Váháte, zda se pustit do budování skalky? Určitě to zkuste. Jen pamatujte, že první skalka většinou nikdy není dokonalá. I sebelépe zvolené a poskládané kameny nikomu úspěch nezaručí.
Jak se vyhnout zklamání?
Každý, kdo má chuť objevovat taje pěstování rostlin, seznamovat se s jejich nároky, má při pěstování skalniček úžasnou příležitost. Na poměrně malém prostoru si můžete vybudovat svou vlastní krajinu. Některé skalničky jsou na pěstování velmi náročné. Patří k nim ty, které ve své domovině rostou v podmínkách odlišných od našeho podnebí. Například lewisie, kaktusy a hořce je třeba chránit po celou zimu před sněhem. Nezřídka se stává, že si návštěvníci výstavy skalniček zakoupí nádherně vypadající rostliny, které však nepřežijí ani první zimu.
Pokud nemáte žádné pěstitelské zkušenosti, zvolte pro začátek rostliny, které potřebují minimum péče, jsou hodně odolné a přesto nadělají spoustu parády. Vybrali jsme pro vás 5 druhů, které se dobře rozrůstají a vydrží i začátečnické chyby.
Skalky podle přírody
Velkou inspiraci pro budování skalky najdete v přírodě. Zkuste si při výletech pozorněji všímat nejen druhů rostlin, ale také druhů a rozmístění hornin. Důležitá je i orientace svahů. Díky fotoaparátům v mobilním telefonu si můžete zajímavá místa snadno zdokumentovat.
Přímo čítankovou ukázkou najdete v Českém středohoří. Mimořádně atraktivní je například Národní přírodní rezervace Bořeň. V přirozeném prostředí tu můžete obdivovat hvozdík kartouzek, bohaté polštáře mateřídoušky, různé druhy kvetoucích trav, tařici skalní či hvězdnici alpskou, která si pro svůj vzácný výskyt v našich zemích vysloužila přezdívku bořeňská astra. Ale vyšlápnout a důkladně prozkoumat můžete vlastně kdekterý místní kopec.
Kde získat skalničky?
Rostliny není možné „získávat“ z přírody. Nejen pro to, že mnohé jsou zákonem chráněné nebo rostou v ochráněných územích, ale i proto, že mnohé druhy by přesazení nepřežily. Pěstitelé většinou velmi neradi rostliny vyhazují a čas od času musí některé druhy usměrnit, aby se nerozrůstaly na úkor těch méně bujných. Proto často stačí poprosit o odkopek rostlin ze zahrady někoho v sousedství. Až získáte první zkušenosti s tím, čemu se u vás daří a co se vám líbí, můžete se pídit u specializovaných pěstitelů po kultivarech s odlišně zbarvenými květy či listy.
Pět nenáročných trvalek vhodných na skalku či suchou zídku
- tařice skalní (Aurinia saxatilis či Alyssum saxatile) – kvete žlutě v dubnu a květnu. V naší přírodě ji můžeme vidět na skalách nejen v Českém středohoří, ale třeba i na okrajích hlavního města Prahy.
- tařička (Aubrieta) – kromě kultivarů atraktivních v dubnu a květnu květy v barvě růžové, fialové a bílé, existuje i kultivar Golden Emperor s panašovanými listy. Jsou tmavě zelené s krémovým lemováním.
- iberka vždyzelená (Iberis sempervirens) známá též jako štěničník – nejčastěji kvete bíle, ale existují i kultivary s růžovofialovými květy.
- flox, plamenka šídlovitá (Phlox subulata) – kvete růžově, bíle, světlečerveně. Nejlépe se jí daří na slunečném stanovišti. Tyto plamenky jsou stále zelené, bohatě kvetou v dubnu a květnu.
- netřesky (Sepervivum) – různé druhy, atraktivní jsou především stavbou rostliny.