Co je dobré vědět o pokládce venkovní dlažby

V sortimentu venkovních dlažeb, ukládaných do štěrkového lože, lze vybírat podle barvy, tvaru a účelu. Lepená keramická dlažba zase láká paletou odstínů. Nač je dobré pamatovat při svépomocné pokládce?

Spád

Venkovní dlažba musí mít spád. Stačí minimální, aby sklon plochy vypadal přirozeně a abychom ji mohli bez problémů užívat. Při dešti se pak nebudou vytvářet louže, voda, která se nevsákne do podkladu, odteče.

Dlažbu musíme spádovat vždy směrem od jakékoliv stavby. Jinak musí být mezi dlažbou a stavbou odtokový žlab či jiný prvek odvádějící vodu.

Jestliže hodláme dlažbu položit na šikmý terén, třeba na chodník do svahu, vyvarujeme se materiálů, které mají příliš hladký povrch, zvolíme raději zvrásnění, povrch s rýhami nebo malé mozaikové dlaždice, kde se rýhy vytvoří spárami. Za deště nebo v zimě by se nám po velmi hladké dlažbě špatně chodilo.

venkovní cestaAutor: Archiv ireceptar.cz

Štěrk 

Kameninové dlaždice či zámkovou dlažbu (o výškách 6−8 cm) nejčastěji pokládáme do propustné, řádně vyspádované vrchní podkladové vrstvy velmi jemné štěrkové drtě (asi 5 cm) položené na zhutněné hrubší štěrkové vrstvě (asi 10−15 cm) a znovu hutníme až položenou dlažbu. Tím srovnáme odchylky, ale také celou dlažbu snížíme až o 1 cm.

Pod dlažbu určenou pro pojezd auta musíme počítat s vyšší vrstvou štěrkového podkladu, a to v kombinaci hrubšího kameniva hlouběji a jemné drtě pro uložení dlažebních dílců. Ty by měly být z tvrdších materiálů nebo síly odpovídající předpokládanému zatížení.

Pro pojezdovou dlažbu je rovněž důležitý její charakter. Ve směru jízdy pokládáme dlaždice podélně, případně úhlopříčně.

I když bude venku bezprostředně pod zámkovou dlažbou nebo silnými dlaždicemi beton nebo podobný materiál, je nutné dlažbu usadit do vrstvy štěrkové drti náležité tloušťky.

štěrková cestaAutor: Archiv ireceptar.cz

Zámkovou dlažbu ani kameninové dlaždice není vhodné pokládat na betonový podklad, protože by nevsakoval vodu. Štěrková drenáž se navíc vypořádá nejen s vodními či tajícími sněhovými srážkami, ale rovněž se změnami teplot, mrazem, případně samovolně srovná mírné pohyby dlažby, ke kterým může dojít vlivem jednorázového zatížení apod.

K hutnění kameniva se hodí vibrační stroj, který je vybaven gumovou deskou, respektive návlekem pro hutnění položené dlažby. Lze si jej půjčit v některých půjčovnách nářadí. Ruční hutnění třeba dřevěným špalkem opatřeným držadly je pracné a méně účinné. Záleží na typu dlažby a prostoru.  

Spáry

Spáry venkovní dlažby z volně položených dlaždic vysypáváme suchým křemičitým pískem (frakce 0−2 mm), který po vysypání necháme ležet asi tři týdny, aby se usadil, a potom teprve dlažbu zameteme. Některé typy dlažeb je třeba hutnit, děláme to současně s vysypáváním spár při prvním hrubém zásypu.

volně položené dlaždiceAutor: Archiv ireceptar.cz

Jestliže venkovní dlažbu napojujeme na stavbu, která má izolaci, uděláme to vždy tak, aby se vlhkost z dlažby nemohla dostat ke stěnám stavby. Obvykle necháme mezi dlažbou a stavbou mezeru, kterou můžeme vyplnit izolační fólií, nebo dlažbu umístíme níž, než je vodorovná izolace základů stavby.

Keramika

Pro venkovní dlažbu použijeme výhradně materiál označený jako mrazuvzdorný (E ≤ 0,5 %). Pomůckou při výběru keramické dlažby může být, že mrazuvzdorné jsou zpravidla dlaždice s bílým střepem a dlaždice slinuté. Mrazu naopak neodolají všechny porézní dlaždice, například ty, které mají červený střep.

