výšky kolem metru, násada lusků je bohatá i v horších podmínkách. Sklízíme zelené lusky jako zeleninu, nebo zralá semena. Využití je totožné s fazolemi.
Jedlý ibišek
Jedlý ibišek, přesněji ibiškovec jedlý (Hibiscus esculentus), nebo také okra, je okrasná rostlina, která vás potěší zdravými plody. Ibiškovec jedlý je stará kulturní rostlina a byl pěstován v Egyptě již 2000 let před naším letopočtem. Tento ibišek pochází z Indie a má rád teplo a slunce. Často se radí předpěstování, to je nutné v chladnějších oblastech. V nížinách můžeme v druhé polovině května vysévat přímo na stanoviště, což je nejvhodnější, protože nemá rád přesazování. Volíme dobře propustnou zeminu, kterou pohnojíme a přihnojujeme i v průběhu pěstování. Zaléváme pravidelně, ale ne mnoho, aby plody a květy nezahnívaly.
jedlý ibišekAutor: Roman Kváč / Foto
Jedlý ibišek se často doporučuje jako vhodná zelenina do květináčů na balkony. Moje zkušenost je opačná a proto ji do hrnků nedoporučuji. Plody se objevují poměrně brzy a sklízí se asi do délky 5 cm, kdy jsou šťavnaté a semena jsou měkká. Plody konzumujeme čerstvé, nakládáme jako okurky a nebo používáme do polévky, masových směsí a nebo jako dušenou zeleninu, lze restovat se slaninou podobně jako fazolky. Protože je ibišek slézovitá rostlina, působí velmi dobře jako prevence proti nachlazení a zmírňuje příznaky viróz. Jíme-li plody čerstvé, musíme počítat s velkou produkcí slizu, kterou v ústech ucítíme velmi brzy.
plod jedlého ibiškuAutor: Roman Kváč / Foto