Kvetoucí popínavé rostliny zahradu rozšíří a zkrášlí neopakovatelným způsobem. A královnami mezi nimi jsou květy obsypané růže. Mnohé odrůdy kvetení opakují od května až do zámrazu.
Máme sice několik desítek jiných lián, které zajistí rozčlenění zahrady, ale mnohé kvetou nevýrazně nebo jen velmi krátkou dobu. Zato pnoucí růže jsou díky květům nepřehlédnutelné.
Kam a kdy sázet?
Musíme si uvědomit, že pnoucí růže sázíme na desítky let. Je třeba zajistit, aby měly vždy dostatek prostoru; a to i pro kořeny. Růže nedáváme do stínu – tam moc nepokvetou, výhony budou slabé, mohou se vylomit nebo namrznout. Ovšem také vysloveně sluneční úpal není moc vhodný, protože květy popálí. Růžím vyhovuje každá zpracovaná zahradní půda. Ideální je hlinitopísčitá s dostatkem humusu a s neutrální či slabě kyselou půdní reakcí (pH 6–7). Růže nejsou náročné. Až asi tři roky po výsadbě je vhodné ke každé pnoucí růži přidat vždy v předjaří asi 50 g plného minerálního hnojiva a mírně je zahrnout.
Nejlepší období je od počátku října do konce listopadu. Jarní výsadbu provádíme do doby, než růže začnou rašit. Růže v kontejnerech se sice dají vysazovat po celé vegetační období, ale ujímání je pak náročnější.
Rudolfína (Benetka, ČR, 2002). Velmi vitální a zdravá růže, růžový květ je asi 8 cm velký; výška růže 4,5 m. Jednou kvetoucíAutor: Jiří Žlebčík
Jak sázet?
Pnoucí růže vysazujeme na minimální vzdálenost jednoho metru. Půdu zpracujeme do hloubky asi 30 cm. Jamku uděláme tak, abychom nemuseli kořeny nepřirozeně křivit. Nadzemní část zkrátíme asi na 15 cm, pokud se tak už nestalo ve školce. U kořenů odstřihneme zejména poškozené úseky. U kontejnerových sazenic uvolníme kořenový bal. Všechny růže sázíme o 5 cm hlouběji, než rostly dříve. Pak je přišlápneme a vždy zalijeme. Před nástupem větších mrazů přisypeme na rostlinu kopeček kompostu.
Jen v prvním roce po výsadbě je účelné choulostivější odrůdy chránit chvojím nebo netkanou textilií. Později je zimní ochrana i z prostorových důvodů nemožná.
Sympathie (Kordes, Německo, 1964). Má sytě červené květy velké asi 9 cm; výška růže 3 m. Opakovaně kvetoucíAutor: Jiří Žlebčík
Opory pro pnoucí růže
Pnoucí růže vždy vyžadují konstrukci, ke které je musíme přivazovat. Konstrukce ovšem stačí jen volná. Ideální je laťková dřevěná, ale z hlediska trvanlivosti je výhodná i kovová. Vždy musí být opatřena náležitým nátěrem, nejlépe ve světlé barvě. Konstrukce by měla umožňovat k růžím snadný přístup, nevhodné je tedy kruhové uspořádání se sazenicí uprostřed. Z růží lze vytvářet stěny, brány, tunely, besídky; ba dokonce jde je i vysazovat s navázáním na lana po obvodu korun stromů.
Výběr odrůd
Mezi pnoucími růžemi jsou velké rozdíly. Některé odrůdy rychle dorostou i do pěti metrů, jiné i po letech stěží dosáhnou výšky plotu. Odrůdy výrazně rozdílného vzrůstu nesázíme blízko sebe. Rozhodně kupujeme růže podle odrůd. Pnoucí růže lze rozdělit do dvou skupin. Jednou kvetoucí sice kvetou jen v červnu a počátkem července, ale vytvářejí vynikající barevný efekt. Ty růže, které opakují kvetení (remontují), mají květy i později, ale v zeleni listů.
Prořezávka
Na jaře po podzimní výsadbě všechny růže seřízneme krátce, ponecháme jen nejsilnější výhony s několika očky. Během roku narůstající výhony pečlivě vyvazujeme ke konstrukci; nepoužíváme ovšem dráty, které by mohly rezavět nebo se zařezávat do dřeva. Dále odstraňujeme jen poškozené nebo nevhodně zahušťující výhony. Po několika letech vyřezáváme těsně u země výhony nejstarší a tím vlastně růži zmlazujeme.
Letní řez spočívá v odstraňování celých odkvetlých květenství, pokud na ně dosáhneme. U některých vitálních odrůd, které mají zajímavé šípky, odkvetlé květy ponecháváme.