Zvlášť ti, kteří s péčí o zahrádku začínají, si často nejsou jisti, kterou rostlinu ponechat a kterou vytrhnout. S určitou nadsázkou je možné za plevel označit vše, čemu se daří lépe, než rostlinám, které toužíte vypěstovat. Rozmnožovací schopnosti plevelů jsou někdy až neuvěřitelně dokonalé.
Co je plevel?
Jak ošemetné označení představuje slovo plevel prozrazuje stejnojmenné heslo ve Wikipedii: „Plevel je rostlina, která roste na stanovišti proti vůli pěstitele. Stejná rostlina může být žádoucí a pěstována (kopřiva dvoudomá jako léčivka a potrava drůbeže) stejně jako v jiném porostu označena za plevel a hubena. V lesnictví se pro nežádoucí rostliny užívá termín buřeň. V Česku je v současné době uváděno 198 možných druhů plevelů, z nich je však 35 druhů považováno za druhy ohrožené.“
Některé plevele, které způsobovaly velké škody zemědělcům, případně byly jedovaté, se ocitly na pokraji vyhubení (koukol polní, hlaváček letní). Zní to poněkud kuriózně, ale na seznamu ohrožených rostlin jsou i některé plevele.
Plevel, který nestačí jednou vyrýpnout
Zvlášť tehdy, když se vám do péče dostane zanedbaná zahrada, je boj s plevelem velmi obtížný. Jeden neví, zda má dříve likvidovat plevel v trávníku nebo raději v záhonech. Spoustu práce s plevelem nám ušetří pravidelná péče o zahradu. Ale pokud už se někde plevelu podařilo ovládnout kus území, pak je jen otázkou času, kdy bude expandovat dál. Plevele můžeme rozdělit do tří velkých skupin:
- jednoleté (ty se dále dělí na časně jarní, pozdně jarní, efemérní, ozimé)
- dvouleté až vytrvalé
- vytrvalé
Přehledný atlas plevelů, který umožňuje vyhledávat podle zmíněných kategorií, nabízí Rostlinolékařský portál Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) eagri.cz. Ocení jej i ti, kteří nemají bohaté znalosti z botaniky. Díky fotografiím je určování mnohem snadnější.
Jak nevytvořit další plevel
Při nevhodné péči o pozemek můžeme plevelu nechtěně množení usnadnit. To se nejčastěji stává u vytrvalých druhů plevelů, které se výborně množí vegetativně svými podzemními částmi. Ke vzniku nové rostliny jim obvykle stačí kousek kořene či oddenku. A tak jediné pečlivé zrytí záhonu může díky zpřetrhání kořínků nadělat víc škody než užitku. K takovým plevelům patří například ty, které představujeme ve fotogalerii u tohoto článku:
- pýr plazivý
- pcháč rolní (oset)
- svlačec rolní
- bršlice kozí noha
- pampeliška
- přeslička rolní
- mochna plazivá
Proto záhony, kterým kralují, plejeme opatrně a raději než rýč používáme rycí vidle. Tyto druhy plevele není vhodné dávat na kompost či do kompostéru. Jejich vitalita je opravdu nevídaná. Platí, že při sebedůkladnější práci při jednom pletí takový záhon dokonale nevyčistíte. Ale když už to nejhorší zvládnete, stačí pak čas od času místo zkontrolovat a likvidovat rašící rostliny. Ideálním čas pro pletí vytrvalých plevelů představuje čas po dešti, kdy už není půda příliš mokrá, ale je stále lehce navlhlá. Tehdy se kořeny vytáhnout neporušené docela dlouhé.
Většina plevelů se úspěšně množí hned několika způsoby. Některé vytvářejí množství dalších rostlin, klasickým příkladem je mochna plazivá či pýr plazivý. A přeborníky jsou také v tvorbě množství semen a jejich šíření (pcháč rolní, pampeliška lékařská).
I plevely mohou být užitečné
Ideální je, pokud se s s plevelnými rostlinami a jejich vlastnostmi seznámíme. Díky tomu pak budeme moci zužitkovat maxim toho prospěšného, co v sobě mají. K takovým patří například přeslička rolní, z které se připravuje skvělé hnojivo či ji můžeme využít v péči o vlasy. Nebo pampeliška, kterou můžeme využít na mnoho způsobů od kořenů, přes listy až po poupata a květy. Léčivé využití má také pýr plazivý, konkrétně jeho sušené oddenky. Zvlášť časně na jaře se v kuchyni s oblibou využívají listy bršlice kozí nohy.