Než se pustíme do vysévání a výsadby, vyplatí se vzít tužku a papír a nakreslit si osevní plánek zahrady. A zachovat si ho pro další roky, abychom plodiny optimálně střídali.
Pěstujeme-li několik let po sobě na záhonu stejný druh zeleniny, zjistíme, že úroda je rok od roku horší. Rostliny z půdy čerpají stále tytéž živiny, tím ji ochuzují, nastávají problémy s chorobami a škůdci, každá plodina navíc do půdy vylučuje látky, které se hromadí a v následujících letech mohou omezovat vývoj rostlin. Proto bychom měli plodiny každoročně obměňovat, a nejlépe se dopracovat k jejich čtyřletému prostřídávání. Přitom vůbec nezáleží na velikosti zahrady.
Kam co sít a sázet podle potřeby živin
- Záhony vyhnojené chlévskou mrvou – Na nich můžeme pěstovat zeleniny náročné na živiny: salátové okurky, melouny, košťáloviny, brambory nebo pórek.
- Záhony prohnojené dobrým uleželým kompostem – Přijdou ne ně plodové zeleniny, kedlubny, celer nebo cukety a patisony.
- Záhony pro zeleninu, jež nesnáší přímé organické hnojení – Na nich vyséváme kořenovou mrkev, petržel, pastinák a vysazujeme česnek a cibuli, z listových zelenin saláty a špenát.
- Záhony nevyhnojené – Na nich pěstujeme některé bylinky a koření, kopr, hrášek či fazole.
Rebarbora roste velmi rychleAutor: Shutterstock.com / daseaford
Pro výsadbu vytrvalých zelenin, jako jsou rebarbora, libeček nebo chřest, se vyplatí najít místo s kvalitní, propracovanou a organickými hnojivy vyhnojenou půdou. Každoročně však musíme doplňovat živiny ještě průmyslovými hnojivy. Vytrvalé zeleniny mají velkou spotřebu živin, vytvářejí více hmoty a na stanovišti zůstávají několik let, proto je přihnojujeme pravidelně.
Příklad střídání plodin
záhon A záhon B záhon C záhon D záhon E
1. rok brukvovité luštěniny cibuloviny okopaniny kořenové
2. rok okopaniny kořenové brukvovité luštěniny cibuloviny
3. rok luštěniny cibuloviny okopaniny kořenové brukvovité
4. rok kořenové brukvovité luštěniny cibuloviny okopaniny
5. rok cibuloviny okopaniny kořenové brukvovité luštěniny
Které zeleniny kam patří?
Cibuloviny: cibule, česnek, šalotka a pórek. Střídání plodin zabrání šíření hniloby, sněti, padlí, stonkových a cibulových háďátek a bílé hniloby. Tyto plodiny mají rády dostatek organických látek a hnojiv v půdě ještě před výsadbou.
Kořenové: mrkev, petržel, pastinák a červená řepa. Spolu s řepou se může pěstovat také špenát. Střídání plodin pomáhá zabránit rozšíření kořenové hniloby, rakoviny pastináku a černé hniloby. Kořenová zelenina vyžaduje přiměřené množství hnojiv, ale není do půdy dobré přidávat čerstvý hnůj.
Okopaniny: brambory, rajčata (i když to není okopanina). Každý rok musí být v jiné půdě, protože hlízy v zemi mohou přispět k rozmnožení plísní, strupovitosti a háďátek. Potřebují dostatek výživy, nikoli však vápno.
Luštěniny: fazole a hrách. Užívají se také jako zelené hnojení. Střídání plodin může zabránit šíření chorob a škůdců, jako jsou například hniloba kořenů, padlí nebo třásněnky. Luštěniny vyžadují půdu s dostatečným množstvím organických látek, ale poté již nepotřebují žádná další hnojiva.
Brukvovité: brokolice, růžičková kapusta, zelí, květák, kapusta, kedlubny, vodnice, tuříny, ředkve a ředkvičky, někdy i salát. Potřebují půdu zásaditou půdu s pH kolem 6,5 až 7,5 a úrodnou, takže by měli následovat po luštěninách. Během růstu a vývoje plodů je vydatně přihnojujeme. Při pěstování na stejném stanovišti vzniká riziko napadení nádorovitostí košťálovin.