Mají atraktivní, voňavé květy a pohledné listy, dorůstají značné velikosti, přitom jsou celkem nenáročné. Jejich velkou předností je dlouhověkost.
Pěstovat můžeme pivoňky bylinné a dřevité. Bylinné druhy dorůstají výšky 60-100 centimetrů, mají jednoduchá plná květenství v pestrých barvách od bílé přes růžovou, fialovou, červenou a výjimečně i oranžovou. Některé druhy výrazně voní. Květy mají v průměru okolo 10 centimetrů. Byliny na zimu zasychají až k zemi a na jaře vyrážejí od země nové rostliny s kvetoucími lodyhami.
Bylinné pivoňky
Nejznámějším druhem je pivoňka lékařská (Paeonia officinalis). Bylinné pivoňky se množí dělením matečných rostlin či řízkováním časně zjara nebo v srpnu. Řezy ošetříme fungicidy nebo dřevěným uhlím. Řízky vysazujeme do propustné zeminy stejně hluboko, jako byla původní rostlina.
Dřevité pivoňky
Dřevité druhy (křovité pivoňky) jsou pevnější, kromě červeně kvetoucích mohou být i žluté, s květy drobnými i velikými. Polokeře omrzají jen v nejmladších částech, obrážejí ze staršího dřeva a na nových přírůstcích kvetou. V opravdu tuhé zimě vymrznou hlouběji. Nejznámějším druhem je pivoňka křovitá (Paeonia suffruticosa).
Pěstování
Půdu před výsadbou pivoněk vyhnojíme, na zimu je možné k rostlinám přihodit rozleželý hnůj, který slouží i jako kryt před mrazy. Hloubka výsadby je důležitá, protože příliš utopená rostlina nekvete a trvá dlouho, než se dostane blíže k povrchu. Méně hojně pivoňky narůstají a kvetou v těžkých zamokřených půdách a na úpalu.
Pivoňka nepotřebuje přímé slunce, stačí jí polostinné stanoviště s dostatkem vody. Vydatný příděl vody potřebuje zejména v době před květem. Dřevité pivoňky, které raší velmi časně, by neměly být vysazovány na příliš teplé stanoviště. Pivoňky lze pěstovat na záhonech, pod řídkými dřevinami nebo vymezených kolech v trávníku, nejlépe na severní nebo východní straně.