Pro ochranu kořenů máme po ruce hned několik výtečných materiálů, z nichž každý má své výhody. Nadzemní části rostlin je třeba chránit materiálem vzdušným a většinou i propouštějícím světlo.
Chvojí
Smrkové větve jsou pro zazimování zahrady léty ověřeným materiálem. Poskytují skvělou ochranu především stálezeleným trvalkám, bylinkám a dřevinám, které chrání před vysušujícím mrazivým větrem. Přitom jsou vzdušné a světla propustí dostatek, pokud je použijeme v přiměřené vrstvě. Výhodou zvláště větších větví je, že je můžeme kolem zapíchat do země (šikmé seříznutí či zastřihnutí nám to usnadní), rostliny obestavět a větve navíc svázat. Pokud nemáme vlastní zdroj větví na zahradě, dají se získat u lesní správy, na pile, a po Vánocích téměř všude. Záleží však na vývoji počasí, zda bude třeba jimi rostliny obložit již před svátky, nebo mrazy uhodí teprve v lednu. Ze smrčků, které dlouho pobyly v teple, jehličí sice snadno opadává, ale odolnější druhy jehličnanů vydrží.
Netkanou textilií snadno ochráníme rostliny nejrůznějších tvarů včetně popínavýchAutor: Shutterstock.com / photowind
Netkaná textilie
Novějším, ale velmi oblíbeným a užitečným materiálem je netkaná textilie. Pro
Netkanou textilií lze potáhnout nejrůznější konstrukceAutor: Shutterstock.com / photowind
zimní použití bývá v nabídce i silnější varianta, lehkou pak můžeme použít ve více vrstvách. Textilie zmírní vysušující vítr i výkyvy teplot, a navíc slouží i jako ochrana proti okusu zvěří. Výhodou je že skvěle propouští světlo i vodu a je prodyšná. Kolem rostlin ji musíme dobře ovázat a upevnit (ve větru ráda létá) – je lehká a nezatíží ani tenké větévky. Textilií můžeme rovněž potáhnout nejrůznější konstrukce. Teplotu uvnitř prostoru, který chrání, může zvýšit o několik stupňů, proto je třeba ji včas odstranit, aby nepřispěla k předčasnému rašení rostlin. K dostání je v nejrůznějších rozměrech za celkem nízké ceny, při šetrném zacházení ji můžeme používat po více zim.
Chvojí a netkanou textilii můžeme u choulostivých rostlin výhodně zkombinovat, smrkové větve nám jim navíc pomohou udržet na místě.
Kompost
Ideální je nastýlka ze surového kompostu, ve kterém ještě dobíhají rozkladné procesy a má hrubší strukturu. Kromě toho, že chrání půdu a kořeny rostlin před promrznutím, navíc je pozvolna pohnojí. Zároveň podpoří práci půdních mikroorganismů. K rostlinám s citlivými krčky, jako jsou růže, kompost nakupíme a přihrneme. Ideální je tuto ochranu ještě navrch doplnit další vrstvou listí nebo slámy.
Kombinace kompostu a listí je pro růže to pravéAutor: Shutterstock.com / Radovan1
Listí
Je ho všude plno a je tou nejpřirozenější ochranou půdy, kořenů i nižších rostlin. Na záhonech pod stromy je můžeme rovnou ponechat, stínomilným rostlinám milujícím humus a vlhkou půdu svědčí. Rovněž půdě a tvorbě humusu listová nastýlka prospívá. Zjara, částečně rozložení, poslouží jako mulč i nadále, a většina trvalek i cibulovin skrze ní snadno prorazí. Vyšší vrstvy případně opatrně odhrneme. Listí ochrání i citlivější dřeviny, které můžeme do listové peřiny zčásti zahrnout. Jen rostlinám suchomilným ochrana z listí nesvědčí, protože v průběhu zimy navlhne.
Pokud nemáme k dispozici dostatek listí, poslouží místo něj sláma – letos o ní však byla kvůli suchu nouze a přednostně je třeba jako podestýlka hospodářských zvířat. Tedy těch, které žijí ve slušných podmínkách a nikoli na holých roštech.