Myrta je půvabná středomořská aromatická rostlina, kterou můžeme pěstovat jako malý stromek v nádobě, ozdobí zahradu i terasu. Poslouží v kuchyni, koupelně i jako lék. A neobejde se bez ní ani svatba.
Podle staré báje byla Myrta Venušinou kněžkou, kterou Venuše proměnila ve vonnou zelenou rostlinu. S láskou souvisí dodnes, kdy se bez ní neobejde žádná svatba. Voňavé snítky myrty zdobí klopy svatebčanů a často i kytici či šaty nevěsty. Větvičky jsou to krásné a svěží – a co teprve půvabný myrtový stromek, který můžeme pěstovat v květináči.
myrta obecná (Myrtus communis)Autor: Shutterstock.com / bonchan
Myrta v kuchyni
Vůně myrty je sladce kořenitá, pikantní, s nádechem pomerančů. Ve středomořské kuchyni se lístky i poupata přidávají především ke skopovému a vepřovému masu, ale i k drůbeži a rybám, do omáček i likérů. Snítky myrty položíme na posledních deset minut pečení nebo grilování pod maso.
Myrtou ochucený olej i ocet je výtečný i do salátových zálivek, přidává se také do pečiva. Saláty a netradičně i dezerty lze ochutit a ozdobit myrtovými poupaty – nejprve je však třeba odstranit kalich, který má hořkou příchuť.
Bobule, které dozrávají z jemných, bílých květů, mají svěží větrovou vůni podobnou jalovci, a stejně jako on se mohou používat.
Nálev z myrtových lístků je silně antiseptický. Pomáhá při zánětech dýchacích cest, osvědčil se především při zánětech dutin. Zevně jej lze použít do koupele při lupénce či kvasinkových infekcích. Poslouží také jako pěstící, voňavý kondicionér pro tmavé vlasy.
Myrtový ocet
myrta může ochutit olej i ocetAutor: Shutterstock.com / Agnes Kantaruk
- Čerstvé myrtové větvičky nasekáme na menší kousky a vložíme do čisté lahve.
- Zahřejeme vinný ocet na teplotu kolem 30°C (postačí zkouška rukou, kterou ocet při této teplotě příjemně hřeje, ale nepálí).
- Myrtu zalijeme octem, láhev zazátkujeme – nejvhodnější je prodyšná korková zátka – a postavíme na teplé, světlé místo.
- Necháme luhovat dva až tři týdny, přičemž lahví denně protřepeme.
- Nakonec scedíme do nové lahve, do níž přidáme čerstvou snítku myrty. Láhev označí místo etikety a velmi pěkně vypadá.
Sušené lístky myrty si svoji vůni drží velmi dlouho. Hodí se proto do vonných směsí potpourri, nebo sáčků k provonění prádla, spolu s levandulí a rozmarýnou.
myrta obecná (Myrtus communis)Autor: Shutterstock.com / Totokzww
Pěstování myrty
myrta obecná (Myrtus communis)Autor: Shutterstock.com / Totokzww
V našich podmínkách můžeme myrtu obecnou (Myrtus communis) pěstovat pouze jako přenosnou rostlinu, zimní mrazy by venku nepřežila. V terakotových nádobách vypadá velmi esteticky. Zimovat by měla na světlém místě při teplotě kolem 10 °C.
V létě myrtě dopřejeme letnění na slunném, před větrem chráněném místě (ovšem před letním poledním sluncem ji raději přistíníme). Substrát musí být propustný, neutrální nebo mírně zásaditý. Prospěje jí přihnojení vyzrálým kompostem a zálivka dešťovou vodou.
V přírodě myrta dosahuje až pětimetrové výšky, při pěstování v nádobě je samozřejmě mnohem nižší. Košatý keřík až stromek z myrty vytvoříme pravidelným zastřiháváním.
Pohledné myrtové stromky můžeme pěstovat i různých okrasných varietách. Vyšlechtěny jsou plnokvěté formy, například Flore Plena, pestrolisté odrůdy, jako je Variegata, jejíž lístky jsou bíle lemované, nebo odrůda s bílými nejen květy, ale i plody, zvaná Leucocarpa. Některé odrůdy, například kompaktně rostoucí Tarentina, se tvarují obzvláště dobře, podobně jako buxus. Nejvhodnější dobou k silnějšímu tvarovacímu řezu je duben – ovšem myrta pak méně pokvete.
Rozmnožovat ji lze semeny, odrůdy pak nejlépe řízky.