Plody této lilkovité rostliny připomínají malé melounky, jsou velmi chutné a zdravé. Pepíno velmi dobře plodí v prostornější nádobě, je ideální na balkón i slunné zápraží.
Solanum muricatum, zvané u nás pepíno, je teplomilná rostlina z čeledi lilkovitých. Pochází z Jižní Ameriky a od toho se odvíjejí její nároky na půdu a prostředí. Potřebuje co nejvíce tepla, proto je nejlepší pepino pěstovat především ve skleníku či foliovníku. Pokud mu však zabezpečíme pravidelnou vydatnou zálivku a časté přihnojování kombinovanými hnojivy, bude se mu dařit i na slunném balkonu, terase či okenním parapetu.
Pěstování
pepíno, Solanum muricatumAutor: Dory F / Shutterstock.com
Na zahradě ho pěstujeme na chráněném a slunném stanovišti s možností zastínění rostliny před poledním úpalem. Protože však pepino můžeme vysazovat na volný záhon pouze v době, kdy již spolehlivě nehrozí noční mrazíky a zase ho musíme včas, nejlépe již počátkem září, přemístit do tepla, ukazuje se jako úplně nejvhodnější jeho pěstování v nádobách.
Pěstební nádoba musí být dostatečně velká, nejméně 30 cm v průměru horního obvodu. Na dno nádoby položíme alespoň 3-4 cm vysokou drenáž jemnějšího štěrku nebo keramzitu, nádoba samozřejmě musí mít ve spodní části otvory pro odtékání přebytečné vody, aby kořeny nezahnívaly. Pepino vysazujeme až po 20. květnu do kvalitní a výživné zeminy s přísadou vyzrálého kompostu nebo proleželého kravského hnoje a rašeliny. S přihnojováním začneme asi po třech týdnech po výsadbě, v době, kdy již rostlina zakořenila. Jako vhodné se ukazuje přihnojování Superfosfátem a tekutým hnojivem pro plodovou zeleninu v týdenních intervalech. Pepino pěstované v nádobě vytváří převislé výhony s překrásnými žlutými plody s fialovými proužky. Při pěstování na záhoně je nutné výhony vyvazovat, aby plody neležely na zemi a nehnily.