Pěstování masožravých rostlin: základní zásady

Masožravé rostliny jsou úchvatné unikáty. Mnozí lidé se však obávají, že jsou to rostliny choulostivé, pěstování je složité, že je budou muset každý den „krmit“. Opak je však pravdou, některé jsou dokonce odolnější než běžné pokojové rostliny.

Většina masožravých rostlin žije v přírodě na stále vlhkých a slunných místech. Pokud jim i doma zajistíme dostatek světla a stále vlhký substrát, není jejich pěstování nijak obtížné. Mezi nejméně náročné druhy patří rosnatky a tučnice, a také šprlice. I podivuhodnou mucholapku podivnou, která pasti sklápí ve vteřině, je možné pěstovat poměrně snadno…

Hojnost světla i vody

  • Jako substrát použijeme rašelinu (čistou nebo smíchanou s perlitem či křemičitým pískem v poměru 2:1).
  • Květináčky by měly stát v misce s asi centimetrovou hladinou vody. Poté, co vodu vyčerpají, musíme ji ihned dolít. Vyschnutí bývá pro masožravky osudné.
  • Voda pro zálivku i rosení by měla být měkká, nejlépe dešťová.

    Pro dobrý růst a vývoj masožravek je nezbytný dostatek světla, většina druhů snáší dobře i přímé slunce. Nedostatečným osvětlením mohou trpět hlavně v zimním období za krátkých zamračených dnů.

obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz 

Krmit či nekrmit?

Hmyzí kořist je pro masožravou pouze doplněk stravy, který podporuje vitalitu, krásu a kvetení. Rostliny vydrží i bez ní. V létě si při letnění samy dostatek chytí, někdy jim můžeme přilepšit sami. Chybou je ale zaplnit všechny pasti, to může rostlině spíše ublížit! Jeden kus přiměřeně velkého hmyzu za týden i delší interval bohatě stačí.

Více o krmení masožravých rostlin i způsobech, jakým hmyz lapají, se dočtete v dalších, prosincových článcích věnovaným masožravým rostlinám.

 

Masožravá rostlina v pokoji, na balkóně i na zahradě u jezírka

  • Běžně pěstované masožravé rostliny snáší široké rozmezí teplot (5–35 °C).
  • Některé druhy, např. severoamerická Sarracenia purpurea či evropské rosnatky a tučnice, jsou mrazuvzdorné a můžeme je pěstovat celoročně venku u zahradního jezírka či rašeliniště. (Pozor, jedná se o ohrožení a chráněné rostliny, jejichž sběr z volné přírody je trestný!)
  • Přes léto čerstvý vzduch a sluneční paprsky prospívá všem masožravkám. Pokud to podmínky dovolí, umístíme je venku na balkoně, terase nebo na zahradě. 

Potřebují zimní odpočinek?

obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

Na zimování jsou ideální zasklené balkony a zimní zahrady, kde rostliny pěstujeme při teplotách kolem 5–15 °C. Při těchto teplotách masožravky téměř nerostou a nevadí jim tedy ani zimní nedostatek světla. Neměly by však stát stále ve vodě (transpirace rostlin je v zimě omezena na minimum a přemokřené rostliny mohou v mokru a zimě snadno zahnívat), substrát udržujeme pouze stále mírně vlhký.

Při celoročním pěstování v bytě musíme masožravkám zajistit co nejlepší osvětlení, např. na parapetu u okna na jih či západ, případně uměle dosvětlovat.

Tropické láčkovky ve skleníčku

Zvláštní nároky na pěstování mají láčkovky (Nepenthes), které vyžadují celoročně teploty kolem 20–28 °C, tedy alespoň běžně pěstované teplomilné druhy, a stálou vzdušnou vlhkost nad 60 %. Při nižší vlhkosti netvoří pasti.

Pro jejich pěstování je ideální větší zakryté akvárium či pokojový skleníček umístěný na dostatečně světlém místě, ne však na přímém slunci. Dobře se jim daří i při čistě umělém osvětlení.

V poslední době se v prodeji objevují i odolnější kříženci, kteří na pokles vzdušné vlhkosti nejsou tak náchylní. Za určitých podmínek mohou tvořit pasti i při volném pěstování v bytě. Musí se však často rosit a je dobré umístit je např. nad otevřené akvárium či do blízkosti zvlhčovače vzduchu.

Laisser un commentaire