Pokud rádi navštěvujete exotické země a nakukujete do obchodů s květinami, jistě by i vás upoutal nevšední tvar, barva i květ zvláštní exotické krásky. Netopýří květina má květy vskutku úchvatné a navíc je i léčivá. Ze semínek ji dovedete vypěstovat i doma, ovšem vyžaduje trpělivost.
Na jmenovce květiny vskutku originálního vzhledu najdete název taka velkokvětá nebo Tacca chantrieri, Tacca integrifolia či Tacca leontopetaloides. Tyto divukrásné rostliny lze najít i pod anglickými názvy Black Lily, Cat´s Wiskers, Devil Flower, Bat Flower, nebo německým Fledermausblume. (V posledních dvou názvech je součástí označení květiny opravdu slovo netopýr.) Možná, že zatoužíte si taku taky vypěstovat; její semena jsou u nás k sehnání v odrůdách ‚Lentac‘ a ‚Aameyra‘.
Léčivá mouka
Taka patří do čeledi rostlin takovitých (Taccaceae). Její domovinou jsou stinné lesy jihovýchodní Asie, některé druhy lze také najít na Madagaskaru a v tropické části Afriky a Ameriky, kde rostliny rostou až ve dva metry vysokém porostu.
Rostlina vytváří poléhavé hlízovité oddenky o hmotnosti 200 až 700 g. Kořenový systém vychází z oddenku, který je škrobnatý a škrob se po vyplavení hořkých jedovatých látek používá například na Tahiti jako mouka. Ovšem je též užíván i v tradiční čínské medicíně k léčbě žaludečních vředů, proti vysokému krevnímu tlaku, při žloutence a na popáleniny.
Květ podobný kolibříku i netopýru
Květy taky jsou opravdu čarokrásné, okvětní lístky mají zahnuté zpět se spodním semeníkem. Při větší fantazii svým tvarem připomínají podivuhodné ptáčky, snad kolibříky, větší hmyz, možná i netopýry.
Barvy květů se pohybují ve spektru od tmavě hnědé, fialové až asfaltově černé. Mezi květy nápadně ční dlouhé nitky. Květy jsou nahloučeny do terminálních okolíků s nitkovitými listeny. Dekorativní jsou i řapíkaté, podlouhlé listy, až 22 cm dlouhé.
Plody jsou eliptické, 2–4 cm dlouhé, masité, sytě oranžové až purpurové barvy, uvnitř nalezneme množství černých drobných semínek. Dozrávají až dva roky.
Tacca integrifoliaAutor: Archiv ireceptar.cz
Jak na pěstování?
V domovině taky se někdy k rozmnožování využívá vegetativní množení rozdělením trsů starších rostlin, u nás se spolehneme výhradně na výsevy. Musíme rostlině připravit podmínky co nejpodobnější její tropické domovině: teplé vlhko, propustnou, humózní půdu a vysokou vzdušnou vlhkost (asi 80 %).
Klíčení semínek
- Na dno vyšší skleněné dózy (postačí i láhev na zavařování) nejprve položíme pár špejlí, z nichž vytvoříme jakýsi rošt, aby další vrstva buničiny neležela přímo ve vodě.
- Na rošt položíme několik vrstev papírových ubrousků, které napustíme dešťovou vodou, ale jen natolik, aby se ubrousky přemokřením nezačaly trhat.
- Na povrch ubrousků vysejeme semínka a přikryjeme je ještě dvěma namočenými ubrousky.
- Dózu přikryjeme potravinovou průhlednou fólií, kterou proděravíme, aby semena z přemíry vlhkosti nezačala plesnivět.
- Nádobku umístíme na okenní parapet v teplém pokoji (kolem 27 až 29 °C) a dokonale ji zastíníme před slunečními paprsky. Nádobku podložíme jakoukoliv teplou podložkou z umělé hmoty, korku apod.
Semena potřebují pro vyklíčení značně dlouhou dobu, literatura udává 2–11 měsíců. Buďme proto trpěliví. Teprve po dlouhé době se semínka jako zázrakem začnou budit k životu a viditelně zvětší objem. Poté vykoukne maličký klíček, který se den ode dne zvětšuje. Za několik dní se objeví první minilístečky. Stále je třeba kontrolovat, aby se malá rostlinná miminka neusušila či nezadusila žádným či naopak velkým množstvím vody. Bohatě stačí jemné rosení postřikovačem na povrch krycího ubrousku.
Přesazení do subtrátu
Nejkritičtější okamžik pěstování je přechod z téměř sterilního prostředí klíčení do normální zeminy. V této době jsou rostlinky velmi zranitelné, mohou je napadnout plísně a pod.
-
Aby se voda nedostala do srdíček, chráníme je kornoutkem z plastu. Voda, která zůstává v srdéčku mladé rostlinky, by mohla zahnívat a doslova ohrozit život mladé rostlinky.
Pro další pěstování je vhodný například samozavlažovací květináč s knoty. Do spodní nádobky nalijeme dešťovou vodu a do svrchní vložíme květináčky v vhodným substrátem a zbylé prostory vysypeme keramzitem, který bude kolem rostlinek odpařovat vlhkost.
- Jako substrát se osvědčila porézní směs s přídavkem jemné kůry, trošky pěstebního substrátu pro orchideje a výsevního substrátu pro jiné rostliny nesnášející vápno, trochu tlejícího listí z lesa (případně i hrst obilných neplesnivých plev po žních) a také asi 10 % kvalitního prosátého kompostu. Vše s pH mírně kyselým.
- Zahradníci nedoporučují přímý postřik listů rostlinky, proto je lepší dešťovou vodu z rozprašovače stříkat pouze na okolní keramzit.
Zimní klid
Vegetační období taky je od konce jara do pozdního podzimu, v zimě parádnice odpočívá. Po ukončení vegetace se doporučuje zálivku omezit a květináč či pěstební nádobu přenést do místnosti o teplotě 15-18 °C. V této době rostlinu nehnojíme a příliš nezaléváme. Počátkem března taku přeneseme do teplé místnosti, zvýšíme zálivku i hnojení a přesadíme ji do většího květináče s kvalitním substrátem. Pečlivě ji chráníme před úpalem jarními slunečními paprsky.