Brzy po jarním zasetí a vzejití hrachu bychom měli vysokým a poléhavým odrůdám poskytnout vhodnou oporu. Díky ní vzrostou do plné výšky a přinesou mnoho lahodných hrášků i osiva.
Hrách vyséváme brzy na jaře, na teplotu není náročný. Časné výsevy dobře využijí zimní vláhu a jsou také méně napadány škůdci. Sejeme do 30–40 cm vzdálených řádků do druhé nebo třetí trati, hrách není náročný na živiny. Sejeme-li dostatečně brzo, můžeme zvolit i řidší výsev než se doporučuje; rostliny se rozvětví a dobře zaplní prostor. Ušetříme tím i cenné osivo, jehož máme zpočátku třeba jen málo.
Paleček i dvoumetrový obr
Hrách obvykle rychle vzchází. Jeho mladé rostliny stojí sice zpočátku rovně a pevně, ale to trvá jen krátce; jakmile se začnou prodlužovat, začínají polehat, protože se potřebují přichytit opory. Různé odrůdy hrachu jsou různě vysoké. Nejnižší odrůdou v gengelském sortimentu starých a krajových odrůd je zakrslá odrůda s přiléhavým jménem Paleček a jako tento drobeček z pohádky je opravdu miniaturní, dorůstá jen do výšky 30 cm.
Mladé rostliny hrachu odrůdy Magnum bonum ještě pevně stojícíAutor: Petr Dostálek a archiv Gengel o. p. s.
Opačným případem jsou velmi vysoké rodinné hrachy cukrových typů (konzumují se celé lusky) jako je Obří z Hořic, Hejzlarová, slovenský krajový 1541 či Soběslavský cukrový. Tyto odrůdy dorůstají běžně výšky 2 metrů a za dobrých podmínek i více. Jen o málo nižší jsou dřeňové typy (zde z lusků vylupujeme a pojídáme nezralá semena), např. Ruský, Blatný, Kalifornský (Panské mlýny), Kanadský apod. Zde musí být opora dostatečně vysoká, jinak ji hrách přeroste. Oporu je potřeba také pevně ukotvit, aby ji porost nevyvrátil (např. po dešti, když zachytí hodně vody a ztěžkne).
Mezi těmito dvěma výškovými typy je většina ostatních krajových, starých a dalších hrachových odrůd jako Židovická Edelperle, Zelený nízký, Přebohatý, Moravský hrotovický krajový, Magnum bonum, Z Hrnčiarového, Libochovický aj.
Hrách se pne jinak než fazole
Oporu k starým sortám hrachu umisťujeme na Gengelu po okopávce záhonu, kdy odplevelíme, zkypříme a vyčistíme půdu. Konstrukce totiž více nebo méně ztěžuje obdělávání, další pletí je pak již obtížnější. Obvykle ale hrách rychle roste a zakryje půdu a potlačí plevele již sám.
Důležité je tedy umístit opory dříve, než hrachové rostliny polehnou; jinak mohou později za vlhka podehnívat. Konstrukce musí být dostatečně vysoká podle výšky odrůdy, aby ji hrách následně nepřerostl nebo jsme ji nemuseli nastavovat. Předem si tedy zjistíme, jak vysoko asi náš hrách dorůstá a řídíme se touto výškou. U vysokých typů počítáme také s případným zastíněním sousedních kultur.
Pro úspěšný výběr a přípravu hrachové opory si musíme ujasnit, že hrách se nepne a neovíjí kolem opory jako tyčkové fazole, které jsou liánou, ale zachytává se jí úponky, tedy vyžaduje jiný typ konstrukce. Vytvoříme-li pro hrách indiánské týpí nebo fazolový jehlan, nebude se ho „chtít chytit“.
Konstrukce z provázků u cukrového Wegisského hráškuAutor: Petr Dostálek a archiv Gengel o. p. s.
Větvičky, provázky, sítě
Nejjednodušší a nejlacinější je k hrachu využít vhodných větviček z okolí. Mohou to být větvičky a větvě po prořezávce stromů, vrbové větvičky, ale i větve z různých listnáčů, smrkové apod. zkrátka co dům dá. Větvičky nahrubo upravíme a zapícháme přímo k mladým rostlinám, umísťujeme je dostatečně hustě.
Další možností je zatlouct k hráškům dostatečně vysoké tyčky a kolem nich natáhnout provázek. Provázek dáváme po vrstvách vzdálených asi 20-30 cm od sebe, po obvodu záhonu a křížem uvnitř záhonu. Provázek natáhneme do celé předpokládané výšky. U vysokých typů je třeba mít tyče dostatečně vysoké.
Směska hrachu a ječmeneAutor: Petr Dostálek a archiv Gengel o. p. s.
Někdo u hrachů používá podpůrnou síť na okurky, kterou umístí na dřevěnou konstrukci. Musí být opět dobře upevněná, aby se později vahou hrachu (například poryvem větru), nevyvrátila. Pokud už jsme pro hrách pracně vytvořili týpí a nechceme se ho vzdát, vylepšíme ho právě natažením vodorovných provázků do něj.
Vedle technické konstrukce můžeme zkusit biologické řešení, tedy smíšenou kulturu např. s obilím, kdy stébla obilí slouží pro hrách jako nosné podpory.
Domácí semenaření
Hrách je osivářsky samosprašným druhem, není u něho tedy nebezpečí křížení. Bez problémů můžeme zkoušet a semenařit i více odrůd současně na jedné zahradě v jedné sezóně. Různé odrůdy ale nedáváme na sousední záhony, protože by se mohly proplést svými úponky, alespoň proložíme záhonkem jiné plodiny.