Které zvláštní techniky použít při malování bytu

Zvláštní techniky výmalby získávají na oblibě, ač vyžadují víc práce. Vedle vzhledu přinášejí i další efekty, například stěna opatřená strukturální barvou láme světelné paprsky jinak než stěna hladká a zlepší i akustiku.

Materiály nejsou drahé, i když jsou samozřejmě dražší než běžné malířské barvy. Kdo se do netradičního malování pustí sám, ušetří za řemeslníky.

Techniky sice vyžadují určitou zručnost a dodržování technologických postupů, ale to, zda výsledek vypadá pěkně, nebo ne, je čistě subjektivní názor.

Strukturální nátěry

Hodí se na stěny, u nichž potřebujeme potlačit nerovnosti, které nezle odstranit jiným způsobem. Hrbolatá zeď by třeba mohla působit jako záměr.

Strukturálními barvami ale také můžeme naopak určité detaily zdůraznit. Když například uděláme nátěr hodně plastický, s mnoha prohlubněmi a vyvýšeninami, zlepšíme akustiku místnosti. Je sice pravda, že se bude na stěnách víc usazovat prach, ale protože většinu nátěrů strukturálních barev lze snadno čistit, nemusí to vadit.

strukturální barva láme světelné paprsky jinak než stěna hladká, navíc pozitivně ovlivňuje akustikuAutor: Archiv ireceptar.cz

Principem je hmota, která se po nanesení neslévá jako běžné barvy, nýbrž drží tvar, který jí dáme použitým nářadím. Zvolíme-li štětec, nebudeme se snažit hmotu roztírat, nýbrž spíše tupovat; k tomu se ostatně hodí i pórovité houbičky nebo cupanina.

Lepšího efektu však dosáhneme se speciálními strukturovacími válečky. Vypadají jakoby rozpraskaně a barvu tudíž na stěnu nenanášejí rovnoměrně v hladkém filmu, nýbrž v hrubé vrstvě. Vzhled navíc umocníme tím, že budeme válečkem jezdit všemi směry a přes sebe.

Štětec využijeme pro drobné opravy a úpravy nebo pro vytváření hrubších efektů, špachtlemi zase můžeme nanášet více barevných odstínů, protože barvy se neslévají, ale zůstávají v původních odstínech.

Ať tak, či onak: Na výsledek bude mít vliv síla vrstev, jejich počet a volba odstínů i jejich kombinace, ale také způsob nanášení a naše představivost. A ve všech případech také dokonale připravený podklad, to znamená čistý a napenetrovaný.

Možnost použití 

Strukturálními barvami nemusíme natírat jen stěny bytu, ať už budou štukované, ze sádrokartonu, nebo z dřevěných desek, můžeme je použít i na beton, kov či dřevo. Jen musíme najít odpovídající barvu. Samostatnou kapitolou by byly strukturální fasádní omítky, ale těmi se v tomto článku nebudeme zabývat.

roztahování štuku na všechny stranyAutor: Archiv ireceptar.cz

Antická zemina florentská

Poněkud starosvětsky znějící název není od věci, protože technika vychází ze způsobu ochrany stěn ve starověké Itálii a dnes se používá na klasickou štukovou omítku, sádrokarton, beton i dřevotřísku. Povrch ošetřený tímto způsobem vydrží velmi dlouho v nezměněném stavu, je omyvatelný, ale na druhou stranu dobře prodyšný, snadno se udržuje a navíc lze dělat dodatečné opravy, aniž by to na něm bylo znát.

Systém barev označovaný jako antická zemina florentská (někdy se souběžně užívá výraz dekorativní barvy pro vnitřní a venkovní použití) je vymyšlený tak, aby bylo možné získat nejen velké množství odstínů, ale také škálu sytosti od tmavé po zcela světlou.

Princip hmot i nanášení zůstávají stejné, jen se mohou lišit v detailech podle jednotlivých výrobců:

1. Standardně připravenou stěnu tedy nejdříve natřeme speciálním základním nátěrem, který je určen pro antické zeminy a který povrch stabilizuje, ale hlavně zajistí, aby k němu následný dekorativní nátěr dobře přilnul.
2. Hmota hlavního nátěru je bílá, proto vybereme speciální barvivo, které do ní přimícháme, abychom vytvořili požadovaný odstín. Barva se podobá šlehačce. Nanášíme ji širokým plochým štětcem, a to krátkými, mírně zaoblenými tahy vedenými jakoby do ztracena. Vytváříme jakási písmena V jedno přes druhé a v různém natočení, dokud zcela nezakryjeme podklad, který ovšem smí místy prosvítat.
3. Barvu dál neroztíráme, hrudky nebo plastické brázdy zanechané štětcem nejsou závadou, naopak jsou nutné, počkáme deset až patnáct minut a povrch pak plastovým hladítkem uhladíme. Ale opět postupujeme specifickým způsobem: Povrch uhlazujeme v nepravidelných, krátkých tazích různými směry a setřenou barvu z hladítka průběžně odstraňujeme. Hladítkem vlastně vytváříme konečnou podobu. Výsledkem jsou fleky a kresba připomínající plíseň.

štuk roztahujeme všemi směryAutor: Archiv ireceptar.cz

Protože však počítáme s časem schnutí, takhle kompletně uděláme vždy asi jeden, nanejvýš dva metry čtvereční plochy, a pak se posuneme dál. Napojení je snadné a nebude vůbec znát.  

