Zahrady rozkvétají spoustou atraktivních šlechtěných růží. Přesto nás často svou jednoduchou a přirozenou krásou upoutá starobylá růže svraskalá. Husté, košaté a odolné keře prokazují na zahradě skvělé služby. Pochází z mořských pobřeží Dálného východu, u nás se jí však daří jako doma.
Vlastí růže svraskalé (Rosa rugosa) je Japonsko, Čína a Korea. Je vysoká jeden až dva metry. Má husté chlupaté ostny, a tmavě zelené, lesklé listy, které se na podzim pozvolna zbarvují do žluta až do žlutooranžova, a půvabné květy. Její pěstování není náročné, patří k nejodolnějším druhům růží, není zchoulostivělá šlechtěním.
Růže svraskalá patří do skupiny takzvaných sadových růží. Je vděčnou okrasnou dřevinou každé zahrady, vytvoří intimní atmosféru, půvabné pozadí či předěly. Sázíme ji ve skupinách, i jako pohlednou solitéru. Můžeme z ní vytvořit také krásný a velmi účinný živý plot.
Dobře odnožuje, proto dobře slouží jako půdopokryvná dřevina. Skvěle také zpevňuje svahy a navíc je velmi odolná a nenáročná:
- Prospívá téměř v každé půdě, i v suché. Nemá ráda pouze trvalé přemokření a nepropustnou zem.
- Poroste na slunném i polostinném stanovišti. V polostínu však mnohem méně kvete.
- Ochotně roste i ve vyšších polohách.
- Protože pochází původně z mořských písčitých pobřeží, snáší i zimní solení silnic.
- Žádný řez není třeba. Stačí podle potřeby odstraňovat poškozené větvičky a výhonky.
Brzy po vysazení nás tato růže potěší svými nádherně vonícími květy, objevujícími se od začátku léta až do příchodu prvních mrazíků. Rok od roku pak kvete bohatěji, nejčastěji v barvě růžové, jsou však i odrůdy bílé, žluté, červené, růžovofialové; jednoduché i plnokvěté. Květy dosahují velikosti 5–8 cm.
růže svraskalá – plodyAutor: Archiv ireceptar.cz
Oranžovočervené šípky jsou bohaté na vitamín C a další prospěšné látky. Používáme je stejně, jako šípky plané růže šípkové. Můžeme z nich uvařit lahůdkovou marmeládu, připravit sirup. Usušené v zimě poslouží na posilující a lahodný čaj.
Odolná růže svraskalá byla často využívána ke šlechtění a křížení. K dostání je běžně ve školkách a zahradnictvích. Namnožit si ji můžeme snadno i sami, dřevitými nebo kořenovými řízky, které odřezáváme od konce podzimu do začátku jara, nebo i semeny.
Pro Receptář Eva Skoumalová