Speciálními hnojivy můžeme stromy a keře vyléčit z mnohých neduhů. Draslík je pro zdraví rostlin důležitý. Poradíme vám jak se vyznat v draselných hnojivech a jak a kdy je aplikovat.
Proč hnojit nejlépe ve druhé polovině října a v průběhu listopadu? Podzimní hnojení je výhodné hlavně proto, že se živiny dostanou do hlubších vrstev a půda navíc tolik nevysychá jako v létě. Když už, pak vícesložková hnojiva s obsahem dusíku použijeme v co nejrannějším jarním termínu.
Takto se nedostatek draslíku projevuje u švestkyAutor: Ludmila Dušková
Jak se projevuje nedostatek draslíku?
Při nedostatku draslíku začnou nejprve zasychat okraje spodních listů tak, že tmavý seschlý okraj ostře kontrastuje se zelenou částí listové čepele. Příznaky jsou shodné u většiny rostlin, ale ovocným stromům mohou listy až zhnědnout. Vše vypadá podobně jako změny, které probíhají až koncem vegetace. Širokolisté rostliny při nedostatku draslíku předčasně vadnou, což má souvislost se špatným hospodařením s vodou.
Takto se nedostatek draslíku projevuje u vinné révyAutor: Ludmila Dušková
Jak draslík doplnit?
Draslík je v půdě pohyblivější než fosfor, ale ne tak výrazně jako dusík. Jednoletým plodinám stačí, když draselná hnojiva přidáme při obdělávání půdy. Na těžkých a středních půdách to bývá většinou na podzim, na lehčích půdách je kvůli nebezpečí vyplavení vhodnější jaro. Vytrvalým rostlinám (např. révě vinné) draslík dodáváme takzvaným hloubkovým hnojením. Vždy se řídíme požadavkem rostlin, dávkování bývá uvedeno na obalech.
Pozor na to, že draselná sůl se 60 % kysličníku draselného obsahuje chlór a měla by se využívat pro podzimní hnojení, aby se stačil vyplavit do spodních vrstev. Jeho nepříznivé účinky se mohou projevit při sloučení s vápníkem, kdy vzniká chlorid vápenatý, který se z půdy snadno uvolňuje a půda se tak ochuzuje o vápník. Jestliže zkrátíme čas mezi hnojením a výsadbou rostlin citlivých na chloridy, mohou být trvale poškozené a mít nekvalitní plody. Chlór má totiž nepříznivý vliv na tvorbu cukrů, i proto se chloridové formy nedoporučují k hnojení rostlin se sladkými plody, například jahod nebo révy vinné. Po předávkování chlorem se může na okrajích listů objevovat spála, což lze mylně považovat i za jiné fyziologické poruchy.
Síran draselný (40 % kysličníku draselného) je draselná sůl v síranové formě, bez přítomnosti chlóru.
Právě zde se velmi chybuje a použití obou hnojiv by mělo vycházet z toho, jak jsou jednotlivé plodiny citlivé na chloridy.