I v průběhu léta můžeme založit vyvýšené záhony a vysadit třeba rychle rostoucí okurky a cukety. Stejně jako do kompostu do záhonů vložíme rozmanitý zahradní odpad a skvěle ho tak využijeme.
V posledních letech na našich zahradách rychle přibývá vyvýšených záhonů. Na těch velmi vysokých rostliny můžeme ošetřovat téměř vestoje, takže naše páteř tolik netrpí častým ohýbáním. Jejich další výhodou je, že zelenině „ve výšce“ se dobře daří díky vyšší teplotě půdy a optimálnímu zásobování kořenů živinami. Vyvýšené záhony v zahradě navíc i pěkně vypadají.
Záhon se spodním vytápěním
Množství vypěstované zeleniny je odvislé především od složení spodní vrstvy záhonu, což by měl být optimálně zahradní odpad, zejména větve a listí. Rozkládající se rostlinné zbytky totiž mají několik výhod. Vytvářejí teplo a zvyšují teplotu půdy o 5-8 °C. Zelenina proto roste rychleji a můžeme ji na záhonu pěstovat delší dobu. Tento efekt ovšem po roce až dvou podstatně klesá.
Na vyvýšeném záhonu se daří většině druhů zeleniny. Nevhodné jsou pouze druhy náročné na prostor, jako jsou například velkoplodé tykve, reveň nebo cukety. Vysoké výnosy poskytují smíšené kultury, například okurky s koprem, karotka s cibulí nebo fazole se saturejkou. Velice dobře se na těchto záhonech daří i jahodám.
Zakládání vyvýšeného záhonu
Stavba vyvýšeného záhonu není složitá. Z plochy pro budoucí vyvýšený záhon nejdříve odryjeme asi 25 centimetrů vysokou vrstvu zeminy a spodek zkypříme rýčem. Půda by měla být dobře propustná, aby se naspodu nedržela voda. Záhon pak plníme tak, že nejhrubší materiál pokládáme na dno a na něj vrstvíme čím dál jemnější rostlinné zbytky. Každá vrstva by měla být vysoká asi 25 až 30 centimetrů.
- Základ záhonu tvoří hrubé větve a větvičky.
- Jako další vrstvu použijeme rozdrcené odřezky trvalek a keřů, listí a posečené trávy.
- Pak následuje částečně zetlelý kompost či hnůj.
- Nakonec záhony zasypeme vrstvou humusu. Můžeme k tomu použít zeminu, kterou jsme z plochy odstranili při zakládání záhonu nebo kvalitní kompost.
- Nakonec se vyplatí záhon nakrýt černou mulčovací netkanou textilií – tím nám odpadne veškeré pletí a na minimum se zmenší odpařování vody z půdy. Alternativou je mulčování posečenou trávou, slámou apod.
Jak rostlinné zbytky v záhonu pomalu tlejí, povrch zeminy postupně klesá. Každý rok proto musíme doplnit záhon směsí kompostu se zeminou. Rostlinné zbytky se dokonale rozloží po pěti až šesti letech. Ani pozdější péče o vyvýšený záhon není náročná, jen při hodně suchém a horkém létu vyžaduje pravidelnou a vydatnou zálivku. Dostatek humusu vzniklého z organické hmoty zadržování vláhy napomáhá.