Glazované dlaždice jsou charakteristické tím, že mají keramický střep pokrytý sklovinou. Jsou lesklé nebo matné a díky glazuře mohou mít nejen jakoukoliv barvu nebo vzorek, ale také stoprocentně odpuzují vodu.

venkovní keramická dlažbaAutor: Archiv ireceptar.cz

U glazovaných dlaždic je důležité, jak jsou odolné vůči odírání. Takzvaná otěruvzdornost je charakterizována značkou PEI a číslicemi 1 až 5, přičemž 5 znamená nejvyšší odolnost. Pro běžnou bytovou dlažbu stačí PEI 3, pro venkovní použití volíme PEI 5.

Protiskluznost na místech, kde chodíme obuti, se člení do skupin R9 až R13.
Na terasy a jiné venkovní prostory vybíráme dlažbu z kategorie R9 nebo R10.

Vybírat můžeme z různých formátů i designu. Dlažby lze doplnit podlahovými bordurami, schodovými lištami a sokly. Těmito doplňky vyřešíme i zaoblené
přechody.

Před pokládkou dlažby, vyjmeme všechny dlaždice z obalů a porovnáme jejich velikost. Norma totiž povoluje odchylky (+- 0,5 %), které mohou být zejména u velkých dlaždic viditelné pouhým okem. Z tohoto důvodu také při pokládce nenecháváme mezi dlaždicemi mezery užší než 4 mm, abychom případné odchylky opticky vyrovnali.

Měli bychom počítat i s tím, že další dekorační prvky (např. listely, bombáta apod.), byť jsou určené pro konkrétní dlaždice, se nemusí s těmito dlaždicemi přesně shodovat velikostí ani barvou. Nevyrábějí se totiž souběžně.

Pod keramické dlaždice nanášíme lepidlo rovnoměrně; jedině tak zabráníme tomu, aby dlaždice praskla kvůli vzduchové bublině.

pokládka dlažbyAutor: Archiv ireceptar.cz

Lepidlo zásadně nanášíme ozubenou špachtlí nebo stěrkou, hloubka zubů totiž vymezí rovnoměrnou vrstvu lepidla (vytvoří stejně vysoké hrůbky). Účelem je, aby se při položení a přimáčknutí dlaždice hrůbky roztáhly a lepidlo vyplnilo celý prostor.

Spárujeme, až když lepidlo dokonale zaschne (za několik dní). Jinak bychom toto zasychání výrazně zpomalili, zejména pokud bychom na spárování použili neprodyšnou hmotu.

Pokud to není výtvarný záměr, pak dlažbu pokládáme tak, aby řezané dlaždice byly vždy na okrajích plochy. Na řezání dlažby lze použít i úhlovou brusku.

Nejvíce odpadu vznikne, když dlaždice pokládáme úhlopříčně k pohledové délce; také to bývá pracnější, protože musíme řezat velké množství dlaždic.

Při pokládce keramických dlaždic na hrubý povrch naneseme na podklad vyšší vrstvu lepidla č lepicí malty (větší než 5 mm) a tím odchylky vyrovnáme. Ve vyšší vrstvě lepidla však může být silnější pnutí a dlaždice nemusí dobře držet!

kombinovaná dlažbaAutor: Archiv ireceptar.cz

Minislovníček

Štěrkodrť − směs drceného drobného kameniva; jako podklad pro dlažbu se například hodí zrnitost 4−8 mm, jako drenáž pod tento podklad může být drť o zrnitosti 16−32 mm apod.

Obkladačky vs. dlaždice − ačkoliv jde v obou případech o keramický obkladový prvek, podle užití se pro svislou pokládku vžilo označení obkladačky a pro vodorovnou pokládku dlaždice. 

Bombáto − zpravidla keramický, povrchově upravený pásek, který vytváří reliéf; lze si ho představit jako rám lemující určitou část obkladu.

Listr − povrchová úprava dlaždic nebo obkladaček, která napodobuje perleť.

Rozeta − centrální podlahový dekorační prvek, který zpravidla ohraničuje určitou část dlažby.

Slinutá keramika − surovina je lisována a střep vypálen tak, aby z hmoty zmizely veškeré póry. Nasákavost keramiky je pak nižší než 1,5 %. 

Listela − keramický, povrchově upravený samostatný pásek, kterým se ohraničuje obklad; je obvykle bohatě zdobený, ale netvoří reliéf.

Bordura − listela vytvořená ozdobením pásu obkladačky nebo dlaždice.

Fabion − zaoblený přechod mezi stěnou a stropem; vyrábí se také jako keramická tvarovka. Někdy se těmto tvarovkám říká požlábek.

Inzerto − jednorázový obrázkový motiv na obkladu; buď jeden uprostřed jedné obkladačky, nebo složený z několika obkladaček.