Když jsme se s manželkou brali, bydleli jsme v pokoji s jedním malým oknem. Nejdřív jsme celou místnost vymalovali bíle a bílou samolepicí fólií jsme opatřili i dveře (byly špinavě žluté).
Velice zajímavý efekt vytvořily zrcadlové dlaždice, tenkrát módní novinka, měly rozměry 15×15 cm a 30×30 cm a lepily se oboustrannými samolepkami. (Omítku bylo třeba pod samolepkou zpevnit lakem.)
Jeden zrcadlový pás jsme umístili naproti oknu a druhý pruh na boční stěnu.
Nalepili jsme zrcadlové čtverce jednak mezi špaletová okna a pak na stěny, a to ve dvou pruzích:
- širokých 60 cm,
- s odstupem od sebe 30 cm,
- od podlahy ke stropu.
Vtip byl v tom, že pruhy nepůsobily jako jednolité zrcadlo, člověk se viděl, ale jakoby kostkovaně, protože zrcadla nebyla zcela v rovině.
dispozice pokoje se zrcadlyAutor: Archiv ireceptar.cz
Hlavně však zrcadla výrazně prosvětlila prostor a ještě ho opticky zvětšila.
Vyloučili jsme také veškerý tmavý nábytek, všechno bylo buď bílé, světle béžové, žluté nebo pochromované a navíc toho nebylo mnoho. Místnost plná předmětů by působila stísněně. A také jsme nepoužívali záclony, jen večer závěs.
Tím jsme původně ponurý pokoj proměnili v docela příjemné bydlení.
Dušan Kostka, Ostrava