Stane se, že nevyužijeme všechna připravená semena – v sáčku jich bylo příliš, nebo jsme nestihli přichystat záhon… Mnohá si uchovají klíčivost i více let, spolehlivě je prověří testy klíčivosti.
Některá semena si schopnost klíčit zachovala až tisíc let, a tak mohli botanici probudit k životu archeologické nálezy, jak semena posvátného lotosu či prastarou datlovou pecku. Většina naší zeleniny a květin bohužel takovou výdrž nevykazuje.
Klíčení den za dnem aneb zázrak přírodyAutor: Shutterstock.com / Allexxandar
Již druhým rokem se snižuje klíčivost semen černého kořene, salátu i kozlíčku polníčku, cibule, pastináku, kopru či saturejky zahradní či cukrové kukuřice. Po třetím roce skladování klíčí velmi neochotně. Oproti tomu semena okurky, brokolice, mrkve, cukety, ostálky či lichořeřišnice si klíčivost zachovávají až šest let. Semena rajčat, ředkviček, tuřínu, vodnice a zelí často ochotně vyklíčí i za deset let, pokud jsou skladována na suchém, chladném místě. Pokud si přejeme životaschopnost semen prověřit předem, část z nich podrobíme testu klíčivosti.
Test klíčivosti
- Semen vložíme na nakličovací misku nebo talíř vyložený savým papírem, vatou nebo buničinou. Rozmístíme je tak, aby se vzájemně nedotýkala a počítáme s tím, že po nasáknutí často zvětší svůj objem.
- Překryjeme je další vrstvou savého papíru, který, stejně jako spodní, udržujeme stále vlhký.
- Misku bychom měli udržet při stálé teplotě 20 °C a vyšší, nejlépe takové, která odpovídá požadavkům daného druhu. Mnohé druhy zelenin i letniček klíčí nejrychleji při teplotě 25 °C, při nižší teplotě se potřebný čas prodlužuje – záleží tedy i na tom, jak brzy potřebujeme výsledek. Při běžné pokojové teplotě u většiny druhů postačí 14 dní, semena mrkve, celeru a petržele však vyžadují až tři týdny.
- Ideální je nakličovaná semena vložit pod kryt, který zajistí vlhké mikroklima, a také pomůže udržet stálou teplotu.
Test klíčivosti prověří kvalitu semenAutor: Shutterstock.com / N_deed
Pro směrodatný výsledek bychom měli testovat co nejvyšší počet semen, která můžeme obětovat. Pokud spočítáme vyklíčená a nevyklíčená semena, zjistíme procento těch životaschopných. Pokud vyklíčí 80-90 %, je to výsledek vynikající. Pokud vyklíčí více jak polovina semen, stále má smysl je vysévat, ovšem hustěji. Pokud však vyklíčí méně než polovina, hrozí, že ani klíčky semen, která jsou schopna klíčit, nebudou nadále dostatečně životaschopné, aby se uchytily a prorazily půdou. Používání takových semen proto může být problematické a pokud je to možné, raději je nahradíme novými.