Sezóna začíná nejen na okenním parapetu. Je třeba postarat se o přezimující muškáty i hlízy okrasných rostlin, chránit stromy, prořezávat keře, pečovat o trvalky, přesadit pokojovky…
Co s muškáty?
Ty, které přezimovaly na suchém místě, koncem února seřízneme a dáme jim novou zeminu. Aby se dobře rozvětvily, každý výhon seřízneme na třetinu délky, přitom dbáme, aby byl řez vždy mezi dvěma očky. Kořeny zkrátíme o polovinu. Jako substrát je vhodná písčitá kompostová zem. Pro vytvoření silných výhonů je nezbytné světlé stanoviště. Nové rostliny si můžeme vypěstovat z řízků nebo ze semen.
Přesazujeme pokojovky
Konec února je vhodný pro přesazování pokojových rostlin. Vždy vybíráme květináč o 2 cm v průměru větší, než byl původní. Na dno nasypeme drenáž, tedy štěrk nebo keramzit. Květiny i s balem vysadíme do nového vlhkého substrátu a několik dní je nezaléváme, aby dobře zakořenily a zesílily. S prvním přihnojením začneme až po třech týdnech. Rostliny v obřích nádobách nepřesazujeme, vyměníme jen svrchní vrstvy zeminy.
Kontrolujeme hlízy
Každý týden kontrolujeme uskladněné hlízy a cibule okrasných rostlin, hlavně jiřin, mečíků a dosen. Ohrožuje je totiž vlhký vzduch. Pokud jsou vyskládané v bedničkách na sobě, vyplatí se je překládat. Hlízy mečíků vyrovnáváme tak, aby se vzájemně nedotýkaly a tím se případná choroba nešířila. Napadá je především mokrá hniloba.
Zaléváme a pečujeme
Je-li v únoru půda promrzlá, stálezelené rostliny nepřijímají vláhu. Jestliže navíc svítí slunce, odpaří jí více, než přijmou, a usychají. Ty menší proto zastíníme starými prostěradly nebo záclonami. A až půda rozmrzne, dřeviny zalijeme. Půdu kolem předtím důkladně nakypříme, aby se voda lépe vsakovala, a po zálivce ji zakryjeme nastýlkou z kompostu nebo vyzrálým hnojem.
Trvalky vysazené na podzim po rozmrznutí půdy zkontrolujeme, zda je mráz nepovytáhl. Buď je pak vyrýpneme a znovu zasadíme, nebo jen pevně přimáčkneme. Pokud není půdu dostatečně vlhká, zalijeme ji.
Včasná prořezávka révy zajistí velké a sladké hroznyAutor: HildeAnna / Shutterstock.com
Prořezáváme
Zimním střihem komulí zajistíme bohatou násadu květů, ale také pěkný tvar. Dobře regenerují, tudíž můžeme být radikální a ponechat třeba jen staré dřevo se třemi pupeny.
Révě vinné začíná míza proudit velmi brzy, proto s řezem nečekáme. Jinak hrozí, že bude z řezů vytékat a keře ochuzovat o značnou část stavebních látek. Vybereme dny, kdy nemrzne, aby řezné plochy nepromrzly až k prvnímu pupenu, který může být poškozen natolik, že nevyraší. Po řezu lze jako ochranu proti sviluškám, vlnovníků a hálčivcům nasadit dravé roztoče Typhlodromus pyri.
Chytře na svilušky
Nejlépe je likvidují draví roztoči Typhlodromus pyri, které se prodávají v plstěných pásech. Na stromy se upevňují vždy tři pásy nedaleko od sebe. Roztoči přezimují, množí se a vysávají nejen svilušky, ale také vlnovníky a hálčivce. Když je vyhubí, mohou žít mnoho týdnů z pylu či spor hub. Souběžně s nimi ale nesmíme používat chemické postřiky, anebo jen takové, které jim neublíží (bývá to uvedené v příbalovém letáku).
Ochranný nátěr kmene ovocných stromů proti praskáníAutor: Shutterstock.com / Denis Rozhnovsky
Stromy chráníme preventivně
Kmeny stromů očištěné od kůry ošetříme vápenným mlékem nebo ještě lépe speciálním vápenatým nátěrem, který vytvoří obal odolávající rozmarům počasí. Bílá odrazí sluneční paprsky a zamezí popraskání kůry při výkyvech teplot.
Výhony potažené typickým šedým myceliem padlí již nyní v únoru odřízneme až do zdravého dřeva. Náchylné jsou třeba odrůdy jabloní Idared, Spartan, Jonatha či Golden Delicius. Omezíme tím šíření choroby, postřik pak možná ani nebude nutný.