Statné dříny kvetou časně zjara krásnými žlutými květy. Podlouhlé lesklé plody, jasně červené či rudé, jsou zdravé a jedlé. Dřín proto přináší potěšení i užitek lidem, včelám i ptákům.
Dřín obecný (Cornus mas L.) se hojně vyskytuje v teplejších oblastech jižní Evropy, u nás přirozeně roste především ve středních a severozápadních Čechách a na jižní a střední Moravě. Je také označován jako dřín jarní nebo svída dřín. V ČR je zákonem chráněnou dřevinou. Pěstuje se i na zahradách, především ve vyšlechtěných kultivarech. Osvědčené jsou u nás dvě slovenské odrůdy.
Dvě odrůdy dřínu, které si navzájem pomáhají: Devín a Titus
obrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz
Květy dřínu mají vysokou odolnost proti jarním mrazíkům. Poskytují časnou pastvu včelám.
Odrůdu Devín i Titus lze pěstovat ve tvaru keře nebo stromku. Devín dorůstá výšky 2,5 m až 3 m, Titus přes 3 m.
Žluté, oboupohlavní, částečně cizosprašné květy Devínu, jež se objevují ve druhé polovině března dobře opyluje odrůda ’Titus’, která kvete již od počátku března a naopak – i Titus opyluje Devín. Pro dosažení vysoké a pravidelné úrody je třeba vysazovat tyto dvě odrůdy blízko sebe.
kvetoucí dřínAutor: Archiv ireceptar.cz
Pěstování dřínu na zahradě
Dřín je nenáročná ovocná dřevina, která má velmi dlouhou životnost. Velmi vhodný je na výsadbu volně rostoucích i tvarovaných živých plotů.
- Dobře roste a plodí na suchých, písčitohlinitých, částečně kamenitých půdách s neutrální až alkalickou půdní reakcí, nesnáší ovšem půdy kyselé.
- Má poměrně vysoké nároky na světlo, dobře plodí na slunečném stanovišti.
- Dřín je odolný proti mrazu. Bez problému se mu daří do výšky 600 m n. m., ve vyšších polohách je nutné keř pěstovat na chráněných místech. Uplatní se na stanovištích, kde se ostatním ovocným dřevinám nedaří.
- Protože má bohatý kořenový systém, zpevňuje (zvláště na svazích) půdu a zabraňuje tak erozivní činnosti.
- Je vysoce odolný proti chorobám a škůdcům, zvěř dřín neokusuje.
Sklizeň dřínek
dřínkyAutor: Michal Procházka / Foto
Plody obou odrůd jsou velké, oválné, u Devína mírně protáhlé a rubínově červené s červenou dužinou, u Tituse mírně hruškovité s lesklou tmavě červenou slupkou a tmavě červenou dužinou. Devín dozrává v září, Titus již koncem srpna.
Plody sklízíme, když jsou vybarvené a tvrdé. Plodnost je pravidelná a každoročně lze z jednoho keře sklidit 25–30 kg plodů. Nejlepším způsobem sklizně je setřásání plodů na plachtu prostřenou na zemi.
Dřínky, přírodní vitamínová bomba
dřínkyAutor: Archiv ireceptar.cz
Plody – dřínky mají vysoký obsah vitaminu C (po rakytníku, šípcích a plodech meruzalky plodové a černého rybízu patří k nejbohatším zdrojům tohoto vitaminu), obsahují i sacharidy, organické kyseliny, pektiny a minerální látky (hlavně fosfor a draslík).
Dřínky můžeme konzumovat i syrové, jsou ovšem tvrdé; sladší a měkčí jsou až po přejití mrazem. Můžeme je zpracovat různými způsoby:
Zavařené ve slané vodě chutnají podobně jako olivy.
Jsou výborné i pro přípravu džemů, moštů, likérů a vín.
Na Balkáně se hojně využívají pro přípravu destilátů.
Sušené plody slouží k přípravě chutného čaje, který dokáže uklidnit zažívací trakt po přejedení. I v lidovém léčitelství se sušené dřínky používají proti střevním chorobám.
Jak připravit dřínkový mošt
Rozdrcené plody smísíme s vodou v poměru 2:1 a směs necháme asi 12 hodin vylouhovat, pak šťávu scedíme. Na litr scezené šťávy přidáváme 150 g cukru a litr vody. Vzniklý mošt nalijeme do láhví a sterilizujeme.