Některé druhy mšic mohou být na zahradě paradoxně prospěšné. Pomáhají přežít slunéčkům a pestřenkám nepříznivé období, přičemž se živí pouze na pleveli.
Jsou mšice užitečné? Otázka je to jistě podivná. Víme přece, jak mšice dovedou zatočit s pěstovanými rostlinami, třeba mšice zelné s košťálovinami, mšice makové s řepou či mákem, pěstitelé paprik ve sklenících či pod kryty dobře znají mšice schopné úrodu zcela zničit.
Některé mšice kulturním rostlinám neškodíAutor: Archiv ireceptar.cz
Mšice, která hubí plevel
Čím by mohly být mšice užitečné? Například tím, že některé napadají jen škodlivé plevele. A vybírají si takové, které nám škodí, například pcháč rolní. Užitkových rostlin si na rozdíl od mšice makové nevšimnou. Jednou z nich je mšice příbuzná mšici makové, zatím ale nemá český název. Přezimuje ve formě vajíček na brslenu kolem pupenů a začíná se líhnout již při jejich rašení. První mšice jsou bezkřídlé a pouštějí se do mladých lístků, které při silnějším napadení hustě obsadí. Na brslenu se mšice dále množí a kromě bezkřídlých mšic se ke konci tvoří i okřídlení jedinci, kterým již mezitím ztvrdlé listy brslenu přestanou vyhovovat, proto se rozlétnou na další živné rostliny. Mšice maková žije na jaře také na brslenu, ale napadá cukrovku, bob, mák a jiné užitečné kultury.
Mšice sající na plevelu živí slunéčka v době nouzeAutor: Archiv ireceptar.cz
Podpora přirozených nepřátel
To, že „pcháčová“ mšice napadá plevel, není její hlavní užitek. Mšice mají řadu přirozených nepřátel, jako jsou například slunéčka, pestřenky, zlatoočky, mšicomaři a další, kteří se na neškodných mšicích rozmnoží, rozletí se a pak se pustí do škodlivých mšic. Takto jsou užitečné i další druhy mšic, které žijí na různých bezvýznamných rostlinách. Vyzdvihl bych třeba kyjatku, která žije na čekankách a na stoncích žlutě kvetoucích škard, a to během léta, kdy je jinak mšic nedostatek. Tím umožňuje svým přirozeným nepřátelům přežít do podzimu, kdy se počet mšic opět zvedne.