Při zakládání zahrady bychom měli brát v potaz, jak se bude měnit v průběhu roku, a sestavit skladbu keřů a stromů tak, aby se bylo nač dívat v každém ročním období.
Na podzim se nejlépe uplatní druhy dřevin s výraznými plody v teplých odstínech – tedy červené a oranžové. Přitahují totiž pozornost a prozařují podzimní zahradu. Některé druhy jsou po celý rok méně výrazné, zato na podzim zaujmou pestrými plody. Řada dřevin a trvalek také krásně kvete, ba co víc, na podzim přidá nepřehlédnutelnou barvu listů. Pestré plody jsou cenným zdrojem potravy i pro ptactvo a zvěř, které se na zahradě vyskytují.
růže šípková (Rosa canina)Autor: Hirundo / Shutterstock.com
Šípkové keře
Šípky patří k nejznámějším podzimním plodům a jsou to vlastně plody růží. Vybarvují se od oranžové po rudě červenou a podle druhů růží mají proměnlivou velikost i tvar, mohou být protáhlé i zploštělé. Velké šípky vytváří růže svraskalá (Rosa rugosa), která se proto pěstuje i speciálně na produkci plodů. Hustá sladkokyselá marmeláda se z nich ve velkém vyrábí například v Chorvatsku, kde je velmi populární. Vyrobit si ji ale můžeme i sami. Plody této růže jsou ale dobré i syrové. Nejlépe chutnají po přemrznutí, kdy ještě více zesládnou a změknou. Čerstvé, zralé šípky mají veliké množství vitaminu C. Na zimní sušení a později na osvěžující čaj se tradičně sbírají šípky naší domácí „plané“ růže šípkové (Rosa canina).
Dřišťál
Jeho plody se zbarvují do červena nebo temně fialova. Opadavé druhy mají spíše červené plody, stálezelené pak fialové, nemusí to být ale pravidlem. Plody jsou dlouhé soudečkovité, nahloučené na větvičkách na tenkých stopečkách. Nejsou nijak velké, zato je jich mnoho a na keři vypadají jako malé korálky. Na podzim lépe vyniknou červenoplodé formy. Krásný je dřišťál Thunbergův (Berberis thunbergii), odrůda Atropurpurea, který má navíc po celý rok i výrazně červené listy.
cesmína ostrolistá (Ilex aquifolium)Autor: OvidiuFlavius / Shutterstock.com
Cesmína
Tento tradiční keř anglických Vánoc má červené plody a lesklé listy a lze je použít na výrobu řady dekorací. Cesmíny jsou na pěstování už poněkud náročnější keře. Na našem území preferují teplejší lokality, vyšší vlhkost a dobrou půdu s půdní reakcí ideálně mírně kyselou nebo alespoň neutrální. Vysazujeme je do polostínu. Někdy se stane, že v zimách namrzají, na jaře ale po seříznutí zase rychle a dobře obrazí. Vedle klasického „vánočního“ druhu, jímž je cesmína ostrolistá (Ilex aquifolium), se pěstují i další druhy, některé jsou i opadavé. Rozhodně stojí za zkoušku například cesmína přeslenitá (Ilex verticillata) s jemným charakterem růstu a větvení a s plody, které na větvích zůstávají, i když keř shodí listí.
Brslen
Je jich více druhů a jsou to středně vzrůstné, nenáročné keře. S brslenem evropským (Euonymus europaeus) se setkáme i ve volné přírodě, nejčastěji roste podél lesů, cest a na mezích. Celý rok si ho ani nevšimneme, zaujme nás až na podzim, kdy se vybarví jeho nádherné plody, připomínající malé kloboučky. Mají růžový obal, a když pukne, objeví se oranžový kulatý plod. Nařezané větvičky poslouží jako sezonní dekorace ve váze.
skalník Dammerův (Cotoneaster dammeri)Autor: Natalka De / Shutterstock.com
Skalník
Vyskytuje se ve vzpřímeně rostoucích i plazivých formách, plody má drobné, červené a připomínají malá jablíčka. A jak by ne, vždyť patří do stejné čeledi jako jabloně – růžovité (Rosaceae). Skalníky potřebují dostatek slunce a propustnou půdu. Jejich větvičky lze použít i do podzimních a zimních dekorací, třeba do věnců a ke svícnům.