Rostlinné silice dovedou chránit skladované plodiny před chorobami a zkázou, čehož můžeme využít. Třeba ve speciálním pytli na brambory s kmínovou silicí.
Pokud nemáme opravdu přiměřeně chladné a tmavé skladovací prostory, třeba sklep, i ty nejkvalitnější brambory mohou být napadeny hnilobou, případně začnou předčasně klíčit, a my je musíme vyhodit. Jak tomu zabránit? Pomohou nám silice.
Silice brzdí klíčení brambor a potírají plísně
S nápadem využít vlastností silic k ochraně brambor před napadením chorobami a předčasným klíčením přišel už před pár lety tým vedený doc. Ing. Pavlem Kloučkem, vedoucím katedry na fakultě Agrobiologie na České zemědělské univerzitě v Praze Suchdole.
Kmín se hodí nejen při přípravě brambor k jídlu, ale i při skladováníAutor: JIANG HONGYAN / Shutterstock.com
„Dříve jsem působil na katedře rostlinné výroby, kde jsme se zabývali jednak výzkumem jednotlivých druhů rostlin, tedy i brambor, jednak vlastnostmi různých přírodních látek, mezi nimi i silicemi,“ popisuje Pavel Klouček vznik nápadu. „A jednou se obě témata protla. To když jsme zkoumali silice z nejrůznějších druhů koření, třeba šalvěje, oregana, kmínu a dalších. A vysledovali jsme, že tyto biologicky, respektive fyziologicky silně aktivní látky chrání rostliny před hnilobami. A dalším, spíše vedlejším zjištěním bylo, že silice rovněž potlačují různé funkce rostlin, s nimiž přijdou do kontaktu, včetně růstu buněk. A protože klíčení brambor je vlastně rychlé dělení buněk, silice tento růst utlumí.“
Odtud už nebylo daleko k nápadu využít těchto vlastností silic při skladování brambor, které se musí – jak moc dobře ví každý zahrádkář – skladovat na přiměřeně vlhkém, chladném a tmavém místě. Pokud takové místo máme, je to dobré, brambory, které jsme si často v potu tváře vypěstovali v létě na zahrádce, nám mohou vydržet celou zimu. Jenže často pak nastává problém s tím, kam krátkodobě uložit pár kilo brambor, které jsme si přivezli ze sklepa domů, do bytu ve vytopeném domku či paneláku – na balkoně či na terase mrzne, v bytě je zase příliš teplo. Hlízy v něm během krátké doby zpravidla začnou hnít, případně už koncem zimy klíčit.
Věda v praxi
„Zjištění, jak působí silice na skladované brambory, jsme udělali už před asi šesti lety. Jenže u nás – a v Evropě narozdíl od Ameriky vůbec – bývá cesta k uplatnění výsledků základního výzkumu v praxi často dlouhá a trnitá. A protože nám bylo líto nechat náš objev bez praktického uplatnění, rozhodli jsme se, že se o to pokusíme sami – přestože uvádění vědeckých poznatků v život už není součástí naší akademické práce, za kterou jsme placeni.
Nakonec jsme po mnoha peripetiích založili „univerzitní spi-off“ firmu Terpenix s.r.o. s majetkovou účastí ČZU a rozhodli se vyrábět speciální vaky na brambory s vložkou se silicemi. Počáteční kapitál na rozběhnutí výroby jsme však neměli. Použili jsme tedy způsob financování běžný hlavně v umělecké branži, totiž takzvaný crowdfunding, což v podstatě znamená, že zájemci o výsledný produkt – v kultuře to bývá kniha či CD, v našem případě vaky Zembag – se na jeho výrobu složí.“ Informace o našem plánu na výrobu pytlů jsme dali na síť a překvapivě brzy se našlo dost podporovatelů, kteří nám poslali dostatek peněz na výrobu první várky zembagových pytlů.“
Nejlepší je kmín
Zembag prodlouží trvanlivost bramborAutor: archiv
Co se týče výroby samotného pytle na zhruba pět kilo brambor, domluvil se tým Zembagu s chráněnou dílnou v Hradci Králové, kde pro ně šijí kvalitní jutové pytle s vložkou ze stříbrné aluminiové fólie, která brání proniknutí světla. K destilaci silice se jako nejpraktičtější ukázal kmín, který se u nás běžně pěstuje. Silicí vydestilovanou z tohoto oblíbeného koření se naplní sáčky, v poslední verzi Zembagu se ke každému vaku přikládají dva, i ty vyrábí hradecká dílna. „Byli jsme velice překvapeni, jaký je o Zembag zájem. Zanedlouho poté, co jsme o něm dali informace na internet, ozvaly se stovky zájemců. Je z toho patrné, že tato věc lidí zajímá, neřku-li trápí. Naší hlavní motivací přitom není na nápadu vydělávat. Především chceme bránit plýtvání potravinami, myslíme si, že vyhazovat jídlo se prostě nemá. A také nemáme rádi syntetickou chemii, vždy upřednostňujeme přírodní látky. Nepovažujeme za rozumné a správné něco pěstovat a pak to postříkat syntetikou, nějakými pesticidy a podobně. A všechny tyhle nároky Zembag splňuje a podporuje,“ uzavírá Pavel Klouček.
Co je Zembag?
Jutový pytel vystlaný aluminiovou folií na maximálně 5 kg brambor. K bramborám uvnitř se přikládají 2 sáčky s kmínovou silicí. Pytel s bramborami je důležité nejprve uzavřít a poté zavázat, aby dovnitř nepronikalo světlo a současně nevyprchávala silice. Cena pytle je 500 Kč včetně vložky, životnost sáčků je asi 3 měsíce, pak lze dokoupit další za 60 Kč (na e-shopu www.osetreno.cz). A ještě důležitá připomínka: Do pytle nikdy (!) neukládáme brambory nekvalitní, mechanicky poškozené či už napadené hnilobami.
Pro uskladnění nových brambor je vhodnější Mini Zembag (na 2,5 kg). Kromě brambor v něm můžete skladovat i ovoce nebo zeleninu. Oproti klasickému Zembagu na brambory, neobsahuje kmínový pytlík ani speciální nepropustnou vrstvu. Právě proto je vhodnou alternativou k uskladnění nových brambor, které jsou na skladování v klasickém Zembagu citlivé.