Otužování balkonových rostlin: Kdy a čím začít?

Přibližně dva týdny před výsadbou na finální stanoviště začneme rostliny otužovat. Ani dřívější navykání na venkovní podmínky není na závadu, nesmí být ale příliš chladno.

Otužováním rozumíme postupné navykání rostlin na venkovní podmínky. Důležité je především u mladých, nově koupených jedinců. Potřebujeme mít jistotu, že přechod na venkovní prostředí z teplejšího a chráněného prostředí zvládnou bez problémů.

Změně prostředí uzpůsobte i zálivku

Přivykání na chladnější prostředí provádíme postupnou úpravou vegetační teploty například tak, že rostliny přeneseme z teplého prostředí do místnosti, kde je teplota jen o pár stupňů nižší. Zelená vegetace se s tím bez problémů dokáže srovnat a uzpůsobí tomu i svůj metabolismus. Měli bychom tedy myslet i na zálivku, kterou zmírníme. V chladnějším prostranství rostliny sníží svoje nároky na vláhu a pokud vydatně zalijeme, můžeme způsobit problém, který může skončit hnilobou kořenů a úhynem sazenic.

S aklimatizací přivykáme rostliny i na plné slunce. A to tak, že z polostínu přeneseme rostliny do světlejšího prostředí, následně by rostliny přechod na plné slunce měly zvládnout. Skokové přenesení z polostínu znamená zvýšení rizika popálení listů. Teplotě prostředí by se měla podobat i teplota zálivky, příliš studená voda způsobí zbrždění růstu.

Jak otužovat jednotlivé druhy?

Pelargonie, jinak velmi odolné rostliny, snesou i krátkodobě, například přes noc, teplotu kolem 5 °C. Klasickým, původním vzpřímeným kultivarům, nevadí pokles teploty až k nule. Toto ale snesou jen silné a vzrostlé kusy s bohatým květenstvím, které znamená dostatek živin a tedy i odolnosti. Mladé exempláře takto nízkým teplotám raději nevystavujeme. Kromě toho, že rostliny vystavíme prudkému teplotnímu šoku, mohou začít churavět a v sezoně budou špatně prospívat. Poslední mrazíky na přelomu dubna a května je spolehlivě zničí. Po vysazení do truhlíků a květináčů je nejprve ponecháme v místnosti s rozptýleným světlem, poté je přeneseme na místo světlejší s nižší teplotou a teprve poté je  umístíme ven. Po výsadbě trvá zhruba tři týdny, než mladé rostlinky zesílí.

Petunie a sufinie pěstujeme většinou jako jednoletky. Avšak i těm dopřáváme aklimatizaci vzhledem k přechodu z vyhřátých skleníků do venkovního prostředí. Mezistupeň v podobě okenního parapetu či zimní zahrady jim velmi prospěje. Tyto rostliny se na mráz nesmí v žádném případě dostat, znamenalo by to jejich konec. Stejně přistupujeme i k mladým fuchsiím, které jsou předpěstovávány ve vytápěných sklenících.

Citrusy jako balkonovky

Mnoho z nás pěstuje citrusy v domácích podmínkách. Ty musíme otužovat velmi pozvolna, neboť rychlá změna prostředí jim nesvědčí. Prudká změna teploty u nich znamená nevratnou ztrátu listů a úhyn. Podobně to je i v případě prudkého šoku v rámci změny světelných podmínek. Velmi opatrní jsme i u dospělých exemplářů, které jsou o něco odolnější, ale šok ze změny prostředí jim škodí. Správně provedená příprava k letnění má blahodárný vliv na jejich kondici a pozdější nasazení květů.

Laisser un commentaire