Listový salát typu dubáček není žádnou novinkou, pěstovali ho už naši dědové a pradědové. jednu velmi odolnou a chutnou odrůdu se podařilo uchovat.
Rodinnou odrůdu salátu pocházející z Jižních Čech a pojmenovanou Salát dědy Švejdy jsme do gengelské sbírky starých odrůd dostali od soukromé dárkyně. Napsala o něm: „Pěstoval ho můj děda (nevím přesně odkdy, ale bude to asi 30 let), kde ho získal, nevím. Od té doby si předávali semínka přes plot se sousedem podle toho, komu se je podařilo vypěstovat. Od souseda jsem ho pak získala v roce 2013 (spolu s vyprávěním, že je od mého dědy).“
salát dědy ŠvejdyAutor: Petr Dostálek a archiv Gengelu
Svěže zelený dubáček
Semenice, kvetoucí salát dědy ŠvejdyAutor: Petr Dostálek a archiv Gengelu
Jedná se o salát, který se podle tvaru listů označuje jako dubáček, připomíná totiž vykrajované listy dubu. Salát Dědy Švejdy má listy světle zelené, typického dubáčkového tvaru, hlávka je střední, semeno je bílé. Výhodou je, že odrůdu lze sklízet postupně tak, že vždy otrháváme jen jednotlivé lístky podle potřeby kuchyně. Rostlina stále dorůstá a máme pořád k dispozici čerstvé listy.
Druhou možností je běžná jednorázová sklizeň seříznutím celé hlávky stejně, jako to děláme u klasických hlávkových salátů. Salát Dědy Švejdy se nám na Gengelu osvědčil jako nenáročná odrůda, která dlouho podržovala hlávky a u nás šla později do květu. To je výhodné pro delší dobu sklizně do kuchyně, ale poněkud to ztěžuje osivaření. Když na konci léta přijde deštivé vlhčí počasí, pak často chmýří se semeny salátu začne plesnivět a osivo se znehodnotí. Pro semenaření proto doporučujeme odrůdu předpěstovat a vysazovat ven na záhon již brzy tak, aby sklizeň osiva proběhla pokud možno ještě za teplých, sušších dnů.