Květy modřenců vynikají sytou, hlubokou či blankytnou modří a příjemně voní. Ve skupinkách se po jarní zahradě rozlévají jako jezírka a říčky. Hodí se na záhon, pod stromy, do louky i do skalky.
Pokud modřence pěstujeme v husté výsadbě na větší ploše, vytvoří magickou podívanou. Třebas magnólie, na jaře obalená růžovými či bílými květy, se s modrým kobercem pod korunou stane dokonalým jarním skvostem. Podobně i s dalšími zjara kvetoucími dřevinami se modřence krásně snoubí. Působivá je také kombinace s ranými tulipány ohnivých či růžových barev nebo ranými narcisy.
Pěstování
- Modřenec je odolný, nenáročný a snadno se sám rozrůstá a zplaňuje i v louce či trávníku.
- Cibulky vysazujeme na podzim. Nejlépe jim je 8-10 cm pod povrchem půdy, kde jsou chráněny před mrazem.
- Všem modřencům svědčí propustná půda, některým druhům spíše vlhčí, jiným sušší, s dostatkem vápníku. Takové se hodí i do skalek.
- Po zaschnutí listů, v červnu či červenci, můžeme rostliny množit dělením trsů. Jednou za tři roky jim rozesazení příliš hustých trsů jen prospěje.
Trs modřenců v louceAutor: Shutterstock.com / LianeM
Modřencům se daří na slunci i v polostínu. Díky tomu je můžeme pěstovat pod stromy i keři, zvláště listnatými, které zjara propouštějí dostatek světla. Vyniknou i na trvalkových záhonech, jako obruby cestiček i volně v trávníku. Listy modřenců však nesmíme odstraňovat předčasně – stejně jako u ostatních cibulovin je rostlina ještě šest týdnů po odkvětu postupně zatahuje a vytváří si tak zásoby živin na příští rok. Proto je trávníky, které modřence zdobily, třeba sekat až později. Na záhonech můžeme schnoucí listy zakrýt pomocí později rašících letniček i trvalek.
Modřence pro zahradu
Většina modřenců pochází z Asie, některé však rostou planě i u nás, častější jsou v horách jihovýchodní Evropy. Zahradní kultivary mívají květy ještě větší a ozdobnější, nežli původní druhy. Jsou vysoké od 10 do 20 cm, široké do 10 cm.
Modřenec hroznatý (Muscari neglectum) je u nás asi nejčastěji pěstovaným druhem. Je odolný a snadno se rozrůstá, je proto ideální pro volné výsadby v louce i pod stromy, podobně jako krokusy.
Modřenec arménský (Muscari armeniacum) vytváří bohaté hrozny modrých, bíle lemovaných kvítků. Květenství se směrem vzhůru zužují a postupně nakvétají. Daří se mu v sušší půdě na slunnějším stanovišti, je vhodný i do skalek. Pochází z Asie, ale na příhodných místech u nás i zplaněl.
Modřenec Aucherův (Muscari aucheri) nese hustý klas modrých zvonkovitých květů, je až 20 cm vysoký a 10 cm široký. Svědčí mu spíše slunné stanoviště a sušší půda. Hodí se na záhony, jako obruba cestiček, na skalky i do nádob.
modřenec širolistý (Muscari latifolium)Autor: Shutterstock.com / ChWeiss
Modřenec širolistý (Muscari latifolium) je až 15 cm vysoký a 5 cm široký, se štíhlými hrozny modrých, bíle lemovaných květů.
Některé odrůdy modřenců se svému jménu vzdálily a nesou hrozny čistě bílých (například Muscari botryoides Album), nebo něžně růžových květů. Mezi modrými bratry jsou zajímavým zpestřením.