Mezi dřevy, pocházejícími z různých druhů stromů, jsou co do výhřevnosti rozdíly. Ovšem nehledě na ně, nejlepším dřevem na topení je dřevo suché. Jak dřevo sušit a jak vlhkost měřit? A čím vším lze topit?
Nechat dřevo dostatečně vyschnout je základem úspěchu. Topit mokrým či zčásti ještě syrovým dřevem není ekonomické ani ekologické. Nevyužijeme plně potenciál dřeva, produkujeme více spalin, a navíc dřevo chytá hoří méně ochotně. Po poražení obsahuje strom 40-50% vlhkosti, vztaženo k jeho hmotnosti. Topit bychom měli pouze dřevem, jehož vlhkost snížíme na 20%. Abychom jí dosáhli, je třeba nařezané dřevo sušit nejméně dva roky.
Dřevo vystavené slunci a vzduchu, avšak pod střechou – to je ideální uskladněníAutor: Shutterstock.com / Lasmane
Místo by mělo být vzdušné, ideálně vystavené slunečním paprskům, ale zároveň chráněné před deštěm. Oblíbené jsou hranice kryté přístřeškem, volně stojící nebo lemující zdi domu. Pozor na stabilitu hranic a odstup ode zdí. Klasikou jsou kulatí ježci, kdy hranice tvoří kruh, který postupně zužujeme a dovnitř polena jen naházíme. Vršek ježka je vhodné zakrýt, stříška však nesmí bránit proudění vzduchu. Můžeme ho přikrývat pouze před deštěm. Polena lze na vrchu vyskládat i tak, aby sama tvořila střechu, po níž voda stéká. Jednodušší variantou ježka jsou válce z kari sítí, kam polena jednoduše naházíme. Hranice i ježky je třeba izolovat od země. Pokud může k patě vyskládaného dřeva za přispění větru napršet, raději zvolíme podklad propustný, například silnou tkanou nebo netkanou textilii.
Dřevo na topení vyskládané do ježkaAutor: Shutetrstock.com / fotolistas
Nejrychleji prosychá dřevo již nařezané a naštípané, navíc zpracování čerstvého, syrového dřeva je nejsnazší. (I s vyschlým lze pracovat celkem snadno, nejobtížnější je pak naštípat dřevo vyschlé jen zčásti. Je houževnaté, rádo se zakousne do sekyrky a nechce jí pustit).
Vlhkost dřeva můžete změřit
Jak si ověřit, zda je dřevo dostatečně vyschlé? K dostání jsou malé elektronické měřáky, jejichž hroty zapíchneme do dřeva a na displeji se zobrazí procenta vlhkosti. Hroty je třeba zarazit dostatečně hluboko, aby neměřily pouze na již vyschlém povrchu. A pokud máme k dispozici přesnou váhu a dostatek trpělivosti, můžeme z dřeva naštípat pár třísek, zvážit je, vysušit v troubě nebo mikrovlnce (nesmí se začít pálit), poté znovu zvážit a obsah vlhkosti spočítat.
Tvrdé nebo měkké dřevo?
Tvrdé dřevo většiny listnáčů je výhřevnější, hoří déle a poskytne více tepla, nežli
Hraničky mohou nadělat i paráduAutor: Shutetrstock.com / FooTToo
měkčí dřevo smrkové, borové, modřínové. Ovšem vyšší je i jeho cena, proto není třeba měkké dříví zatracovat. Například krajinky, zbytky z opracování smrkových kmenů, získáme na pilách často levně. Vzhledem k jejich délce je pouze třeba zajistit odpovídající odvoz, takže se obvykle vyplatí nakoupit více dřeva najednou. Je pravda, že do otevřených krbů se hodí spíše dřevo tvrdé, méně prská a smolí.
Mnoho lidí si dnes žádá ke krbu dubová polena. Ale z dubů, pokud už jsou tyto krásné a v krajině tolik potřebné stromy poraženy, lze vyrobit skvělý a trvanlivý nábytek, ze zbytků třeba rámy na obrazy a fotografie. Hořet bude i jakékoli jiné, dobře vyschlé dřevo. Skvělá je například nenáročná a rychle rostoucí bříza, jasan a také líska. Ta je ideální dřevinou na pařezení, alternativu k pěstování rychle rostoucích dřevin na topení. Pokud máme prostornou zahradu, z lískových keřů na jejím okraji můžeme sklidit překvapivě mnoho palivového dřeva – a větve sklidíme tak akorát silné. Stačí je pouze nařezat a odpadá štípání. Větve jsou vůbec neprávem opomíjeným topivem. Například smrkové mají vyšší výhřevnost a výdrž nežli dřevo z kmene. A z jejich tenkých suchých konců si můžeme připravit ideální podpalovač.
Více o pařezinovém hospodaření se dočtete v článcích Pařeziny: nízký les plný života i dřeva na topení a O pařezinách a středním lese v praxi s lesním inženýrem Dušanem Utinkem