Kaktusy pod sněhem: Jak je lze pěstovat celoročně venku?

Nevěřící Tomášové se přijížděli v zimě podívat, jestli kaktusy něčím nepřikrývá, nebo je dokonce nevyhrabává a nepřechovává ve skleníku. Ale sukulentní rostliny opravdu vykukovaly ze sněhu, a když odtál, pustily se opět do zdárného růstu. Jak pěstovat mrazuvzdorné kaktusy poradí Jiří Novák i vám.

Jiří Novák pěstuje a šlechtí kaktusy více než třicet let. „Kaktusy vydrží přes zimu v nevytápěném skleníku nebo třeba za oknem. Nemůžeme je však jen tak vysadit ven a nechat je tam přes zimu, určitě by zahynuly. Mrazu mohou odolat pouze zimovzdorné kaktusy, ale musíme si je trpělivě vypěstovat. Čili šlechtit, otužovat, a to už odmalička“ říká.  

Na „kaktusové skalce“ má exempláře, které již přežily i třicet zim. Pan Novák s kaktusy začínal v Pražské botanické zahradě v Troji, kde byl zaměstnaný. Nejdříve se směl šlechtění věnovat po práci, když se ale ukázalo, že zimovzdorné kaktusy zajímají návštěvníky čím dál víc, vytvořil z nich se spolupracovníky celou expozici. Dokázal tak, že kaktusy nejsou jen nudné skleníkové rostliny. Naopak – když je umístíme venku a doplníme o další vhodné rostliny, vytvoří podivuhodnou scenérii.

Kaktusy v ziměAutor: Archiv ireceptar.cz

Kaktusy snesnou spíše mráz, nežli přemokření

• obrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

  Kaktusům venku nejvíce škodí přechody teplot přes nulu, plískanice. Pokud je mráz nebo na nich leží sníh, je pro ně voda nepřístupná a nemůže jim proto ublížit.

  Připravíme pozemek tak, aby měl co nejslunnější polohu a dokonalou drenáž. Voda musí být z katusového záhonu dokonale odvedena zejména při jarních a podzimních plískanicích a při dlouhotrvajících deštích. Zvolíme tedy dostatečně silné štěrkové podloží s odtokem.

• Pro kaktusy zvolíme substrát se vzdušnou strukturou: použijeme říční písek, štěrk, šotolinu, cihlovou drť, přidáme dřevěné uhlí, mletý vápenec, někdy křídu nebo sádru a pro některé kaktusy i rašelinu.

Kaktusy v ziměAutor: Archiv ireceptar.cz

Které kaktusy mohou přežít mráz?

 „Neměl jsem skleník, ale i kdyby, topení bylo drahé,“ vzpomíná na své začátky v sedmdesátých letech Jiří Novák, „a protože jsem vídal fotky amerických pohoří se zasněženými kaktusy v popředí, říkal jsem si, proč by to takhle nemohlo vypadat i u nás. Bez skleníku, bez vytápění. Opatřil jsem si mapu obou Amerik, v zahraničních rádiích jsem sledoval pořady o počasí a do map zakresloval teploty pod nulou. Ty jsem potom spojil křivkou, v odborné literatuře o kaktusech vyhledal, kde které kaktusy rostou, a všechno to porovnal. Tak jsem získal jména druhů vhodných ke šlechtění.“

Jak šlechtit otužilce

Podle svého seznamu šlechtitel vybral dva tři druhy a nechal je přemrznout. Buď vydržely, nebo ne. V principu to vypadá asi tak, že ze sta semenáčků přežije jeden, z něj získáme semena, opět jich sto vysejeme, necháme přemrznout, tentokrát jich vydrží třeba deset a v další generaci třeba padesát a po pěti letech všech sto. Zimovzdorné exempláře jsou na světě.

• Jako substrát pan Novák používá čistý písek, bez prachu, někdy přidá lžičku zeminy.
• Semena vyseje na podzim, a to na povrch substrátu, jen je lehce přitlačí.
• Misku přikryje jemným sítem, aby výsadbu neponičily třeba kroupy, a postaví ji ven.
• Přibližně v půlce dubna kaktusy přenese do skleníku, aby se proces klíčení urychlil. Ale jakmile se objeví první trníky, malé kaktusy opět putují ven. Čerstvý vzduch jim velmi prospívá.