Kompost je ideálním hnojivem, které mimo jiné zvyšuje odolnost rostlin před škůdci a chorobami. Nic nestojí a ještě se zbavíte spousty zahradního i kuchyňského odpadu. Základem dobrého kompostu je trpělivost. Nic se nesmí uspěchat, kompost musí dozrát a teprve pak výrazně zvýší úrodnost a kvalitu půdy.
Škoda každého kousku organické hmoty, která skončí v popelnici a ne na kompostu! Proč jej posílat na skládku, když z něj lze « vyrobit » kvalitní hnojivo, které stojí jen minimum času a práce a ani haléř?
Tajemství kompostového receptu
Slovo kompost pochází z latinského kompositum, tedy složení, skladba. Složení kompostu je opravdu to nejdůležitější. Kompostovat je možné prakticky každou organickou látku, důležitý je však celkový poměr uhlíku k dusíku (C:N), který by měl být asi 20-30:1.
- Při nadbytku uhlíku (příliš mnoho slámy, papír, dřevěná drť, piliny) se pochody zpomalují, uniká CO2 a dochází k řašelinatění.
- Při nadbytku dusíku (kuchyňský odpad, tráva) dochází ke hnití a uniká čpavek.
- Materiál bohatý na uhlík je navíc strukturní, materiál dusíkatý zase sedá a kompost trpí nedostatkem vzduchu.
Skořápky obohatí kompostAutor: M. Schuppich / Shuttestock.com
Tip: Přeměnu látek v kompostu můžeme urychlit bakteriálním startérem. Lze jej již hotový zakoupit, ovšem stejně poslouží například zákvas z kopřiv, kostivalu, žabince nebo třeba drůbežího trusu.
Zeminy přidáváme do kompostu asi do 10 %. Menší příměs zeminy urychlí pochody přeměny, větší množství zeminy však rozkladné procesy zpomaluje.
Menší příměs zeminy urychlí pochody přeměny, větší množství zeminy však rozkladné procesy zpomaluje.
Jak a co kompostovat?
- Bramborová nať je cenná pro obsah draslíku, vápníku a hořčíku.
- Drn poskytne jen chudou zeminu, tzv. drnovku. Nejlepší je drny kompostovat odděleně, vrstvíme je kořeny nahoru. Zemina, kterou z drnů za 12 měsíců získáme, je po smíchání s kompostem výborná například pro pokojové květiny.
- Hnůj je velmi cenný materiál, jsou ovšem rozdíly mezi jednotlivými druhy hnoje. Není-li v hnoji dostatek steliva (sláma, piliny), přidáváme materiál chudý na dusík.
- Kávová sedlina je velmi hodnotný materiál, jako pochoutku ji vyhledávají zejména žížaly labužnice
- Kůra poskytne základ kvalitního kompostu, zvláště kompostujeme-li ji s drůbežím trusem.
- Listí je nejlepší nechat nejprve zfermentovat na oddělené hromadě. různé druhy se rozkládají různě dlouho. Poté se k listí přimíchá zemina a starý kompost, dobré je přidat i materiál bohatý na dusík, například drůbeží trus.
- Papír a lepenka zatímco nepotištěný papír je vhodným materiálem, potištěný přidáváme do kompostu jen ve velmi malém množství nebo raději vůbec. Barevně potištěný papír zásadně nekompostujeme vůbec, obsahuje mnoho těžkých kovů. Papír a lepenku předem roztrháme a navlhčíme.
- Plevel je hodnotný materiál, ale snažíme se ho kompostovat ještě před kvetením, protože likvidace semen v kompostu není nikdy stoprocentní.
- Dřevěný popel je bohatý na draslík. Do kompostu bychom ho neměli přidávat ve větším množství než 3-5 kg na m2. Popel z hnědého uhlí obsahuje sice mnoho cenného bóru, ale také množství těžkých kovů, zrovna tak jako popel z uhlí černého.
- Posečená tráva je kvalitní surovina, mícháme se zeminou, pilinami nebo samotným kompostem. Pokud nemáme jiný materiál k dispozici, necháme trávu před kompostováním zavadnout.
- Sláma je rovněž velmi hodnotná surovina, kombinujeme ji s materiálem bohatým na dusík (hnůj, čerstvá tráva apod.) a se zeminou.
- Větvičky a klestí poslouží jako spodní vrstva při zakládání hromady kompostu, která umožní přístup vzduchu. Musíme je ovšem podrtit nebo alespoň nastříhat na kousky menší než 5 cm. Větvičky dodávají kompostu dobrou strukturu, ale pomalu se rozkládají.
Tipy pro nejlepší kompost:
- Mísíme různé druhy kompostovaného materiálu.
- Nadrobno rozsekaný materiál se přemění na kompost rychleji.
- Slehlý a nevyzrálý kompost překopeme.
Slunce a déšť? Přiměřeně…
Abychom vytvořili nejvhodnější podmínky pro zrání, je potřeba udržet v kompostu optimální vlhkost. Poznáme ji tak, že z hrstě kompostu vymáčkneme jen několik kapek vody. Pokud je to méně či více, je třeba vlhkost regulovat:
Je-li kompostovaný materiál příliš suchý, upadají mikroorganismy do klidového stavu, přeměna se zastavuje. Proto kompost chráníme před sluncem. Příliš suchý kompost můžeme zvlhčit vodou, močůvkou či bylinným zákvasem.
Je-li naopak kompost příliš mokrý, je v něm málo vzduchu a místo aerobních pochodů převáží anaerobní hniloba. Hrozí-li tedy přemáčení, kompost zastřešíme nebo alespoň přikryjeme třeba starým kobercem.
Pro Receptář Radomil Hradil, foto Shutterstock