Dnes vám tedy nabízíme nejen nahlédnutí do legendární Monetovy zahrady, ale také na jeho stůl. A můžete si uvařit dvě jídla, která se u Monetů servírovala. Plněné cibule, které se dají jíst teplé i studené, a Pain de Gênes, který spolu se scones a galettes aux marrons patřil k Monetovým nejoblíbenějším koláčům.
Claude Monet v Giverny
Claude Monet (1840-1826) koupil koncem 19. století dům v městečku Giverny necelých 100 kilometrů od Paříže. Přestěhoval se tam se svou ženou Alicí a svými dětmi. Snažil se o vytvoření harmonického života ve všech jeho aspektech. Nejen ve svých známých malbách a tvorbě samotné givernské zahrady, ale též v domácí pohodě, vítaných návštěvách přátel a v neposlední řadě i ve společném stolování a lahodném domácím jídle.
Monetův dům v Giverny slouží nyní díky Nadaci Clauda Moneta jako muzeum. Zároveň jsou zpřístupněné i zahrady, které Monet zachytil ve svých slavných dílech. Pro milovníky Monetových obrazů je návštěva jeho legendárního domu a zahrady oblíbeným cílem. Díky moderním technologiím si můžete udělat představu i prostřednictvím virtuální návštěvy – fondation-monet.com
Plněná cibule – Oignons blancs farcis (Charlotte Lysès)
U tohoto receptu není uvedena gramáž, počítejte přibližně na 4 cibule 1 vejce a 100 g masa
- cibule podobné velikosti, aby se všechny stejně propékaly
- zbytky pečeného masa – může to být pečené vepřové, drůbež či telecí játra
- vejce natvrdo
- pažitka
- čerstvé bylinky podle chuti (já jsem použila estragon, šalvěj a tymián)
- strouhaný sýr Gruyère
- podle potřeby sůl
- trochu olivového oleje na vymazání pekáčku
Cibule oloupeme. Seřízneme jim „čepičku“ na straně kořenů. Přivedeme k varu osolenou vodu, do ní dáme cibule povařit tak, aby povolily jednotlivé vrstvy od sebe a klouzaly po sobě, ale zároveň dáváme pozor, aby cibule nezměkla příliš. Doba závisí na velikosti cibule, u středních to trvá cca 5 minut. Povařené cibule zchladíme ve studené vodě. Opatrně rukama vytlačíme střední část, aby zůstala cibulová „nádobka“. Necháme 15 minut odležet, cibule trochu ztuhnou a budou se snáze plnit.
Zatím připravíme nádivku. Maso, vejce, pažitku i ostatní bylinky jemně usekáme. Přidáme část strouhaného sýra a podle potřeby dosolíme. Rozetřeme vidličkou, aby nádivka držela pohromadě.
Zapékací nádobu vymažeme olejem. Naskládáme do ní cibule a naplníme je nádivkou. Bohatě posypeme zbylým sýrem. Odkrojené „čepičky“ můžeme naskládat mezi ně. Pečeme při 200 ˚C přibližně 30 minut, až cibule a sýr zezlátnou.
Můžeme podávat teplé i studené.
Mandlový koláč – Pain de Gênes
- máslo 125 g
- moučkový cukr 300 g
- vejce 5 ks
- mandle 250 g
- hladká mouka 100 g
- Kirsch (třešňová pálenka) 50 ml
- máslo na vymazání a mouka na vysypání formy
Máslo předem necháme při pokojové teplotě zcela změknout. Vejce vyndáme půl hodiny předem z lednice, aby zteplala.
Mandle spaříme, oloupeme a velmi jemně umeleme.
Formu (tradičně se používala pánev, proto má tento koláč mírně zkosené kraje, já jsem použila malé ramequinky, aby zůstal tvar koláče zachován, můžete použít dortovou či koláčovou formu) velmi pečlivě vymažeme máslem a vysypeme moukou.
Troubu předehřejeme na 160 ˚C.
Máslo vyšleháme s cukrem do světlé pěny. Za stálého šlehání přidáváme po jednom vejce; vždy ho zcela zašleháme a teprve poté přidáme další. Základ musí být silně našlehaný, do tohoto koláče se nepřidává žádný kypřicí prostředek a nakypřený je pouze právě tímto našleháním.
Mleté mandle smícháme s třešňovicí a zlehka stěrkou vmícháme do základu. Poté stejným způsobem zapracujeme mouku. Těsto přendáme do formy a koláč pečeme přibližně 40 minut.
Po vyndání ho necháme chvíli zchladnout, aby zatuhl, potom vyklopíme. Můžeme ozdobit cukrem a plátky mandlí.
- Malíře při práci v jeho legendární zahradě zachytil film z roku 1915:
Recepty pocházejí z knihy Joyes, Claire: Les Carnets de Cuisine de Monet, kterou laskavě zapůjčil doc. Jaroslav Mareš.