Ve vlhké zemině se může snadno uchytit plíseň. Třebas téměř neviditelná a v dobře větrané místnosti v podstatě neškodná, při alergii na plísně může znamenat riziko. Řešením jsou alternativní substráty.
Vlhkou zemina může lidem s alergií na plísně způsobovat problémy, protože vzduchem se šíří mikroskopické spory i zcela nepatrné a neviditelné plísně, která osídlila květináč. Řešením může být pěstování rostlin v čistě anorganických, minerálních substrátech, které plísním neposkytují vhodné prostředí pro život. Jedná se například o keramzit, zeolit, perlit nebo vermikulit, tedy různě zpracované horniny či jíl. Využít lze sice i štěrk či hrubý říční písek, ale výše zmíněné materiály mají oproti nim řadu výhod. Keramzit, perlit a vermikulit jsou pufované, tudíž lehké a se schopností nasát a poté uvolňovat vodu.
ZeolitAutor: Shutterstock.com / Liudmyla Boieva
Mezi vlhkými, ale ne zcela ponořenými kuličkami dobře cirkuluje vzduch a kořeny rostlin mohou dýchat. Lávová drť či zeolit jsou přirozeně pórézní a fungují proto podobně. Zeolit, díky své unikátní struktuře a obsahu volných iontů, navíc poskytuje rostlinám minerály a stopové prvky, umí pohlcovat nežádoucí látky a snižovat pH vody (většině rostlin svědčí spíše měkčí, kyselejší voda). Jedná se rovněž o vyvřelinu a zakoupit ho lze o frakcích různé velikosti.
Kámen a voda
Kromě substrátu a světla budou rostliny potřebovat ještě vodu. Pěstování v minerálním substrátu je v podstatě již tisíce let známá hydroponie. (Hydroponické pěstování skutečně není žádná novinka, používali jej již staří Egypťané).
Rostliny kořenící v minerálním substrátu musíme pravda podporovat ještě tekutým hnojivem – nezbytné živiny, jako je dusík, ze substrátu nezískají. Použít můžeme speciální hnojiva pro hydroponii, která dovedou uvolňovat živiny do vody podle potřeby, nebo jakákoli jiná komplexní hnojiva rozpustná ve vodě. Je však třeba dodržovat doporučené dávkování – některá ze živin se může snadno dostat do nadbytku a rostlinu pak zatěžovat.
V minerálních substátech si můžeme vypěstovat třeba i osení, které je skvělým doplňkem jídelíčku, nejen velikonoční dekorací. Populární mladý ječměn a pšenice jsou právě tyto zelené výhonky obilí.
osení ve vermikulituAutor: Shutterstock.com / Onur ERSIN
Jak začít?
Řada pokojových rostlin, pokud jejich výhonek vložíme do nádoby s vodou, snadno zakoření. Pak už je můžeme bez problémů pěstovat hydroponicky. Do substrátu je zasadíme stejně, jako do běžné zeminy: kořínky opatrně zasypeme materiálem tak, aby byly volně rozložené.
V nádobách by měla být voda jen v dolní části (asi 3-10 cm dle výšky nádoby). Všechny kořeny ponořeny být nesmějí, protože by uhnily – k životu potřebují vzdušný kyslík.
Rostliny pěstované hydroponicky rostou rychle a jejich kořeny bývají velmi bujné. Není však třeba je přesazovat dříve, než zcela vyplní květináč.
Také rostliny pěstované v zemině lze převést na hydroponické pěstování:
- Při samotném přesazování je nezbytné zbavit kořenový bal veškeré zeminy, nejprve opatrně mechanicky, potom proudem vlažné vody.
- Pokud jsou již rostliny zcela vyvinuté, utrpí touto změnou šok a budou potřebovat i tři měsíce v teple a při vysoké vlhkosti vzduchu, aby se zotavily. Tento postup proto není vhodný pro staré či vzácné rostliny.
Vhodné nádoby
Nádoby pro hydroponické pěstování rostliny mohou být z jakéhokoli nepropustného materiálu, který nerezaví. Pouze sklo není příliš vhodné, neboť kořenům nesvědčí světlo, a navíc skleněnou nádobu zanedlouho pokryje zelený povlak řas. Dočasně, než kořeny prorostou substrát, jej však použít lze. Pro hydroponii jsou speciálně vyráběné nádoby dvouplášťové, kde vrchní obal či dvojité dno vytváří zásobník vody pro vnitřní květináč. I plastové nádoby dnes díky snaze designerů dnes vyhlížejí obstojně a můžeme si vybrat z celé palety barev a tvarů.