Mnohé dvouletky rozkvétají časně zjara, v době, kdy letničky sotva vyséváme. Drobné macešky a pomněnky krásně doplní jarní cibuloviny, atraktivní náprstníky a zvonky upoutají už z dálky.
Dvouletky většinou pocházejí z Evropy, málokterá má exotický původ. Potřebují přežít středoevropskou zimu, takže rostliny z výrazně odlišného klimatu nepřipadají v úvahu. Zahradníci tedy pátrali po Evropě, Severní Americe a v chladnějších oblastech Asie, maximálně zabrousili do Středomoří, poté si pohráli s křížením a výsledky najdeme v každém pořádném jarním parku.
Náprstníky jsou vyšlechtěny do řady zahradních kultivarůAutor: Shutterstock.com / guentermanaus
Ne všechny dvouletky by však univerzitní profesoři odsouhlasili jako skutečně dvouleté, některé mají vývoj kratší než jeden rok, ale životním cyklem do dvou roků (nebo spíše vegetačních sezon) skutečně zasahují. Na zahrádkách k nim tedy počítáme i rostliny, které vyséváme v létě, vysazujeme na podzim a na jaře se těšíme jejich květy. Zvlášť vynikají macešky, které rozkvétají nejčasněji, a pokud je zima mírná, potěší nás květy už v únoru.
Vznosné divizny a náprstníky
Dvouletkami nebo krátkověkými trvalkami jsou i divizny a náprstníky. Mají společnou až majestátní výšku a léčivé účinky. Zatímco ale diviznu sbírá a suší kdejaká bylinkářka, náprstník je sluhou pouze ve zkušených rukou farmaceutů a lékařů, laikovi může ublížit, neboť je prudce jedovatý. Pokud máme malé děti, raději náprstníky pomineme. Obě rostliny mají rády hodně slunce, divizna je spíše suchomilnější, náprstníkům vyhovuje půda mírně vlhká, ne však těžká nebo mokrá. Nejčastěji se pěstuje náprstník červený (Digitalis purpurea), který často vídáme na lesním palouku nebo na stráni u silnice. Oblíbená je i jeho bělokvětá forma nebo vyšlechtěné kultivary s různě velkými a výraznými skvrnami. Setkat se můžeme i s dalšími druhy, třeba s náprstníkem velkokvětým (D. grandiflora) se žlutými květy nebo v zahradách s náprstníkem vlnatým (D. lanata), který má hustě chlupaté medově hnědé květy.
Okrasné zahradní sedmikrásky se pěstují jako dvouletkyAutor: Shutterstock.com / Anjo Kan
Plnokvěté sedmikrásky a blankytné pomněnky
Jako dvouletka se pěstuje i sedmikráska. Lze namítnout, že je to trvalka, což potvrzuje i její latinské jméno Bellis perrenis (perrenis = vytrvalý). Nejlépe však kvete napoprvé, to znamená první jaro po červencovém výsevu, v dalších letech pěstování nádherné formy ztrácejí plnokvětost, barvu, tvar i velikost květenství a mění se zase na „obyčejné“ chudobky. Stejné pravidlo platí i pro pomněnku, také jí to nejvíce sluší prvním rokem. Kultivary mají větší květy v syté modři, indigové i světle modré, o růžových a bílých kultivarech však lze prohlásit, že to „prostě není ono“.
hvozdík vousatý (Dianthus barbatus)Autor: Shutterstock.com / Kao BinChun
Bradatý hvozdík našich babiček
Pokud se někdo zajímá o domovinu hvozdíku vousatého (Dianthus barbatus), čeká ho překvapení. Tato klasická kytička babiččiny zahrádky roste od Pyrenejí a jižní Evropy až po Čínu. Na zahrádce vydrží několik sezon, nejlépe však kvete rovněž napoprvé. Je to spolehlivá květina, pěstovaná již po staletí, výborně se hodí na záhon i k řezu. Vyséváme ji v polovině června do pařeniště nebo přímo na záhon, v srpnu nebo v září ji přesadíme na definitivní místo. Potřebuje slunce, mírně vápenitou půdu, nesnáší však čerstvý hnůj.
Zvonek prostřední můžete pěstovat s květy modrými, bílými i růžovýmiAutor: Shutterstock.com / wanvinai samsee
Zvonky modré, růžové i bílé
Zvonek prostřední (Campanula medium) pochází ze svahů přímořských vápencových pohoří Francie a Itálie, má podobné požadavky i technologii pěstování jako hvozdík vousatý. Semenáčky z červnového výsevu potřebují přistínění, přezimující listová růžice zase zimní kryt z chvojí. Rozkvétající zvonek snadno poléhá při silnějším větru, stanoviště by proto mělo být chráněné. V nabídce jsou kultivary s modrými, růžovými i bílými květy, žádané jsou i zakrslé, sotva 30 cm vysoké odrůdy. Specialitou je varieta calycantha, anglicky označovaná jako Cup and Saucers, která má kalich zbarvený stejně jako korunu a květy působí jako poloplné.
Starček se pěstuje pro stříbřité listy, ale kvést umí také pěkněAutor: Shutterstock.com / Jose Luis Vega
I starček může vykvést
Dvouletý starček přímořský (Senecio bicolor) se pěstuje pro krásné, stříbřitě plstnaté, elegantně strukturované listy, jimiž doplňuje výsadby na záhonech, mísy i truhlíky. Pro okrasu slouží celé první léto a podzim, během mírné zimy velmi pěkně oživí nádoby s vřesovci, libavkou, břečťanem a dalšími rostlinami pro zimní dekoraci, módní je kombinace s okrasnou kapustou. Pokud starček přežije zimu, druhým rokem vykvete.