Mučenka purpurová, maracuja: lahodné plody krásné liány

Mnohé tropické rostliny, jejichž plody zpestřují náš jídelníček, můžeme pěstovat i v pokojových podmínkách. Patří mezi ně i popínavé mučenky. Oblíbené tropické ovoce, voňavá maracuja, je jejich plodem.

  Mučenka purpurová (Passiflora edulis) pochází ze slunné Brazílie. Dnes se však tato tropická liána pro výtečné plody pěstuje také v Indii, Austrálii, na Srí Lance, v Jižní Americe, Africe i v Kalifornii.

Proč tak krásná květina dostala jméno mučenka?

Pro katolické misionáře, kteří v sedmnáctém století rostlinu objevili, mučenka symbolizovala utrpení Páně. Špičatě zakončené listy představovaly kopí, úponky důtky, deset okvětních lístků deset apoštolů, čnělka vypadá jako tři hřeby, jimiž byl Kristus přibit na kříž a pakorunka připomínala symbol trnové koruny. Latinský název Passiflora dali tedy mučence jezuité (passio = utrpení, flos = květ).

obrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

Mučenka jako pokojová rostlina

U nás se v bytech s oblibou pěstuje okrasná mučenka Passiflora caerulea. A podobným způsobem lze pěstovat i maracuju. Mučenky jsou liány a potřebují tedy ke svému růstu oporu. V bytě je můžeme pěstovat na kruhových konstrukcích, ale také po tyčkách či provázcích vést vzhůru podél oken a podobně.

• obrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

  Abychom podpořili růst květů, odstraňujeme staré výhony a mladé krátíme na dvacet až čtyřicet centimetrů. Plodů se v bytových podmínkách obvykle nedočkáme, ale kvetení může být velmi bohaté.

  Mučenka má sice ráda světlo, ale v bytě ji umístíme pokud možno k oknu situovanému na východ, snese i stranu severní, pokud je těsně u okna. Na jižní straně hrozí křehkým pralesním liánám úpal.

• Dbáme, aby nevyschl kořenový bal, ale rostlinu nenecháme ani zamokřit. To znamená, že zaléváme jen tak, aby se v misce pod květináčem dlouho nedržela voda.
• Vedle zalévání je vhodné rostliny rosit dešťovou nebo alespoň odstátou vodou.
• Aby rostliny bohatě vykvetly, potřebují v zimě vegetační klid. Světelné podmínky neměníme, ale snížíme teplotu a omezíme zálivku.
• Přihnojujeme kombinovaným hnojivem, stačí zhruba jednou za tři týdny, protože přemíra hnojení sice podporuje růst výhonů, ale rostlina méně kvete. Od října do února rostliny nehnojíme.
• Na jaře rostliny přesadíme do substrátu pro pokojové rostliny. Nejvíce mučenkám vyhovuje směs z kompostu, listovky a hrubého písku.
• Od března, kdy se rostlina opět probudí, obnovíme obvyklou zálivku a teplotu, a začneme pravidelně přihnojovat.

Rostliny se velmi dobře množí buď výsevem, nebo řízkováním. Rostlinné řízky zakořeňujeme při teplotě dvacet dva stupňů.

obrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

 

Lahodné a zdravé plody

Plody maracuji mají poměrně tuhé slupky, proto se velmi dobře přepravují. Šťáva plodů je chutná a velmi aromatická. Konzumují se podélně rozříznuté, dužnina se vybírá lžičkou i se semeny. Vyrábějí se z nich vynikající limonády, džusy a nektary. Používají se do zmrzlin, krémů, dezertů a ovocných salátů.

Obsahují 17 % sacharidů, 2,2 % kyselin, velké množství betakarotenu, vitamíny skupiny B, PP a vitamin C.

Marmeláda z drobného ovoce a  maracuji

Potřebujeme

• 250 g jahod
• 100 g borůvek nebo ostružin
• 8 plodů maracuji
• 350 g želírujícího cukru

Jak na to

1. Plody maracuji rozřízneme a lžičkou vybereme dužninu i se semeny.
2. Jahody a ostružiny obereme, propláchneme na sítku a necháme okapat.
3. Vložíme do kastrolu a zasypeme odváženým množstvím cukru. Necháme tři hodiny uležet.
4. Poté směs na mírném plameni uvedeme do varu a vaříme nejméně deset minut.
5. Marmeládou plníme malé zavařovací skleničky, dobře je uzavřeme víčky a necháme je v páře při 90 °C asi čtvrt hodiny přichytit.
6. Podáváme jako dezert na palačinkách nebo jako polevu na různé poháry a zmrzliny.