Poznámky

• Tónovanou antickou zeminou lze vytvářet i plastické povrchy, to znamená, že pro konečnou úpravu nepoužijeme hladítko, zato pečlivě vybereme štětec a pozornější také budeme při samotném nanášení.
• Nemusíme se bát ani barevných variací, namícháme si třeba souběžně tři nebo čtyři barevné odstíny, každý do vlastní nádoby, a každý odstín pak také budeme nanášet vlastním štětcem, a to víceméně souběžně. Při uhlazování se pak odstíny ještě promíchají. Tohle bychom si ale měli vyzkoušet nanečisto, abychom věděli, jak se který odstín ke kterému hodí.
• A ještě jeden tip: Místo štětce můžeme použít hrubou houbu nebo cupaninu a barvu nanášet tupováním.

benátský štukAutor: Archiv ireceptar.cz

Benátský štuk

Tento název je nejrozšířenější, i když se technice také někdy říká římský štuk, italská omítka nebo spatulata. Jde o štukatérskou techniku a výsledkem je dokonalá imitace mramoru včetně jeho vlastností — tedy hladkého povrchu, snadné omyvatelnosti a dlouhé životnosti.

Při úpravě stěny postupujeme ve třech fázích: Připravíme podklad, naneseme benátský štuk a povrch vyhladíme do konečné podoby. Jednotlivé fáze se mohou lišit, ale to podstatné musíme dodržet.

Připravíme podklad

Povrch stěny opatříme štukovou omítkou, a to se vším všudy včetně penetrace. Dbáme na to, aby byla plocha naprosto rovná a přiměřeně hladká, to znamená, že štuk naneseme, necháme ho den schnout a pak celou stěnu přebrousíme a prach setřeme. Tato štuková omítka musí nejméně týden zrát.

S některými systémy benátského štuku se prodává speciální základní nátěr, který má funkci penetrace. Natíráme jím třeba sádrokartonové podklady, na které není nutné dávat omítku. Nátěry lze ale použít jako podklad na jakékoliv povrchy určené pro benátský štuk.

napenetrovaný štukAutor: Archiv ireceptar.cz

Naneseme benátský štuk

Podle návodu namícháme benátský štuk, zpravidla to znamená, že do něj vmícháme speciální barvu, která mu dodá požadovaný odstín, jinak by totiž hmota zůstala bílá.

Štuk nanášíme na stěnu hladítkem takzvaným natahováním stejně jako jakýkoliv jiný štuk, ovšem v tomto případě děláme tahy všemi směry. V podstatě postupujeme podobně jako při nanášení antické zeminy florentské a podobný by měl být i efekt: flekatá, ale hladká zeď.

Přebytečnou hmotu z hladítka odstraňujeme. Štuk necháme zaschnout, stačí do druhého dne. Pokud objevíme nerovnosti, přebrousíme je.

Povrch vyhladíme do konečné podoby

Naneseme finální vrstvu (opět stejným způsobem jako předešlou a opět ji stejným způsobem uhladíme), ale tentokrát ji vyleštíme, a to nerezovým hladítkem v době, kdy ještě není suchá. Hladíme pěkně tah po tahu tak, aby se výsledek opravdu podobal mramoru.

• obrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

  V místnostech s vyšší vlhkostí nebo na venkovní stěny naneseme speciální vosky nebo lešticí pasty.

  Finální vrstvou je myšleno i to, když po zaschnutí přidáme další vrstvu, třeba jiného odstínu, případně ještě další vrstvu.

Poslední vrstvu lze nanášet různými špachtlemi, tím docílíme rozdílných otisků barvy, někde bude sytější, jinde méně sytá, dokonce lze nanášet několik odstínů barev a ty pak hladítky roztírat přes sebe, finální práce chce zkrátka trochu fantazie.

Postupujeme po plochách metr až dva metry čtvereční, snadno je napojujeme a dokud není vrchní vrstva úplně suchá, můžeme ji stále upravovat.

Jednodušší nanášení benátského štuku

• Maskovací páskou vymezíme hranice, ve kterých budeme štuk nanášet.  

maskovací páskou vyznačíme hraniceAutor: Archiv ireceptar.cz

• Páskou přikryjeme části, které nelze odstranit a které bychom mohli potřísnit.
• Štuk je bílý, proto jej musíme natónovat do požadovaného odstínu.
• V rozích a záhybech si vypomůžeme malým molitanovým válečkem.

Velkým válečkem naneseme štuk po celé ploše.Autor: Archiv ireceptar.cz

• Velkým válečkem naneseme štuk po celé ploše.
• Hladítkem stahujeme hmotu všemi směry, abychom vytvořili mramorový efekt.

Hladítkem stahujeme hmotu všemi směry, abychom vytvořili mramorový efekt.Autor: Archiv ireceptar.cz

Smyslem je povrch vyhladit tak, aby byl hladký jako mramor, ale také, aby tak vypadal na pohled. Štuk sice válečkem nanášíme rovnoměrně, ale nesnažíme se, aby všude byla stejná sytost, naopak nestálá sytost odstínu je předpokladem pro dobrý konečný efekt. I před tímto zjednodušeným nanášením musíme podklad připravit, to znamená opatřit dokonale rovnou a hladkou štukovou omítkou nanesenou na penetrovaný základ. Přebytečnou hmotu z hladítka odstraňujeme.

Marocký štuk

Takzvaný marocký štuk, který se prodává i pod názvem tadelakt, je ve srovnání s benátským štukem sofistikovanější směs, které ještě lépe odolává vodě. Však jej také v antice používali v lázních a při stavbách vodních nádrží, dnes se hodí třeba do sprchových koutů nebo na stěny místností s bazény. Nanášíme jej podobným způsobem jako benátský štuk, jen ho v konečné fázi vyhlazujeme kamenem.

Foto archiv firem a Shutterstock