Chřadnoucí hrušně, jejichž listy jsou posety oranžovými skvrnami. Tak se projevuje rez, dříve vzácné, dnes stále častější onemocnění těchto krásných a plodných stromů. Jak je zachránit?
Rez hrušňová (Gymnosporangium sabinae) se šíří koncem léta. Toto houbové onemocnění se projevuje oranžovými, okrouhlými skvrnami na listech. Pokud je napadení silné, hrušně neplodí, při slabší infekci plodí méně, hrušky jsou deformované a praskají. Rez totiž strom vyčerpává – odsává mu z listů živiny, které si ze slunce, vody a vzduchu pracně vyrobil a přitom výrazně snižuje plochu, kterou může využít k fotosyntéze. Skvrnami pokryté listy mají mnohem menší výkon, nežli zdravé.
rez hrušňová (Gymnosporangium sabinae)Autor: Shutterstock.com / Lapis2380
Proč se rez se stěhuje?
Rez hrušňová potřebuje k životu dva druhy hostitelů – hrušně a jalovce, na které se stěhuje na zimu. Schová se do dřeva jejich větví a čeká na jaro. Na přelomu dubna a května, když kvetou hrušně, se z jalovců „vyklube“. Podhoubí vytvoří kupky rezavých zimních výtrusů, které se s větrem šíří do okolí. Snadno překonají až 200 metrů, ulpí na listech hrušní a napadnou je, k čemuž jim dopomáhá teplé a vlhké počasí. Houba pak parazituje na hrušni a na tomto letním bytě sílí a rozrůstá se. Na podzim vytvoří letní výtrusy, s pomocí kterých se opět přestěhuje na jalovec. Letní výtrusy mají podobu bradavičnatých kupek na spodu listů hrušně.
letní výtrusy na listu hrušněAutor: Shutterstock.com / IanRedding
Ne všechny jalovce ji však hostí
Nejjednodušším řešením je odstranit zkázonosné jalovce v okruhu alespoň 150 m kolem hrušní. Právě to je hranice, za níž dochází k masivnímu napadení. Výjimečně může rez zalétnout až 500 m, v závislosti na větru, ale hrušně nebývají postiženy silně.
Ne všechny druhy a variety jalovců však rez hostí. Ohledně jejich náchylnosti k onemocnění panuje řada dohadů, podobně jako u tújí a cypřišků. Byla však provedena řada experimentů a podle Státní rostlinolékařské správy je u nás nejčastějším hostitelem jalovec prostřední (Juniperus media). Jeho kultivary ´Pfitzeriana´ a ´Pfitzeriana Aurea´, ´Pfitzeriana Compacta´ jsou velmi náchylné a nejčastějšími hostiteli. Kultivary ´Gold Sovereign´, ´Swissgold´, ´Old Gold´, ´Mathot´ a Rockery Gem´ jsou také náchylné.
- Jalovec chvojka (Juniperus sabina) je méně častým hostitelem – mezi náchylné kultivary patří především ´Blue Danube´ či ´Tamariscifolia´, dále pak Arcadi´,´Brovemoor´,´Buffalo´,´Tamariscifolia Select´.
- Dalším přenašečem je jalovec čínský (Juniperus chinensis), především kultivary ´Robusta Green´ a ´Keteleery´
- U jalovce skalního (Juniperus scopulorum) je náchylný především kultivar ´Blue Haven´.
Bez obav můžete pěstovat druhy, které mezi přenašeče nepatří:
jalovec obecný (Juniperus communis), jalovec šupinatý (Juniperus squamata), jalovec polehlý (Juniperus horizontalis), jalovec poléhavý (Juniperus procumbens) a jalovec pobřežní (Juniperus conferta).
Také u druhů považovaných za přenašeče existují relativně odolné kultivary.
- u jalovce prostředního jsou to ´Hetzii´, ´Mint Julep´,´Pfitzeriana Glauca´,´Plumosa Aurea´
- u jalovce čínského ´Blue Alps´,´San Jose´ a ´Blaauw´
- u jalovce chvojky ´Wichite Blue´
Mezi hostitele nepatří túje ani cypřišky, tedy rody Chamaecyparis, Thuja a Platicladus.
Zimní výtrusy na větévce jalovceAutor: Shutterstock.com / enterlinedesign
Pokud se chystáte vysadit mladé hrušně, zajímejte se o odolnější odrůdy a vyhněte se těm náchylným, jako je oblíbená ´Boscova lahvice´, dále ´Angoulemská´, ´Madame Verté´, ´Clappova´, ´Dielova´, ´Hardyho´, ´Charneuská´, ´Pařížanka´, ´Konference´, ´Kongresovka´, ´Vienská´ či ´Williamsova´.
Postřiky a textilie
Máte zkázonosné jalovce na svém pozemku? Pak se vyplatí je nahradit jinými dřevinami. Pokud rostou na zahradě souseda, který nepěstuje hrušně, k takovému opatření ho nejspíš nepřesvědčíte. Mohl by ale souhlasit s ošetřením jalovců, které jejich zdraví a vhledu také jen prospěje – napadené větve žloutnou a prosychají. Uvnitř schovanou houbu zahubit nelze, ale lze předejít napadení dalších jehlic. Může pomoci i důkladné obalení jalovců netkanou textilií před dobou, než z prasklin na kůře vyrostou telia nesoucí výtrusy – tedy již v březnu, a odstranit ji až v červnu.
Ošetření hrušní fungicidy se provádí obvykle 1x před rozvitím květů a 2x po odkvětu, v závislosti na doporučení u konkrétního přípravku. Používají se postřiky určené proti strupovitosti hrušní, které účinkují i na rzi. Fungicidy aplikujte za suchého, bezvětrného počasí, aby se dostaly pouze na ošetřované části rostlin. Ani kapka se nesmí dostat např. do zahradního jezírka. Opatrné ošetření fungicidem přírodní rovnováhu na zahradě neohrozí tolik ,jako například plošné používání insekticidů či herbicidů. Pokud není jiná možnost, může hrušně ochránit, avšak jen na jednu sezónu.