Zdají se vám ceny zahradních bazénů od profesionálů vysoké? Říkáte si, že byste si koupadlo za ty peníze dokázali postavit sami levněji? Proč ne. Pro inspiraci i jako upozornění na rizika uvádíme zkušenosti lidí, kteří se pustili do stavby svépomocí.
Bazén ze sila
Jan Hrubeš postavil u svého rodinného domku kruhový bazén, jehož stěny tvoří 1,6 metru vysoký prstenec zemědělského sila o průměru 6 metrů, sestavený z šesti polokruhových dílů.
Díly jsou vyrobeny z osmimilimetrového ocelového plechu na povrchu chráněného velmi odolným smaltem vypáleným za vysokých teplot.
„Díly jsem získal před lety za režijní cenu asi 5000 Kč od svého známého, který pracoval v ocelárnách, které sila vyráběla. Pokud by nebyl problém ten kus sila koupit dnes, cena by asi byla podstatně vyšší.“
„Bazén jsem usadil do svahu, takže výkopové práce nebyly tak náročné. Výkop byl asi o metr širší než bazén, abych mohl snadno smontovat prstenec a poté jej usadit na střed základní desky, kterou jsem udělal z deset centimetrů silného armovaného betonu,“ říká Jan Hrubeš.
bazén ze silaAutor: Archiv ireceptar.cz
Díly prstence jsou k sobě staženy šrouby s pogumovanou hlavicí dodané výrobcem sila. Mezi plechy v místě spoje je vložený a šrouby stažený stavební tmel, který mezeru dokonale utěsní. Dno bazénu je vylito další deseticentimetrovou vrstvou betonu, po obvodu u stěn je utěsněno asfaltem, kterým je vylita mezera mezi smaltovanou stěnou a betonem. „Mezeru jsem vytvořil tak, že před betonováním jsem kraje obložil polystyrenovými deskami, které jsem po zatvrdnutí betonu odstranil.
Do středu spádovaného dna jsem dále udělal kanálek výpustě vody. Dno mělo původně asfaltový nátěr, ale ten se po čase odlupoval, protože jsem zvolil špatnou penetraci betonu. Dno bazénu jsem proto vykachlíčkoval. Horní hrana bazénu je kryta parapetem sestaveným z 26 dřevěných dílů, které jsem sám vyrobil. Díly jsou připevněny na tovární patky upnuté ke stěně bazénu. V bazénu je asi 36 kubických metrů vody z veřejného vodovodu.
Vodu udržuji v čistotě pískovou filtrací a obvyklou bazénovou chemií. Přes zimu bazén nevypouštím. Hladinu pokryji fólií, abych vodu chránil před padajícím listím a dalšími nečistotami z ovzduší. Než natáhnu fólii, ještě do vody ponořím plastové lahve zpola naplněné vodou, aby kompenzovaly roztažnou sílu ledu, která by tuhý prstenec bazénu poškodila. Podle mých propočtů mě pořízení a stavba bazénu stály asi 50 000 Kč. Bazén ze sila slouží spolehlivě
Problémy s fóliákem
Otakar Šebek se rozhodl koupit bazén od profesionálů, ale co nejvíce prací si provést sám. Oválný bazén dlouhý 9,5 metru, široký 4,2 metru a hluboký 1,3 metru (výška hladiny napuštěného bazénu se pohybuje kolem 1,1 metru) je zapuštěn do jámy, kterou majitel vyhloubil vlastními silami. Dno jámy pokryl základovou deskou z armovaného betonu.
Je nutné, aby beton byl dokonale vodorovný – pan Šebek postupoval tak, že do dna vykopané jámy zatloukl v pravidelných rozestupech kolíky, na kterých s použitím hadicové vodováhy vyznačil ryskami úroveň, na kterou by měl beton sahat. „Dnes už se běžně používá laserová vodováha, se kterou se pracuje mnohem rychleji,“ říká Otakar Šebek. Povrch betonové desky pak vyrovnal samonivelační stěrkou.
Bazén od firmy má tuto konstrukci: Boční plechovou stěnu zvnějšku po stranách zpevňují sloupky – stojny – vylisované z plechu a podepřené bočními vzpěrami. Plechová bazénová stěna je zvnějšku izolována polystyrenovými deskami a jámu pak majitel dodatečně zpevnil betonovou směsí nasypanou ve třech obvodových prstencích (skružích) do mezery mezi polystyrenem a zeminou. Stalo se totiž, že při velkých deštích ztěžklá zemina na jednom místě stěnu bazénu provalila.
Betonové dno uvnitř bazénu je pokryto deskami z tvrdého polystyrenu, přes které byly položeny kovové pásy zpevňující spodní část konstrukce bazénu proti roztažení tlakem vody. Pásy byly překryty slabou geotextilií. Do této konstrukce pak pracovníci bazénářské firmy položili silnostěnnou fólii, předem svařenou z nařezaných dílů do tvaru bazénu.
Napuštěný bazén pojme asi 40 kubických metrů vody čerpané ze studny a čištěné zakoupenou pískovou filtrací.
„Aby se voda nekazila, používám také chlorové tablety a stěny a dno bazénu průběžně čistím podvodním kartáčem s elektrickým pohonem. K doplňování vody v bazénu také využívám měkkou dešťovou vodu, kterou svádím přes filtr ze střechy domku. Při silnějším dešti je to docela vydatný zdroj,“ říká majitel, který po několika letech provozu musel řešit velký problém – z bazénu vytekla voda.
