Na jaře po odkvětu pěkně nasazené plody začínají praskat a hnijí u stopek, zkáza pokračuje při dozrávání. Jak tomu zabránit?
Příčinou praskání a hnití meruněk a broskví může být více chorob, příznaky a ochrana jsou však velmi podobné. Podle doby, kdy se choroba na plodech objevuje, je to buď strupovitost peckovin (Venturia carpophila), nebo strupovitost třešní (Venturia cerasi).
Houba Venturia carpophila napadá plody, letorosty a výjimečně i listy broskvoně, nektarinky, meruňky a mandloně. Silněji a častěji to bývá v zahradách a v zahrádkářských koloniích. Choroba se vyskytuje především na vlhčích stanovištích, v zahuštěných výsadbách a ve spodních částech koruny. Na nezralých plodech se většinou v druhé polovině vývinu vytvářejí drobné (2-5 mm), okrouhlé, olivově hnědé až šedočerné skvrny, často ohraničené tmavším lemem. Je jich čím dál víc, tmavnou, korkovatí a při větším počtu se spojují v nepravidelné plochy. Skvrny se většinou nacházejí v blízkosti stopky (na horní části plodů). Při časném napadení plody nerostou, často praskají a následně je napadá moniliová hniloba (Monilia laxa).
Houba v zimě spí, zjara ožívá
Houba způsobující strupovitost přezimuje podhoubím v napadených větévkách a chlamydosporami na povrchu kůry. Za vegetace se šíří konidiemi z napadených pletiv. Onemocnění se objevuje především při déletrvajícím deštivém a teplém letním počasí (při optimu 25-30 °C). Stromy se někdy infikují již 4.-6. týden po odkvětu, obvykle však až za deštivého počasí v průběhu června a července (u meruněk) nebo července a srpna (u broskví). Mladé plody do 30 dnů po odkvětu houba napadá jen výjimečně, když už, pak citlivé odrůdy a při silném infekčním tlaku. Letorosty zpravidla napadá později než plody: inkubační doba se u plodů pohybuje v rozmezí 42–77 dní a u listů a letorostů 25–45 dní. Tato relativně dlouhá doba často vede k mylným závěrům, že houba plody napadá až v období zrání. A navíc jsou odrůdy různě náchylné.
suchá skvrnitost listů, Stigmina carpophilaAutor: Somogyi Laszlo / Shutterstock.com
Při silné infekci může podobné napadení plodů rovněž způsobit i běžně rozšířená choroba peckovin – suchá skvrnitost (dírkovitost) listů (Stigmina carpophila). Na listech se objevují okrouhlé oranžové až červenavé skvrny, které jsou tmavě lemované, postupně splývají a vypadávají – vznikají dírkovité listy. V letech silné infekce se skvrnitost objevuje i na plodech.
Jak stromy a ovoce ochránit?
Všechny choroby mají podobný životní cyklus, proto se jim lze i stejným způsobem bránit. Nepřímou ochranu představuje prevence, především volba vhodného stanoviště, dostatečný spon a pravidelná prořezávka koruny zajišťující vzdušnost. V rizikových lokalitách je to pak výsadba méně náchylných odrůd. Proti strupovitosti peckovin (Venturia carpophila) však neexistují speciální chemické prostředky. K omezení moniliové hniloby plodů a dalších chorob postačí meruňky i broskvoně ošetřit povolenými fungicidy. Ošetřujeme v červnu, případně při zjištění prvních příznaků, za deštivého počasí broskvoně v červenci ošetříme ještě jednou, přičemž dodržíme ochrannou lhůtu.