Na zahradu můžeme vysít saláty, čekanku, roketu, kopr, mrkev, hrášek, fazole, kapustu, zelí, řepu, ředkev, letničky i dvouletky. Je však třeba zvolit vhodné odrůdy i postup.
Saláty po celou sezónu
K červnovému setí vybíráme letní či celoroční odrůdy salátu odolné vůči vybíhání do květu, nebo listové k řezu. Kadeřavé a pestře zbarvené listové odrůdy jsou chutné, můžeme z nich listy odřezávat velmi brzy, přičemž další stále dorůstají, a vypadají pěkně na záhoně i na talíři. Výtečný je také salát ledový, chřestový či římský a vitamíny nabitý kozlíček polníček.
Zatímco zjara potřebovaly co nejvíce slunce, v parném létě svědčí salátům spíš místo zastíněné – pod stromy, keři, plůtky nebo pod zástěnou z okurek, pokud je pěstujeme jako popínavky na opoře. Štavnaté a křehké budou, když jim dopřejeme dostatek vody. Spolu se zálivkou saláty jednou týdně přihnojíme dostatečně naředěným (nejméně 1:10) výluhem ze zkvašených kopřiv.
Roketa, salátová bylinka
Pro roketu platí to samé, co pro salát. Pro sklizeň mladých lístků jí opakovaně vyséváme, vysévat, přičemž podmínkou je dostatečná zálivka, stinnější místo je výhodou. Na slunci roketa vybíhá do květu a je až příliš palčivá. Vůči suchu je odolnější vytrvalý křez tenkolistý, známý též jako rukola nebo wild rocket (jména roketa a rukola jsou používána a zaměňována rozmanitě). Jakožto trvalka má mohutnější kořeny, hluboce vykrajované, pikantní lístky sklízíme postupně v průběhu celé sezóny. Žluté květy křezu jsou pohledné a nektarodárné.
Zeleninová zahrada může být zajímavá i na pohledPeter Turner Photography / Shutterstock.com
Voňavý kopr
Semena pro sklizeň mladých listů vyséváme i v červnu. Pro sklizeň listů pak sestříháváme rostliny včas, rostliny znovu obrazí. Část kopru necháme vykvést, pokud si přejeme květenství nebo semena – vyššíodrůdy často vyžadují oporu.
Křehká čekanka
Čekanku určenou k rychlení puků pěstujeme pro kořeny, které na sklonku léta sklidíme a v zimě na nich pěstujeme bělavé puky. Salátovou čekanku zasetou počátkem léta budeme přidávat do salátů už na jeho konci a na podzim. Místo pro pěstování může být zastíněné – pod horkým letním sluncem rostliny někdy vybíhají do květu a příliš hořknou. Do záhonu před výsevem zapravíme 5-10 cm silnou vrstvu kompostu, která bude sloužit jako dlouhodobé hnojivo a také pomůže zadržovat vláhu – té čekanka vyžaduje hojně, pokud má být lahodná (sucho přežije, ale bude příliš tuhá a hořká). Půdu kolem rostoucích sazeniček mulčujeme slámou, zaschlou trávou nebo listím – mulč zmírní výpar vody, růst plevelů, chrání i půdu a podporuje tvorbu humusu, který opět pomáhá zadržovat vodu. Čekanky pak nemusíme tak často zalévat, což je výhodou nejen kvůli úspoře práce a vody – mají sice vláhu rády, ale pokud záhon příliš často kropíme, mohou začít jejich krčky zahnívat.
Sladký hrášek
Pro postupnou sklizeň stále vyséváme další semena dřeňového hrášku pro sklizeň sladkých zrnek i cukrových odrůd pro sklizeň celých lusků. Hrášek je třeba za sucha zalévat, prospěje mu i mulčování. Větší úrody dosáhneme při pěstování na opoře.
Vděčné fazole
Mít mladé fazolové lusky stále po ruce se vyplatí – jsou skvělou, chutnou, dietní a lahodnou přílohou, kterou připravíme raz dva. Fazolky můžeme zasít i nyní, v teplých dnech a vyhřáté půdě rychle vyklíčí a porostou. Vyhovuje jim lehčí, propustná půda s pH 6,0–6,8. Keříčkové fazole mají rychlejší nástup do plodnosti a poskytnou vyšší koncentrovanou úrodu v kratším časovém období. Vzhledem ke kratší vegetační době netrpí tak výrazně chorobami a škůdci. Tyčkové fazole umožňují na malých zahrádkách využít „třetí rozměr“ – výšku, protože se pnou po opoře vzhůru. Do plodnosti vstupují později, ale mladé lusky můžeme pravidelně sklízet až do podzimu.
Fazole podobně jako hrách mají na kořenech nitrofilní bakterie, které jsou schopné vázat vzdušný dusík a obohatit jím půdu. I přesto v počátcích růstu uvítají zásobu kompostu.
Zimní zelenina
Zeleninu pro zimní sklizeň, jako je pór, zimní zelí, kadeřávek a růžičková i hlávková kapusta sejeme v první půli června přímo na záhony, nebo, pokud ještě nejsou volné, do sadbovače či malých květináčků. Sadba nejlépe vzejde na mírně zastíněném místě, klíčící rostlinky nenecháme zaschnout.
Mrkev
Stále ještě můžeme vysévat mrkev, především odrůdy s kratším či kulatým kořenem. Klíčícím semenům dopřejeme pravidelnou zálivku, aby nezaschly – mrkev klíčí poměrně dlouho, proto je třeba trpělivost.
Rychlé letničky
Brutnák je letnička jedlá, léčivá a nektarodárnáAutor: Hirundo / Shutterstock.com
Je poslední vhodný čas na výsev rychle rostoucích letniček, jako je černucha, krásenka, slunečnice, měsíček, brutnák, lichořeřišnice či vlčí mák. Výsevy však nesmí zaschnout, což v současném horkém počasí znamená kropit je i několikrát denně. Letničkami můžeme zaplnit prázdná místa kdekoli na zahradě – mezi trvalkami i zeleninou. Mnohé z květů jsou plné nektaru a pylu pro včely, čmeláky motýly.
Půvabné dvouletky
Vyséváme také dvouletky, jako jsou macešky, sedmikrásky, pomněnky, karafiáty, topolovky a náprstníky. Na semínka nasypeme pouze tenkou vrstvu substrátu. Některým dvouletkám, především maceškám při klíčení škodí vysoké teploty a je třeba je chránit před sluncem, nejlepší je zatemnění. Když semínka začnou klíčit, zatemnění je třeba odstranit, ale za slunného počasí je raději stíníme. Výsevy nesmějí zaschnout, pravidelná zálivka je nezbytná.