„Hrany kovových zpevňovacích pásů na dně pod příliš tenkou geotextilií na několika místech zkorodovaly a fólii prodřely. Pásy jsem proto vyhodil a místo tenké geotextilie jsem na polystyren položil vyřazený koberec jekor. Fólii jsem na prodřených místech zalepil zvenčí, aby tlak vody na záplaty působil přes opravenou fólii.
Prodávají se sice opravné soupravy k lepení napuštěného bazénu pod vodou, ale doporučuji je jen jako provizorní řešení – po nějaké době záplaty nalepené na vnitřní stranu fólie setřel čisticí kartáč. Při opravě bylo největším problémem smrštěnou fólii v prázdném bazénu roztáhnout do původních rozměrů, aby ji tlak vody při napouštění neroztrhnul.
I když jsme fólii natahovali při slunečném počasí, aby ji sluníčko změkčilo, nepodařilo se ji roztáhnout na původní délku bazénu. Proto jsme nakonec museli bazén asi o osmdesát centimetrů zkrátit. Nová na míru svařená fólie by totiž vyšla asi na 50 000 Kč. Náklady na pořízení a instalaci bazénu odhaduji na 120 000 Kč.
Dřevěný roubený bazén
František Hadaš si na zahradě postavil roubenou dřevěnou konstrukci vyplněnou bazénovou fólií, kterou do odpovídajícího tvaru slepil z nastřihaných dílů. Konstrukce není zapuštěna do země, ale je postavena na upravené rovné ploše vysypané pískem a pokryté geotextilií.
Stěny bazénu tvoří 1,5 metru vysoký osmihran o průměru 3,5 metru sestavený z 5 cm silných a 20 cm vysokých borových fošen.
dřevěný bazénAutor: Archiv ireceptar.cz
Na dolním i horním okraji dřevěné „skládačky“ se střídají prkna o plné a poloviční výšce,“ říká František Hadaš. Horní okraj bazénu je krytý dřevěným parapetem volně nasazeným na fólii přehnutou přes poslední fošnu konstrukce.
Dřevo je natřeno lodním lakem nebo ošetřeno jiným vhodným prostředkem proti plísním a vlhkosti. Je také potřeba dřevo odspodu izolovat proti vzlínání vlhkosti z půdy. Údržba i provoz jsou vcelku jednoduché. Důležité je pravidelné ošetření dřeva.
„Po několika letech bylo potřeba obnovovat ochranný nátěr dřeva. Vodu v bazénu, čerpanou ze studny, jsme v sezóně čistili pískový filtrem. Na zimu jsme ji vypouštěli – buď čerpadlem nebo samospádem hadicí nataženou přes okraj bazénu.
Bohužel dnes už bazén postavený na začátku sedmdesátých let minulého století skoro deset let nepoužíváme, chátrá a časem asi půjde do krbu,“ říká o svém díle jeho autor.
Betonový držák
Václavovi Kubátovi jeho bazén spolehlivě slouží již více než třicet let. Postavil ho celý ve vlastní režii. Dno i stěny jámy s největší hloubkou 1,5 metru o půdorysu 6×3,5 metru vyložil kazovými panely levně získanými z panelárny, jejichž armaturu vzájemně svařil a vytvořil tak základní vanu.
betonový bazénAutor: Archiv ireceptar.cz
Dno bazénu nemá pravidelný profil – část tvoří „brouzdaliště“ o hloubce 0,5 metru a do plné hloubky 1,3 metru se sestupuje po čtyřech schodech. Boční stěny jsou mírně vykloněny a na horním okraji po obvodu dovnitř bazénu přesahuje římsa, která brání, aby při koupání voda nešplíchala ven.
Mezery mezi svařenými panely autor stavby vyspároval a položil na ně izolaci ze dvou vrstev zavařené izolační lepenky IPA. Na izolaci přišla 6 cm silná vrstva armovaného betonu na povrchu vyhlazeného ocelovým hladítkem.
Beton dva měsíce důkladně zrál a poté byl opatřen dvěma vrstvami bazénového nátěru. Zdrojem vody je asi 700 metrů vzdálená studánka, od níž je voda samospádem vedena černou polyetylénovou hadicí.
„Vodu nefiltruji, bazén jsem postavil na vyvýšené části pozemku, takže je průtočný, neustále do něj přitéká čerstvá voda a přebytečná odtéká přepadem trubkou utěsněnou ve vypouštěcím otvoru na spádovaném dně v rohu bazénu.
Je pravda, že koupání občas vyžaduje otužilejší jedince, ale přitékající vodu přihřívám ve slunečním kolektoru a bazén přes noc překrývám plachtou, aby voda tolik nevychládala. Kolem bazénu jsem vydláždil chodník z betonových dlaždic položených do písku. V horkých letních dnech se chodník sluncem rozpálí a také přihřívá vodu v bazénu,“ prozrazuje Václav Kubát.
„Údržba je celkem jednoduchá. Přes zimu vodu vypouštím a na jaře vypuštěný bazén vyčistím, vydrhnu a dezinfikuji Savem. Na vyschlý čistý povrch nanesu jednu vrstvu nátěru na bazény. Nátěr pak nechám důkladně vyschnout − alespoň týden, než bazén znovu napustím. Jinak by se barva odlupovala.
Už si nevybavuji, kolik mě stavba stála, ale určitě to nebyly závratné částky. Myslím, že i dnes by podobný bazén vyšel velmi levně. A levný je i provoz a údržba – utratím vlastně jen za nátěr a Savo,“ uzavírá Václav Kubát. Betonový bazén je uložen v propustném terénu a nebylo nutné ho izolovat proti zemní vlhkosti.