Recept na okouzlující podzimní zahradu obsahuje barevné listí opadavých stromů a keřů, červené plody, jako jsou šípky a hložinky, a pestrobarevné jiřinky. Vypadají křehce, ale jsou otužilé a pokvetou až do prvních mrazů.
Jiřinky z podzimních zahrad přímo září. Syté barvy, nápadné plnokvěté formy, které často připomínají barevné míčky nebo složitě vystřihované origami. Z jejich různých podob můžete vybírat donekonečna – vyšlechtěno totiž bylo již celých 20 000 odrůd jiřinek.
posezení v záplavě jiřinekAutor: Archiv ireceptar.cz
Jiřinky na záhon i na skalku
Díky neuvěřitelné rozmanitosti mají tyto podzimní květiny v zahradě uplatnění opravdu široké.
- Nízké se hodí na obruby cestiček, záhonů i do přenosných truhlíků či korýtek.
- Nejmenší dokonce i do skalek, které už touto dobou rovněž květy nehýří.
- Vyšší vytvoří ozdobné pásy kolem trávníku, domu, plotu, a především působivé ostrůvky kdekoli.
- Nejvyšší jiřinky, které dorůstají přes 1,5m, vyniknou nejlépe v malé skupince, přivázané k podpoře, jako atraktivní solitéry.
Jiřinky potěší nejen nás svou barevnou krásou, ale poskytnou také poslední podzimní potravu motýlům a včelám.
Proměnlivé květy
Nejznámější jsou plnokvěté formy, s kulovitými kompaktními květy, kterým tvary lístků dávají různé struktury. Ale jsou i jiřinky jednoduše kvetoucí, připomínající spíše kopretiny, rozčepýřené pivoňkovité květy, sasankovité či kaktusovité… A samozřejmě ve všech existujících barvách kromě modré. Nekonečné jsou různé kombinace tvarů a barev, krásné lemování, pestrobarevnou strakatost i elegantní tmavé či pastelové tóny v jemných přechodech.
JiřinkyAutor: Archiv ireceptar.cz
Choulostivé hlízy
obrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz
Jiřinkám svědčí slunce a vápnitá, úrodná půda.
Jediným mínusem jiřinek je, že jejich hlízy zimu venku nepřežijí.
Jiřinka (Dahlia), pocházejí ze Střední Ameriky, kde jsou zimy mnohem mírnější, než u nás. Za tuto každoroční péči se však bohatě odmění:
- Hlízy by měly přezimovat na tmavém, dostatečně chladném místě, kde však teplota nikdy neklesne pod bod mrazu. Ideální je teplota kolem 5-8°C.
- Hlízy ukládejte teprve, až první mráz spálí nadzemní části. Ty pak odstraňte několik centimetrů nad hlízou. Nechte ještě dosušit na teplejším místě, aby se posléze netvořily plísně.
- Pokud hlízy uložíte v papírových sáčcích na vzdušné místo, budou chráněny před průvanem a zároveň i před přílišným vlhkem a plísní.
- Na velmi suchém místě je naopak lepší schovat je do mírně navlhčené rašeliny či písku.
- Na jaře je nechejte pár dní v teple narašit a koncem dubna můžete začít vysazovat – stačí 7-10 cm pod povrch země. V této době si můžete jiřinky také namnožit dělením hlíz.