Historie se mnoha lidem stala koníčkem. Někdo rád navštěvuje hrady a zámky, jiný sestavuje rodokmeny svých předků. Dějiny se dají také uháčkovat, dokazuje půvabnými díly Lenka Bednářová z Nové Bystřice.
Mezi více než stovkou figurek najdeme nejen lovce mamutů, Kelty či praotce Čecha, ale také Cyrila a Metoděje či svatého Václava. Nesmějí chybět největší Čech Karel IV., Jan Hus a Jan Žižka.
Své místo tu mají také uměnímilovný mecenáš císař Rudolf II., Marie Terezie či František Josef I.
Sekci moderní české historie dominuje Tomáš Garrigue Masaryk. Lenka se nevyhnula ani smutnějším obdobím českých dějin — německé okupaci a komunistické totalitě. Demokratickou současnost reprezentují prezidenti Havel a Klaus.
J. A. Komenský, rabi Low s golemem (dole z leva)Autor: Archiv ireceptar.cz
Obdivuhodnou kolekci háčkovaných postav českých dějin můžete spatřit v expozici Zlaté české ručičky Muzea rekordů a kuriozit v Pelhřimově.
Autorka jedinečné kolekce pracuje jako technickohospodářská pracovnice v zemědělské firmě, kde má na starosti provoz dílen. „Ale háček je mou kouzelnou hůlkou,“ dodává s úsměvem.
Jak se zrodil nápad uháčkovat české dějiny?
„Od dětství ráda vyšívám, háčkuji a pletu. A zvládla jsem i paličkování. Doma nám zbývalo mnoho klubíček a bylo mi líto je vyhodit. Před lety jsem z nich pro svou malou neteř uháčkovala skřítka Kaštánka. Velice se jí líbil, a tak jsem se pustila do tvorby dalších hraček.
lovci mamutůAutor: Archiv ireceptar.cz
Po čase mě požádalo několik novobystřických děvčat, zda bych je naučila háčkovat. Na místní základní škole jsem otevřela kroužek ručních prací Chobotničky, kde jsme vyráběly různá zvířátka. Koncem školního roku jsme uspořádaly výstavu našich prací v bystřické knihovně. Měla velký úspěch a mezi lidmi jsem se stala ‚paní, co umí háčkovat‘.
Takže když před šesti lety vystavovala v jindřichohradeckém Zámeckém mlýně spisovatelka Lucie Seifertová historická leporela, organizátoři mne požádali, abych výstavu doplnila háčkovanými historickými postavičkami.
Lenka Bednářová z Nové BystřiceAutor: Archiv ireceptar.cz
To byla pro mne výzva. Nejdříve jsem zvládla lovce mamutů a po měsíci jsem se pustila do dalších historických období, vlastně už jen pro vlastní uspokojení. Celé dějiny jsem uháčkovala během dvou let.
Záleželo také na momentální náladě, někdy mě políbila múza ihned, jindy přicházely nápady až po delší době.“
Kolik klubíček jste spotřebovala?
„Zatím (do března 2013, pozn. red.) jsem spotřebovala 18 kilometrů příze různých barev a 400 korálků. Použila jsem tři druhy háčků a jehlice na pletené doplňky postav. Postavičky jsou vycpané klasickými dámskými punčochami, a je tedy možné je i vyprat.“
Děvče s pionýrským šátkemAutor: Archiv ireceptar.cz
Je práce na některé postavě těžší než na jiné?
„Každá postavička má stejný základ, který potom dozdobuji. Uháčkovat lovce mamutů či Václava Havla je samozřejmě snazší než vytvořit panovníka. Jeden z nejtěžších byl Karel IV., kterému jsem upletla žakárový plášť z vlny, kterou jsem si přivezla z cest po Africe, a jeho panovnickou korunu jsem ozdobila korálky.
Pokud háčkuji zvířátka či květiny, mohu popustit uzdu fantazii, ale když tvořím historické postavy, inspiruji se ilustrovanými obrázky či dobovými fotografiemi. Někdy si přečtu i historický román nebo literaturu faktu.
Hodně mi pomohla i manželova maminka, která je profesorkou dějepisu. Prozradila mi nejeden historický drb: Jiří z Poděbrad byl prý tak tlustý, že ho museli posadit na dva koně, jeden by ho totiž neuvezl. Já jsem však Jiříka uháčkovala jen s menším bříškem.“
obrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz
Máte k některé z postav bližší vztah než k jiné?
„Určitě. S láskou jsem pracovala třeba na Marii Terezii, ženy přece jen tvořily dějiny méně. Kamarádce jsem uháčkovala císařovnu Sisi, která podle mne nebyla v životě moc šťastná. Inspirovala jsem se i českými pověstmi a do svých dějin jsem zařadila i Kazi, Tetu a Libuši.“
Vaše kolekce se dostala až do pelhřimovské knihy rekordů…
„Oslovili mě z agentury Dobrý den s tím, že něco tak úžasného v Muzeu rekordů a kuriozit ještě neměli. Zeptali se, zda bych měla zájem kolekci vystavit. Nebyla jsem proti, ale netušila jsem, že se dostane až do knihy rekordů. Je to pro mne velká čest.“
Lenka své dějiny průběžně doplňuje a plánuje uháčkovat i světové dějiny.
Foto archiv Lenky Bednářové