Trnka, planá příbuzná šlechtěných peckovin, je pohledný a na pěstování zcela nenáročný keř. Zjara krásně kvete, na podzim dává plody, ze kterých lze připravit vátečné víno či povidla.
Trnka obecná (Prunus spinosa) tvoří typické podrostové keře, které můžeme nejčastěji vidět v dlouhých pásech na okraji lesů či podél polních cest. Pozornost upoutají zejména v době květu, keře vypadají jako zasněžené. Kulaté, tmavě modré trnky jsou pak celkem nenápadné a poněkud splývají s listem. Jejich výskyt je ale závislý na počasí a jarní mrazíky mohou značně ovlivnit množství plodů.
Trnka v květuAutor: Archiv ireceptar.cz
Trnka na zahradě
Trnky jsou velmi nenáročné a odolné keře, které orostou na slunci i v polostínu, v jakékoli půdě. Jsou pohledné a díky košatým větvím a trnům poskytují útočiště ptákům, kteří na podzim a v zimě rádi zobou i jejich plody. Můžeme je vysazovat do stříhaného i volně rostoucího živého plotu, jako solitéry i větrolamy, nebo pod vyšší stromy v sadu.
Trnkobraní
Plody sbíráme na podzim v době plné zralosti (září, říjen) a ihned je sušíme, nejlépe v troubě při teplotě do 40 °C.
- V kuchyni bývala častá trnková povidla, která se připravují stejně jako švestková, jen musíme použít víc cukru. Do povidel se nejlépe hodí trnky přešlé mrazem.
- Trnky můžeme také nechat prokvasit a připravit z nich podobně jako z mnoha jiných druhů dobré ovocné víno, které chutí a rubínovou barvou připomíná portské.
Trnky jsou nejlepší po přejití mrazemAutor: Archiv ireceptar.cz
Trnky obsahují třísloviny, cukry, pektiny, vitamin C, organické kyseliny, barviva a kyanový glykosid amygdalin. Díky vysokému obsahu tříslovin se trnky používaly při léčbě průjmových onemocnění.