V létě potřebuje zelenina a drobné ovoce napojit, pokud má být šťavnatá a úroda bohatá. Nepravidelné deště mnohdy nestačí. Rovněž vláhomilné trvalky zálivku ocení, letničky déle pokvetou…
Zalévat je nejlepší tak, aby se vláha dostala alespoň 20 cm pod povrch půdy a nezavlažil se pouze suchý povrch. V jakém stavu je půda pod ním zjistíte například pomocí sázecího kolíku, nebo zasunutím špejle, na které vlhká zemina ulpí a suchá nikoli.
- Prospěšnější je méně častá, ale důkladnější zálivka, než každodenní sprška, která se ke kořenům téměř nedostane (záleží ovšem i na druhu zeleniny a kvalitě půdy).
- Spotřeba vody je menší u kvalitní půdy bohaté na humus, která je schopna vláhu udržet. Dostatek humusu bude obsahovat díky organickému hnojení (kompostem, hnojem).
- Odpařování vody brání mulčování.
Jak zalévá profesionál? Zahradník Vlastimil Šindelář se s vámi ve videu podělí o své léty osvědčené postupy:
Vložený kód
Zálivka za východu slunce
Zálivka ráno či večer je pro rostliny přirozenější, nežli za horkého poledne, a také šetří spotřebu vody, která by se v horku během vsakování více odpařovala. Ranní zálivka bývá považována za nejprospěšnější, neboť rostliny nastartuje do nového dne, a čím dříve je zavlažíte, tím lépe. Večerní může kvůli odparu vody trochu ochlazovat půdu.
Ranní zalévání rostlinám svědčíAutor: Shutterstock.com / missdry6066
Dešťovka nad zlato
Vzhledem k tomu, že většině druhů vyhovuje neutrální až mírně kyselá půda, není vhodná vodovodní voda, pokud je tvrdá. Zálivka pitnou vodou je navíc drahá a neekologická. Ideální je naopak voda dešťová, jíž by ani kapka ze střechy neměla přijít nazmar. Sudy i nádrže na dešťovou vodu lze pořídit v nejrůznějších velikostech a provedeních, dokonce lze do nich umístit čerpadlo a zalévat pohodlně hadicí (nebo je umístit vysoko a využít samospádu). Odražená, večer přímo teplá voda je dalším plus, protože zálivka ledovou vodou nesvědčí žádným rostlinám. Také podzemní nádrže mají řadu výhod – šetří prostor zahrady a vodu uchovávají dlouho kvalitní. Protože je voda z nich chladnější, zaléváme s ní časně zrána, nebo ji necháme předehřát ve vhodné nadzemní nádrži (stačí, aby pojala dávku na jeden den).
Nejžíznivější je salát
Listová zelenina potřebuje přísun vody stále, její nedostatek se okamžitě projeví na kvalitě sklizně. Naopak kořenová zelenina potřebuje dostatek vláhy v době růstu a poté pouze tolik vláhy, aby půda zcela nevyschla a poté po silném dešti nedošlo k pukání kořenů. (Nadměrná zálivka podporuje růst listů, nikoli kořenů). Plodovou zeleninu není radno přelévat před tvorbou květů, která by mohla být nadbytkem vláhy snížena (a naopak podpořen bujný růst listů). Nalévající se plody pak dostatek vláhy potřebují.