Phytophora je hniloba, která ničí jahodníky. Jak jí předcházet?

Lahodné chuti jahod odolá málokdo, navíc jsou po zimě prvním čerstvým ovocem přicházejícím na náš stůl. Co však dělat, když se jejich pěstování nedaří? Příčinou může být kořenová a krčková hniloba.

Příčinou může být špatná půda, nevhodná lokalita či napadení škůdci a chorobami. V posledních letech se například poměrně často vyskytovalo napadení jahodníku houbami z rodu Phytophora, v němž odborná literatura rozlišuje dva původce onemocnění s poněkud odlišnými příznaky.

Kořenová hniloba

První z nich, Phytophthora fragariae, vyvolává takzvanou červenou hnilobu kořenů jahodníku. Pojmenování vystihuje hlavní příznak, tedy červenavé zbarvení středního válce kořenů, které je dobře patrné při podélném řezu. Počátečním a poměrně nápadným znakem je i krnění rostlin, zmenšování listů a jejich modrozelené zbarvení. Listy pak postupně vadnou, odumírají a nakonec během poměrně krátké doby odumírá celá rostlina. Postranní kořeny se redukují a hlavní kořeny po vytažení ze země získávají vzhled takzvaných krysích ocásků, přestože mohou být ještě bílé. Postupně však odumírají. Příznaky bývají typičtější krátce před květem, během kvetení a dále na podzim, kdy nastává chladnější a vlhčí počasí. Během léta lze pozorovat dočasné zdánlivé zotavení rostlin.

červená hniloba kořenů jahodníku, Phytophtora fragariaečervená hniloba kořenů jahodníku, Phytophtora fragariaeAutor: Archiv ireceptar.cz

Hniloba listů a plodů

Druhým původcem odumírání jahodníku je příbuzná houba Phytophthora cactorum. Ta vyvolává takzvanou krčkovou neboli rhizomovou hnilobu jahodníku a dále kožovitou hnilobu plodů. Během krátké doby skladování dokáže plody, sklizené jako zdánlivě zdravé, totálně znehodnotit. Postupně ztrácejí přirozenou barvu, jsou namodralé, bez lesku, vadnou a měknou. Chutnají trpce a nejsou poživatelné. Mladé plody po napadení hnědnou, gumovatí, později kožovitě tuhnou, až zcela ztvrdnou. Z plodů houba prorůstá do stopek a následně i do řapíků listů. Spory, které jsou ve vodě pohyblivé a tvoří se přímo na povrchu plodů, se deštěm či závlahou šíří v porostu. Na průřezu kořenového krčku nemocné rostliny můžeme vidět intenzivní hnědé zbarvení s odumřelými kořínky. Náhle uvadají listy v trsu nebo celé rostliny, především po letní výsadbě. Zákeřnost choroby spočívá i ve schopnosti přetrvávat jako chronická bezpříznaková infekce, která se začne projevovat až při vzniku vhodných podmínek pro šíření. Dalšími šiřiteli choroby mohou být i larvy brouků či volně žijící parazitická háďátka, poškozující kořeny.

krčková hniloba jahodníku, Phytophtora cactorumkrčková hniloba jahodníku, Phytophtora cactorumAutor: Archiv ireceptar.cz

Ochrana a prevence

Obě houby mohou přežívat v zamořené půdě i bez hostitele dlouhou dobu. Proto je nepřípustné nemocné rostliny kompostovat, a to ani s přidáváním vápna. Jediným spolehlivým opatřením je spálit je v dostatečné vzdálenosti od jahodníku. Nejdůležitější je prevence spočívající ve správné volbě pozemků; nejlépe je vybrat místo, kde se předtím jahodník nepěstoval vůbec, nebo alespoň několik let. Volíme lehčí propustné, dobře zpracované půdy v polohách, které netrpí přemokřením.

Vhodné je též důsledné střídání plodin a výsadba zdravého certifikovaného materiálu z uznaných množitelských porostů.

S regenerací porostů začneme ihned po zimě: jahodníky prohlédneme, povytažené mrazem přitlačíme a přihrneme zemí, aby se obnovilo spojení kořínků s půdou.

V prvních teplejších dnech (zhruba od začátku března až do začátku dubna) odstraňujeme staré, odumřelé a suché listy, které mohou být nositeli různých houbových chorob a škůdců. Pokud se listy drolí, můžeme je vyhrabávat hráběmi. Jako velmi výhodné a účinné se ukazuje přihnojování granulovaným kravským nebo kombinovaným (kravským i koňským) hnojem. Vzhledem k vydatnosti hnojiva postačí zapravit ke každé rostlině asi polévkovou lžíce granulí.

Pro chemické ošetření lze použít přípravek Aliette 80 WP v koncentraci 0,25 %, a to jak pro máčení kořenů před výsadbou (kořeny ponoříme na 20 minut až po kořenové krčky), tak i pro zálivku záhonů. Jahodníky ošetřujeme 10-14 dnů po výsadbě, kdy jsou již zakořeněné, ne však tehdy, když hrozí noční mrazy. U starších porostů nebývá toto opatření dostatečně účinné. Výskyt onemocnění do jisté míry omezí i Rovral Flo.

Pokud tedy objevíme rychlé ohniskové nebo masové odumírání jahodníků různého stáří nebo nám plody nechutnají, vyplatí se celý porost urychleně zlikvidovat. Sadbu z napadených rostlin rozhodně nepoužíváme, i kdyby vypadala zdravě.

Laisser un commentaire