Vavřín, bobkový list, můžete pěstovat jako půvabnou přenosnou rostlinu. Od jara do podzimu bude strážit vchod do domu, zkrášlovat terasu. Jeho listy jsou nepostradatelným kořením v mnoha jídlech, podporují také zdravé trávení. V koupeli pak ulevují bolestivým a ztuhlým svalům. Čerstvé jsou nelepší!
Vavřín vznešený (Laurus nobilis), takzvaný bobkový list, byl ve starém Římě mýtickou rostlinou, schopnou přinášet štěstí a bohatství, vavřínové věnce byly znakem slávy a vznešenosti. Věštkyně z Delf listy vavřínu žvýkala před viděním, a opravdu jí mohly pomoci navodit trans, neboť ve větší dávce působí mírně narkoticky. Ovšem při množství, jaké se používá ke kulinářským účelům, nemusíme mít z podobných účinků obavy.
Vůně bobkového listu
- Bez výrazné, mírně kafrové a peprné vůně bobkových listů si nelze představit mnoho polévek a omáček.
- Jsou výtečným kořením do dušených mas (například hovězího či vepřového bourgignonu), ke zvěřině, rybám i pokrmům na kari koření.
- Povařené v mléce dají svěží příchuť pudinkům a rýžovým dezertům.
- Sušené je lze vložit do nádoby s uskladněnou rýží, která přejme jejich vůni.
Bobkovému listu nevadí dlouhé vaření, naopak, jeho chuť a vůně se tak do pokrmu nejlépe vstřebá.
vavřínAutor: Archiv ireceptar.cz
Listy z vlastního vavřínu můžeme používat čerstvé, sušit je, nebo naložit do vinného octa. Pokud je usušíme, je vhodné je spotřebovat co nejdříve, rychle totiž ztrácejí na kvalitě (i to je jedna z výhod oproti kupovanému sušenému koření). Z vavřínu můžeme lístky sklízet podle potřeby po celý rok.
vavřínAutor: Archiv ireceptar.cz
Vanilkový pudink s vůní vavřínu
- Do hrnce vlijeme 150 ml mléka a 150 ml šlehačky, přidáme dva bobkové listy.
- Pomalu přivedeme k varu, poté odstavíme.
- Rozšleháme tři žloutky s vrchovatou lžící vanilkového cukru a vmícháme do odstaveného mléka se smetanou.
- Znovu pomalu zahříváme, ale nevaříme. Mícháme do té doby, než směs zhoustne.
- Pudink je nejlepší horký, podávaný s kousky ovoce.
Pěstování
Ve středozemí dorůstá vavřín velikosti stromu či mohutného keře. V našich podmínkách jej můžeme pěstovat pouze jako přenosnou rostlinu, neboť tužší mrazy by venku nepřežil, a pěstování v nádobě i klima omezuje jeho vzrůst. Zato jej však můžeme vytvarovat do podoby půvabného malého stromku s košatou, kulovitou korunkou. Odštipováním spodních listů a větviček vznikne kmínek, košatou korunku pak tvoříme zakracováním větví. Ovšem vavříny lze tvarovat i do dalších rozmanitých tvarů.
Pěstovat můžeme také různé kultivary, například zlatolistý Aureum, nebo úzkolistý Angustifolia.
obrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz
Pokud je rostlina již větší a nádoba těžká, vyplatí se podložka na kolečkách, na níž ji na podzim snadno přemístíme.
- Vavřínu svědčí mu slunné, závětrné stanoviště.
- Substrát by měl být kyprý, výživný, nádoba dostatečně hluboká.
- V letním období potřebuje vavřín dostatek vláhy.
- Zimování je ideální na chladném, bezmrazém, ale světlém místě (vavřín je, jako většina středozemních aromatických rostlin, stálezelený).
- Vavřín lze snadno množit stonkovými řízky.
Vavřín jako vysokokomen
Vavřín jako vysokokmenAutor: Archiv ireceptar.cz
- Zasadíme rovný zakořeněný řízek nebo semenáč do 10cm květináče naplněného půdní směsí spískem. Trvá asi rok, než řízek začne dobře růst, a během této doby ho uchováváme v teple skleníku a občas mlžíme, abychom zachovali vysokou vzdušnou vlhkost.
- Rostoucí rostlinu přesadíme do většího květináče. Současně odstraňujeme spodní listy a postranní výhonky tak, aby se vyvinul pěkný kmínek. Kmínek přivážeme k opoře a na několika místech ho uchytíme, aby rostl rovně. Pokračujeme v přesazování a přivazování podle potřeby.
- Když je stromek o něco vyšší, než je požadovaná výška, odstřihneme mu vrcholek. Stále odstraňujeme postranní výhonky vyrůstající z kmínku. Větvičky v koruně seřízneme nebo zaštípneme, vždy když dosáhnou délky asi 15cm. Postranní výhonky vyrůstající z hlavních větví zkracujeme stejně.
- Stále vyštipujeme vrcholky postranních výhonků, abychom podpořili nárůst husté tvarované koruny z listů. Každý rok na jaře přesazujeme nebo alespoň vyměňujeme povrch substrátu. Korunu zastřiháváme nůžkami dvakrát ročně.